I Would Die For You ✔

KAPITOLA 19.

NAOMI

Celou noc jsem přemýšlela nad tím, co asi Andy může mít za problém.. Jak ho já asi můžu držet nad vodou, když nevím ani jaký má problém?

Co mám dělat?

Nasnídala jsem se a šla se obléknout. Vzala jsem si bílé tílko, na to modře kostkovanou košily, uplé roztrhané džíny a vyšší černé kožené boty. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné.

Musela jsem za Andym.

Svazoval mě pocit, že jsem ho už delší dobu neviděla a taky obavy z toho, jak Ashley s Jinxxem říkali, že dělal něco moc špatného a jak se zdá, pomoct mu můžu jenom já.

Do patnácti minut jsem byla před jeho domem. Opět se mi zatočila hlava z pohledu na to panství. A opět jsem nechápala, jak tam může bydlet sám. Odkašlala jsem si a po schodech se dostala k vchodovým dveřím.

Zhluboka se nadechla a zazvonila. Počkala jsem asi dvě minuty a když se nic nedělo, nikdo neotvíral zkusila jsem to znovu.

,,No tak Andy.." mumlala jsem si pro sebe a opět mačkala zběsile zvonek. ,,Otevři"

Nic.

Vzdychla jsem a vydala se na obhlídku oken. 

Bingo!

U okna, které vedlo mám takový dojem, že do obývacího pokoje se pohnula záclona a spatřila jsem tmavý obrys postavy. Spokojeně jsem se usmála. Mě neutečeš Andrew.

Vrátila jsem se ke dveřím a zase zmáčkla zvonek. Slyšela jsem vevnitř ten nepříjemný zvuk, divila jsem se, jak to může ignorovat.

,,No tak  Andy!" zařvala jsem a zabušila na dveře.

,,Vím, že jsi doma, tak otevři ty zatracený dveře!" potlačila jsem nutkání do nich kopnout a zůstala u techniky bušení ručmo.

Zaslechla jsem kroky a ruka mi spanula podél těla. Tak honem. Otevři už!  V duchu jsem ho nelítostně popoháněla.

Konečně. Ozvalo se cvaknutí a dveře se otevřeli. Stál tam. Měl na sobě černou košily s dlouhými rukávy a měl ji zaplou jen do poloviny. 

Nevím jak se to stalo a chytl mě za ruku a vtáhnul mě dovnitř.  Jeho pravá ruka se obmotala kolem mého pasu a přirazil mě ke zdi. Levou ruku vzal mou pravou a přitiskl ji ke zdi vedle mé hlavy. Proplet nám prsty a hlavodě a toužebně mě políbil.

Ano vážně.

On mě políbil!

ANDREW

Když jsem uslyšel její hlas, jak na mě přes vchodové dveře řve ať ihned otevřu, a ujistil jsem se, že je to vážně ona, těžce jsem polknul, protože mě ovládlo něco, co nekodáži přesně vysvětlil. Šel jsem otevřít a spatřil jsem ji jak tam stojí s naprosto zoufalým výrazem ve tváři. Já byl taky zoufalý. Moc zoufalý.

Zatáhl jsem ji dovnitř a nevšímal si jejího překvapeného výrazu. Přitiskl jsem ji ke zdi a hladově se přisál na její rty. Toužil jsem po ní. Tak moc.

Byla příliš šoková než aby se bránila. 

Taky se mi vybavovala varování od CC-ho. Toho debila jsem však ihned hodil za hlavu.

Moje podpora, moje záchrana, moje kotva se mě drží na břehu a nedovolí mi potopit se byla tady. Byla tady já ji mohl mít.

Tak moc jsem potřeboval její přítomnost.

,,A-Andy!" vyhrkla a pokusila se mě odstrčit.

Ne, zlatíčko..Neodháněj mě od sebe. To nesmíš.

,,Prosmí Andy!" opět se mi snažila vykroutit.

Ale já jí opět nenechal.

,,Přestaň! Co to děláš?" v jejím hlasem jsem uslyšel paniku a vyděšenost. Plačivý hlas mě donutil vzpamatovat se a přestat.

Pustil jsem ji a odstoupil dva kroky dozadu. Po zdi se svezla dolů na zem a přiblble zírala do prázdna.

,,Naomi.." vyschlo mi v krku a já se zadrhl.

,,Andy..Co se děje?!" vzhlédla ke mě ustaraně.

,,Omlouvám se" sklopil jsem hlavu a usadil se proti ní na schody.

,,Andy.." všiml jsem si stříbřitých slz, co se kutálely po jejích tvářích.

Bolestně jsem zavřel oči, chovám se jak kretén. Nehoráznej kretén.

Přilezla ke mě po čtyřech a dlaně položila na má kolena.

,,Andy..Všechno bude v pořádku. Jsem tady pro tebe" vycítila, že jsem v koncích. Opět jsem byl na dně. Nedokážu se z toho vyhrabat.Prostě nedokážu.

Christian měl pravdu. Jsem nula. Nejsem dostatečně silný tomu odolat. Jsem psychicky v hajzlu. 

A Naomi... Ona.. Nemůžu jí přece motat hlavu.. Nemůžu po ní chtít, aby mi pomáhala zůstat na živu..Ani to neví.. Nic netuší..

,,Andy..Podívej se na mě"  nahlédl jsem do jejích krásných očí. 

,,Omlouvám se Naomi..Jsem ubohej kretén" zamumlal jsem. Tak moc jsem se styděl.

,,Ne, neomlouvej se Andy.. Je to v pořádku" zašeptala. 

,,Není to v pořádku Naomi. Nic není v pořádku. Já nejsem v pořádku. Můj život není v pořádku"