Rigel (DeeThane) - DONE

13. část

Viky

Ten parchant to měl vypočítané a já jsem byla v háji. V kině byli dva lidé. To bylo vlastně i myslím naposled, co to měli promítat. Jeli jsme do nějakého malého kina. Ti dva lidé někdy ve čtvrtině odešli a začalo to. Sjel mi svou rukou k mému rozkroku. Dělal, jakože je svatoušek. Já ho chtěla zabít, ale užívala jsem si to. 

,,Zabiju tě!" řekla jsem mezi tichými vzdychy. Jen se usmál a dál mě se zábavou sledoval. Musela jsem vypadat komicky. V kině se rozsvítilo. Film skončil. Ďábelsky jsem se zasmála, protože to skončilo. Zastila jsem u mě, že to chci, což nebylo fajn zjištění. Ale nebyla jsem jediná. Damienek měl "menší" problém dole. Nějak to zakryl až k autu.

,,Takže ke mně, hádám." Pousmál se. Ten jeho úsměv.. Ty trumpeto! Nic nesmí být.

,,Ne, odvez mě domů.." Kouknula jsem se na své boty. Periferním šlo vidět, že mu úsměv ihned povadl.

,,Co se stalo? Řekl jsem něco špatně nebo.. co?" Optal se a ukazováčkem mi jemně zvedl hlavu. Jeho nádherné oči mne zkoumali jako nového tvora. 

,,Nic se nestalo. Všechno je super. Já jen.. je to divné. Nesnáším tě, ale nechávám si toto líbit. Nechci tomu říkat láska. Původně to všechno měl být pouze vtip a přerostlo to v toto. Je to šílené! Jsem zmatená." Vymanula jsem se z jeho ruky. Smutně jsem se na něj podívala. Zarazilo ho to. Já mu řekla pravdu.

,,Nevím, co říct." Odtáhl se a hypnoticky se koukal na volant, který měl pevně sevřený v rukou. Bylo mi ho líto. Dozvěděl se to všechno takovou náhodou a v blbý čas.

,,Já ti nechtěla ublížit či tak něco. Promiň. Nevím, co se mnou je. Jsem úplně-" Nedokázala jsem to doříct. Vlastně jsem ani nemohla, protože mě políbil. Taková chvilka se jinak zachránit nemohla. Samozřejmě jsem spolupracovala. Pak přestal a beze slov vyjel z parkoviště. Byla už tma a já byla unavená. Usnula jsem, takže si nepamatuju cestu.

Damien

Byl jsem šokován, ale nemohl jsem to nechat jen tak. Naopak mě to ještě více namotivovalo. Bylo to se mnou zvláštní. Kdyby mi tohle řekla jakákoliv jiná holka, už dávno o ní nejevím zájem. U Viky je to zcela jiné. Prostě jí chci dostat za každou cenu. Chci k ní být nežný. Stejně myslím, že to se mnou nebude mít jednoduché. Twitch, youtube, vášeň, zpěv.. Hlavně hudba. Někde jsem se dozvěděl, že bude mít narozeniny. Musím jí koupit něco, po čem dlouho touží. Asi vím co, ale nevím, kde to seženu. V tašce jí začal vibrovat mobil. Až teď jsem si všiml, že spí. Opatrně jsem jí ho vytáhl a koukl se na volajícího. Honza? Kdo je kurva Honza?! Zvednul jsem to. Byl jsem neslušný. 

,,Dobrý den. Viktorie nemůže k telefonu, protože spí. Můžu se zeptat, kdo jste?" Vyhrkl jsem potichu, abych tu mou bestii nevzbudil.

,,Dobrý. Měl bych se spíše ptát já Vás. Já jsem její bývalý přítel a nynější nejlepší kamarád. Takže kdo jste Vy?" Tak to brr! Kdo?! Řekl právě, že byl její přítel?!

,,Já jsem Damien. Její přítel. Omlouvám se, ale jak jsem řekl, právě spí. Zavolejte tedy prosím později. Naschle!" Byl jsem vytočený. Radši jsem se ale věnoval řízení a ukončil jsem hovor. Doma bude výslech! Přijel jsem ke mě a pomalu jí vzal z auta. Netuším, jak se mi to všechno povedlo, ale vystoupal jsem s ní výtahem až to mého patra a nějak jsem prostě zvládl i odemknout. Ani DD jí nevzbudil, což jsem se docela divil. Svléknul jsem jí do spodního prádla. Možná jsem vypadal jako úchyl, ale snad nebude spát v těch dokonalých šatech a boty jsem jí taky nenechal. Položil jsem jí na postel a zachumlal do deky. Vypadala tak roztomile. Taky jsem se připravil na spaní a ulehl jsem vedle ní...