12. část

332 9 0
                                    

Nahoře - šaty od Viky

Damien

Řekl jsem jí to a automaticky se jí zrychlil tep. Oba jsme to chtěli. Nebylo úniku. Zkrátka jsem musel vypnout stream a vzít si jí do postele. Taky jsem to udělal. Opět jsem vypnul stream a přitáhl si jí do postele.

,,Teď jsem si vzpomněl na Rakana a Xayah z Lolka. Vypadáme tak." Oznámil jsem jí, když jsem jí sundávat oblečení z těla.

,,Nebo Kráska a zvíře." Zasmála se. Ach ona má tak hezký smích..

,,Ty jsi bestie a já jsem beast." Ani nevím, jak mě tyto přezdívky napadly. Políbil jsem jí. Jelikož se koukám na statistiky příběhu, tak vám nemohu popsat, co všechno jsme spolu dělali.
Lidem ze streamu jsem se ani neomluvil, že jsme odešli. Nebyl čas. Ležel jsem na posteli s mou milou. Vždyť si jí chtěl jen na jedno.. moje mysl má sice pravdu, ale nevím. Když ona je tak hezká a milá. Vybudoval jsem si k ní nějaké pouto, které asi jen tak neodeženu. Je skoro první, kterou jsem neodehnal od sebe hned po první noci. To mi připomíná.. Kolik je vlastně hodin?! Rychle jsem se podíval na hodiny, které stály na nočním stolku. Bylo teprve pět. V osm jsem zarezervoval stůl v nějaké restauraci a na deset jsem koupil kino. Jsem to ale gentleman. Tohle byla vlastně jen předehra. V noci přijde teprve to nejlepší. Aspoň doufám. Po padesáti odstínech.. mno, to musí vyjít! Nevědomky jsem usínal, dokud jsem doopravdy neusnul.

,,Lásko, vstávej." Uslyšel jsem boží hlas. Někdo mě políbil a já jsem samozřejmě začal spolupracovat. Doufám, že to není DD, ale tak ten asi nemá lidskou pusu. Nakonec se druha osoba odtáhla, což mě donutilo otevřít oči. Dobrý, není to DDog.

,,Kolik je.." zasekl jsem se a naplno otevřel oči se strachem. ,,Kolik je hodin?!" Zaječel jsem a hned se podíval na hodiny. Tak moc se mi ulevilo, když hodiny ukázaly sedm hodin.

,,Děje se něco?" Podívala se na mě s mírně nakloněnou hlavou doprava.

,,Ne. Jen jsem si myslel, že jsme promeškali objednání stolu. V osm bychom tam měli být. Půlhodiny zhruba trvá cesta." Vysvětlil jsem rychle. ,,Stihneš se připravit?" Zeptal jsem se.

,,Za necelou půl hodinu?! Zkusím to." Zvedla se a odešla asi do koupelny. Strašně jsem se těšil, až jí uvidím. Když tam byla, taky jsem se nějak rychle upravil a oblékl si oblek, který vlastně ani nevím, odkud ho mám. Žeby z moderování ty kreténe? Nenadávej mi! Povídám si ze svým mozkem.. To se bláznům stává. Ticho už!

,,Tak já už jsem!" Křikla na mě, když vešla do místnosti. Nemohl jsem mluvit. Civěl jsem na ní jako na bohyni, což taky byla. Asi si toho všimla a přišla ke mě. ,,V pohodě, lásko?" Zasmála se.

,,Ehm.. J-jo. Já jen že.. vypadáš nádherně." Ještě jednou jsem se na ní celou podíval a vyrazili jsme. Přijeli jsme a nějaký týpek nás zavedl k (pravděpodobně) našemu stolu. Seděli jsme naproti sobě, což mi naprosto znemožnil můj plán jí vzrušit. Ona měla ale asi podobný plán, který nějak zvládla. Ona ví, že u mě jen stačí se dotknout mého rozkroku a jsem z ní v háji.Taky toho využila a na konci výborné večeře nějak Natáhla svou nohu jako Saxana až ke mě a ochomýtla se o mého.. ehm.. kamaráda. Měl jsem tě i celkem rád, ale teď jsi v prdeli! Řekl můj mozek, když jsem začal mít těsno v kalhotech. Souhlasím s ním. Jsem v háji. Pán s mozkem souhlasí.. Mozek je volný! Drž ticho, je vážná krize, kreténe! Drž ticho, je vážná krize, kreténe! Zopakoval jako papoušek. Přestal jsem ho řešit. Však já jí to doma vrátím. A nebo ne, už v kině! Stejně tam nebude moc lidí, jak jsem se tak koukal...

Potřetí..

Aneska04

Rigel (DeeThane) - DONE Kde žijí příběhy. Začni objevovat