Rigel (DeeThane) - DONE

DE ENDE/22. část

Viky

Měla jsem strašnou chuť na stream, tak jsem ho i dala. Problém byl, že jsem neměla, co na práci. Nevěděla jsem, co budu na streamu dělat.

,,Lidi, hned chci říct.. já nevím, co budeme dělat. Asi se mě ptejte na otázky. Ale normální, prosím." Hodně jsem se nudila a lidi v chatu se ptali na random otázky.

,,Kde bydlíš? Určitě daleko. Jak se máš? Mám se poslední týden blbě a to, co se stalo s Damienem.." odmlčela jsem se. ,,moc se mi nálada nelepší." Teď nastaly otázky, které jsem nechtěla. ,,Víte co? Zapneme si k tomu písničky." Zapla jsem Spotify a pustila jsem si ze skladeb první písničky. Právě jsem si broukala mě známou písničku. Koukala jsem, co se děje v chatě. Nic zajímavého. Jen se opět ptali na nedávnou událost. Rozchod s Damienem. Nikdy jsem jim to pořádně nevysvětlila. Nechtěla jsem, ale asi byl čas, jim všechno do detailů říct. Z hluboka jsem se nadechla a začala: ,,Když chcete, tak já vám to všechno řeknu. Stejně nemám co dělat a navíc jsem si slíbila, že vám vždy pravdivě vysvetlím příběhy. Vztah s Deem byl ze začátku klasický. Měli jsme se rádi a.. dokonce jsme se i milovali. Před vztahem to totiž bylo jinak, ale.. nevermind. Chodili jsme spolu na večeře, do kina, užívali jsme si spolu každou chvíli. Dami mi dokonce koupil fretku, kterou jsem již od mala chtěla. Jenže pak to začalo. Damien mě začal ignorovat, protože mel práci. Hudbu. Snažila jsem se ho podporovat, ale nešlo to. Později jsme po sobě už jen štěkali jako psi. Večeře opadávaly a kina se mu přestala líbit. Freda jsem milovala hodně, jenže začínal umírat. Nakonec taky zemřel. V tu nejhorší chvíli u mne nebyl můj partner. Aby toho nebylo málo, dokonce v den smrti Freda jsem ho viděla s jednou nejmenovanou slečnou. Vypadali jako pár. Lepili se na sebe. Tohle byla poslední kapka. Šla jsem za ním, seřvala jsen ho a málem mi vyšel i útěk. Jenže mě chytil. Jakmile jsem mu vysvětlila, že plánuji rozchod, pustil mě. Odešla jsem. Bez breku, bez emocí. Při příjezdu domů teda zemřel Fred. Pak jsem se opila, Damien videl stream, přijel a já mu pod vlivem alkoholu i otevřela. Zkoušel na mě své balící hlášky. Jenže dobře věděl, jak moc si to u mě pokazil. A tohle je snad všechno." Ukončila jsem svůj dlouhý příběh. Byla jsem bez emoc, opět. Po tom všem.
,,Dee to slyšel a teď brečí na streamu." Přečetla jsem poznámku od jednoho svého moderátora. ,,Lidi jako.. co vám na toto mám říct? Udělal si to sám. Sám se dostal tam, kde teď je." Mykla jsem rameny. Ano, bylo mi to zcela jedno, i když k němu stále něco maličko cítím. Maličko? Trošičku více než maličko.. Ticho buď, mozku! Koukla jsem se na jeho stream, protože mě lidé zkrátka donutili. Snad poprvé brečel před všemi. Měla jsem v tváři pouze led. Nechtěla jsem nic říkat. Nějak to ale vypnul a mě samozřejmě zajímalo, co se děje. Ale i tak jsem to nedala na sobě znát. Povídala jsem si s fanoušky o jiném tématu. Už ani nevím, co to bylo. Moc jsem nevnímala, co říkám. Divné.

,,Tahle písnička je fajn." Řekla jsem, když začala. Hned na to přišel donate. Koukala jsem na obrazovku s výrazem, jestli to dotyčný myslí vážně. Ne ty trubko, hned mu máš ty peníze vrátit.

,,Anonymousi, děkuji velice za dva tisíce. A písničku vypínat určitě nebudu protože nemám důvod." Zasmála jsem se po přečtení zprávy, ať nevypínám písničku a poslouchám. ,,Takže ti děkuji a přísahám, že jí nevy-" Zasekla jsem se. Slyšela jsem hlas. Známý hlas. Rozklikla jsem Spotify. Beast a bestie od Damiena? Jak se to sakra dostalo do mé knihovny?! Znova jsem koukala na obrazovku jako na zjevení. Můj úsměv byl rázem pryč. Poslouchala jsem každé slovo, které mi potvrzovalo pravdu. Co se ve skutečnosti vlastně stalo mezi Ilonou a ním. Byla jsem jako ledová královna. Opět. Pohled ze země mi odlepil nějaký zvuk z předsíně. Ignorovala jsem to. Jen jsem si sundala sluchátko, ať slyším, kdyby se něco dělo. Všechna ta slova byla tak přesná! Už byl skoro konec. Do rána jsem beast a ty jsi..

,,Má bestie!" Ozval se za mnou mužský hrubý hlas přímo do písně. Hbitě jsem se otočila. Má noční můra se naplnila. Ve dveřích stojí Damien s ještě uslzenýma očima. Vypnula jsem mikrofon a šla přímo k němu. Má hlava na mě řvala, ať ho vyhodím, jenže.. nemohla jsem. Něco mi v tom bránilo.

,,Co tady děláš a jak si se vlastně dostal dovnitř?!" Vyštěkla jsem na něj. Snažila jsem se si udržet kamenný výraz. Stejně tu tvář neudržíš.. Sklapni! Okřikla jsem svůj mozek dnes už podruhé a asi ne naposled.

,,Klíče pod rohožkou jsi stále nedala pryč. Chtěl jsem se ti omluvit. Všechno bylo špatně. Přiznávám si vinu. Ale chci ti říct, že s Ilonou vážně nic nebylo. Přísahám na vše, co mám. Ona se po mě tehdy sápala a políbila mě. Hned jsem jí odstrčil, ale to už jsi pravděpodobně neviděla. Chci se nehorázně omluvit za ty zmeškané věci, které jsem prošvihl kvůli hudbě, ale byla to v tu chvíli má práce. To s Fredem.. Promiň! Já tě vážně miluji. Pochopím, když mě za tohle zabiješ, ale musím to udělat, abys mi věřila." Všechno řekl tak rychle, že až po deseti vteřinách jsem si všimla, že mě líbá. Byla jsem ze všeho tak mimo. Opovaž se mu to oplácet! Opovaž se sakra! Vzpomeň si, co všechno udělal. Kušuj už ale!

,,Mám Tvou spolupráci brát jako příjmutí omluvy?" Zeptal se, když jsme se od sebe odtrhli.

,,Sakra Damiene! Já.. já nevím. Je to vše moc rychlé. Jsem naštvaná či šťastná? Ani sama nevím! Víš ty vůbec, co všechno jsem si zatím prožila?!" Štěkla jsem po něm se slzami v očích, až jsem se i já polekala. Neodpověděl mi. Objal mě. Jen tohle. Nic víc. Možná pro jiné by tohle neznamenalo nic, jenže on věděl, co dělá.

,,Jestli chceš, plakej." Měla jsem hlavu ponořenou v jeho hrudi. Něco se ve mne zlomilo. Rozbrečela jsem se jako nikdy. Ani smrt Freda by to nepředčila. Bylo toho na mě moc. Dalo by se říct, že jsem se mu zhroutila v náruči.

,,Damiene prosím, už mě  neopoustěj!" Zavzlykala jsem. Vypadá to, že bude mít trochu mokré tričko.. To mě nezajímá, mozku, a už drž ticho!

,,Svou Rigel už nikdy neopustím!" Podívala jsem se mu do očí a jemně naklonila hlavu nalevo, protože jsem to trochu nechápala.

,,Co nebo kdo je Rigel?" Zeptala jsem se ho ještě trochu ubrečeně.

,,Jsi má Rigel. Jsi má hvězda.."

Další DE ENDE, guyz! Chci akorát podotknout, že konec mám připravený už skoro od Vánoc. Tenhle příběh jsem hltala už od začátku. Cover jsem měla hned vymyšlený. Všechno to bylo skvělé! Děkuji za čtení a.. zkrátka děkuji! <3

Aneska04