Rigel (DeeThane) - DONE

9. část

Viky

Upřímně, je mi Damiho líto. Včera musel být dlouho vzhůru a teď bude celý den spát a nemá co jíst a.. Vždyť mi na něm nezáleží! Nebo snad ano? Jako sice je to děvkař, ale pořád je tady ten fakt, že to s tou láskou si asi nevymyslel. Jeho adresa mi byla neznámá, takže jsem za nim nemohla ani jet. Je sedm hodin ráno a já nemůžu dělat n.. právě mi zazvonil mobil. Uprostřed mého proslovu. Bylo mi to ale celkem fuk, když byl na straně volajícího Damien.

,,Dobré ráno, lásko." Řekl chrapotem. Zaprvé na taková oslovení si asi budu muset zvykat. A zadruhé on už spal nebo co?

,,Bré. Jsi v pořádku? Spal jsi? Proč chraptíš? Víš, že jsi mi ani neřekl svou adresu?" Bylo toho ode mne asi moc a rychle, protože jsem při tom mluvení skoro ztratila dech.

,,Hou hou hou. Klid! Nádech výdech. Jsem skoro v pořádku. Nespal jsem. Chraptím, protože jsem ztratil snad půlku hlasivek. Mno a kvůli té adresy ti vlastně volám. Mohla bys přijet prosím? Potřebuji něčí oporu. A ty jsi má dáma, takže bys mi mohla pomoct." Řekl a já jsem byla v obavách po vyřčení poslední věty z jeho úst. Já jsem jeho dáma? Eh.. okay. Tohle si budu muset vážně srovnat v hlavě.

,,Mno dobře.. Já jsem tady sama a nevím, jestli jsi v pohodě. Chtěla jsem za tebou jet, ale adresu si z prstu asi nevycucám. Pošli mi adresu smskou a já dorazím co nejdříve. Přísahám. A taky ti udělám čaj." Zasmála jsem se.

,,Můžeš udělat i něco jiného, než jen čaj." Řekl flirtovně, i když to s tim chrapotem zněl jako pedofil, který si každý den po škole láká holčičky do pojízdného karavanu.

,,A to jako co?" Věděla jsem, co tim myslí, jenže jsem mu to nechtěla říkat.

,,No já nevím. Třeba bys mohla udělat mě." Zasmál se společně se mnou. Je to pako!

,,Víš co? Já letím. Posli mi tu adresu, trubko. Čau!" Típla jsem hovor bez čekání na odpověď. Co jsem to právě všechno udělala? Vážně jsen flirtovala s klukem, kterého moc nemusím? Ale jakože na druhou stranu je roztomilý. Budu s nim chodit, ale na kopačky budu připravena. Převlékla jsem se a celkově upravila, abych nevypadala tak moc jako orangutan a vyrazila na adresu, kterou mi ten ťulpas poslal. Nebylo to vůbec daleko ode mě. Tak pět minut cesty autem. Dole jsem zazvonila a on mi otevřel. To samé i nahoře. Jenže když jsem vešla, něco mi na tom nehrálo. Zavřel a já si sundala bundu a boty.

,,Děkuji, že jsi přišla tak rychle." Obejmul mě. Mluvil už normálním hlasem. Tak a teď vážně. Co se tady sakra děje?! 

,,Co se děje?" Optala jsem se a v jeho očích zahledla kulišárnu. Vešla jsem do ložnice a došlo mi to. On streamuje. To by ještě nebyl takový problém. Jenže jsem na druhé obrazovce viděla loading nějaké hry.

,,Jak moc máš ráda hororovky?" Zeptal se. Na obrazovce jsem viděla načtené Layers of Fear. Jakože.. on neusne.

,,Damiene! Mě hororovky nevadí. Dokonce je mám ráda. Zvlášť tuhle. Co zamýšlíš?" Bylo mi to všechno jasné, ale stejně jsem to chtěla slyšet i od něj.

,,Trochu si zahrajeme, ne?" 

,,Jestli si vážně nespal, tak bych ti to nedoporučovala, protože se budeš bát a neusneš." Zasmála jsem se a on se ušklíbl. Nakonec se ale jen usmál.

,,Proto tu jsi ty." Zašeptal do mého ucha. Tak to se pobavím, protože on se bude bát. Snad. Je to Damien, takže se bát bude. Koukala jsem se na nějaká jeho videa a highlighty.

Aneska04