KAPITOLA 9

1.3K 101 2
                                    

ANDY

Den setkání. Nevím jak..Nevím proč. Ale těšil jsem se, až jí zase uvidím. Líbila se jí moje hudba. Říkala, že ten text vystihoval její situaci, akorát obráceně. 

Byl jsem rád. 

Naomi. Té holky jsem si všiml už na začátku. Ale nechtěl jsem nic podnikat. Přišlo mi blbé aby zpěvák přišel za někým jen tak. Chci říct, nejspíš to není naše fanynka. Ano NAŠE.  Mám kapelu. Ale ten večer nikdo nechtěl jít, a tak jsem tam šel sám. Jako zpěvák. 

Navíc. Ona vypadala, že vůbec neví kdo jsem. A mě to vyhovovalo. Nepotřeboval bych, aby se na mě pověsila moje zbloudilá a fanatická fanynka. A že jich už pár bylo. Pamatuji si jak jednou nějaká taková holka skočila na Jinxxe a křičela u toho: ,,To je Jinxx! Kytarista z Black Veil Brides!!" a následně se i s Jinxxem odporoučela k zemi. 

Chudák. Takový šok si nezasloužil.

Oblíkl jsem se do černého tílka, černé kožené bundy a džínů. Přemýšlel jsem co bych jí měl přinést.

Domluvili jsme se na místě, kde se sejdeme. Jedná se o jeden vzdálenější park, kde je nádherné jezero. Tedy, vzdálené pro mě, zjistil jsem, že ona to má celkem blízko.

Měl jsem dobrých patnáct minut času. S úsměvem jem opustil svo vilu a zamířil do hlubin městečka. Cestou jsem se zastvali v květinářství a koupil jednu krásnou, rudou růži. 

Pomalu jsem se blížil k jezeru.

Už tam byla. Seděla na břehu a máčela si konečky prstů na ruce, v chladné vodě. Uviděla mě přicházet a usmála se. Postavila se a otřela si mokré prsty do černobíle kostkované košile.

,,Ahoj Naomi" řekl jsem mile.

,,Ahoj..ehm.. Andy" byla nervózní a to se mi líbilo.

Podal jsem jí růži. Ohromeně na ni zírala. Pak ohromeně zírala na mě.

,,Pro mě?" vyslovila zcela zbytečnou otázku.

,,Jistě" pousmál jsem se.

Byla tak krásná.

NAOMI

Celé dopoledne jsem doslova šílela. Nevěděla jsem co s vlasama, co s make-upem a co vůbec s mým chováním. Taky jsem asi půl hodinu zničeně zírala do skříně a nevěděla co na sebe.

Proto jsem už v půl deváté vtrhla  bez zaklepání do Lilyna pokoje. Sestra měla ještě půlnoc a příšerně se mě lekla, když jsem na ní s křikem skočila.

Vyslechla si mé žalostné prosby o pomoc a ochotně vstala, hodila na sebe župan a odvlekla mě zpět do mého pokoje. 

Oblékla mě do pohodlné černobíle kostkované košile a uplých roztrhaných džínů. Poté mě vlastoručně namalovala, moc se jí to povedlo, a vyžehlila mi dlouhé, světlé a barevně melírovaté vlasy. Ty pak trošku natupírovala a zlakovala, aby zvětšila objem.

Když jsem se nakonečný výsledek podívala do zrcadla, neubránila jsem se obdivnému hvízdnutí. Navrhla jsem Lily, že by mě mohla tak vystajlovat každý den, sestra to jen mávnutím ruky zamítla.

Když jsem jí po pěti minutách,kdy jsem jí opakovaně děkovala, konečně propustila, zamířila zpět do svého pokoje. Myslím, že půjde ještě spát a to je prosím půl jedenácté!

Sraz jsme měli v půl dvanácté, Andy trval na tom, že na oběd půjdeme do retaurace. Nic jsem nenamítala a tak jsem ve stanovenou dobu, zamířila do jednoho parku ke krásnému jezeru. Často tam plavou labutě a já jsem schopná tam stát hodiny a pozorovat je. 

Když přišel pocítila jsem zvláštní pocit. Ne, nebudu to definovat jako zamilovanost nebo náklonnost. Jak říkám, na to je moc brzi. Spíš to nazvu.. Sympatiemi. 

Ano. On mi byl hodně sympatický.

,,Ahoj Naomi" řekl mírně chraplavým hlasem a mě se málem podlomila kolena. Vážně, ten kluk mě dostává a ani o tom neví.

,,Ahoj..ehm..Andy" vysoukala jsem ze sebe nervózně a nejraději bych si nafackovala. Musím znít jak naprostý blbec?

Podal mi růži.

Krásnou a rudě červenou růži.

Myslím, že jsem na okamžik oněměla. 

,,To je pro mě?" ta slova ze mě vyklouzla, ani nevím jak. Jistě, že to je pro tebe Naomi, proč by si jinak nosil růži a držel ji před sebou?

,,Jistě" zazubil se mile a já se musela krotit. On byl vážně tak sladký.

,,Děkuji" špitla jsem a převzala si ji. Přičichla jsem si k ní. Ale měla jsem pocit, že místo vůně kytky, fetuju Andyho vůni. Určitě načichla od jeho voňavky. Voňavky, která se stává mojí drogou. Pomalu ale jistě.

Jednu bych si flákla. Za ty moje myšlenky. 

Chvíli jsme postávali u břehu jezera a sledovali klidnou hladinu. Pak Andy navrhl, že bychom mohli zamířit do té restaurace.

Mlčky jsem přikývla, myslím, že kdyby mi navrhnul, že půjdeme skočit z mostu, šla bych.

Do restaurace kam mě vzal, jsem byla poprvé. Ani bych si sem nemohla dovolit chodit, tolik luxusu by mé kapesné neunesli.

,,Ehm..Andy?" zatahala jsem ho za rukáv kožené bundy.

Se zájmem se na mě podíval, jeho modré oči byli plné otevřenné náklonnosti. Trošku mě to zaskočilo ale nenechala jsem na sobě nic znát.

,,Víš no..Možná si mohl napsat, že půjdeme do takovéhle restaurace, protože no..vzala bych si něco společenského" řekla jsem rozklepaně.

Pravda byla, že jsem se opravdu v téhle restauraci se společností vysoko nad úrovní, v košily a roztrhaných džínách, necítila moc dobře. 

Extrémně jsem vyčnívala z davu a co se týče Andyho, popravdě ani on nebyl nějak extra společensky oblečený.

Jen mávl rukou a naklonil se ke mě.

,,V klidu, tady bych neobědval. Za prvé, mají tu nelidsky vysoké cenny, za durhé, společnost lidí co sem chodí totálně nenáším a za třetí, výběr jídla tu je mizerný. Neboj mi se půjdeme najíst někam jinam. Tady jen něco vyřídím" vysvětlil a zamířil k něco jako recepci na hotelu. Udivilo mě, že něco takového může být i v restauraci.

Chvíli mluvil s nějakým chlapíkem za pultem a ten pak zavolal nějakého kluka. Mohl být tak o dva, tři roky starší než Andy. O něčem chvíli diskutovali a pak ten kluk podal Andymu nějakou kartičku. Nebo kreditku? Nevím, moc dobře jsem to neviděla, Andy to hned poté schoval do kapsy.

Rozloučil se a s úsměvem se vracel ke mě. 

,,Můžeme jít" řekl, hodil mi paži kolem ramen a vedl mě k východu. 

,,Co jsi tu potřeboval?" zeptala jsem se, když jsme vyšli ven.

,,Jen si něco vyzvednout, to není důležité" mávl rukou.

,,Kam teď?" zvedla jsem k němu oči.

,,Vzhledem k našemu ohozu a taky k tomu, že už umírám hlady, co by jsi řekla na návštěvu KFC?" zeptal se  a pokynul na druhou stranu ulice.

,,Fajn, to beru" zazubila jsem se a v příští chvíli jsme už přecházeli silnici, směrem ke KFC, kde jsem nebyla snad x let.

I Would Die For You ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat