I Would Die For You ✔

KAPITOLA 23.

ANDREW

Pomalu a ztěžka jsem otevřel oči. Všude kolem mě bylo bílo a odněkud jsem slyšel pípání přístrojů. Namáhavě jsem pootočil hlavu na stranu a pozvedl s obtížemi svou pravou ruku, z které vedlo několik hadiček. Na prázdno jsem polkl a pozvedl i levou ruku. Na levém i pravém zápěstí jsem měl obvazy. Došlo mi, že přišli na to co jsem dělal. Můj pohled modrých očí se zabodl do bílé peřiny.

Proč je tady všechno tak depresivně bílé? Jak se tu má pak člověk zbavit depresí, když to vlastně tady všechno vyvolává. 

Bílé zdi, strop, postel, prostěradlo, povlaky na deky a polštáře, stolek, podlaha, záclony..Všechno neslo bílou barvu. Jen jsem zkřivil tvář a zhluboka se nadechl. Z nosu mi vedly podivné hadičky, netuším k čemu byli, ale musím říct, že se mi lépe dýchalo.

Pokusil jsem se posadit. Mé tělo bylo rozklepané, připadal jsem si tak moc zubožený. 

Někdo lehce klepl na dveře a poté vešel doktor a zdravotní sestra. Mé opuchlé oči plné podlitin a modřin se na ně nejistě zadívali.

Proč jsem si připadal jako ta největší troska?

,,Dobrý den pane Biersacku" pousmál se muž v plášti a došel k mé posteli. 

,,Dobrý den" odpověděl jsem ztěžka. Doktor chvíli něco studoval na přístrojích a pak se obrátil ke mě. 

,,Jak se cítíte?" chtěl vědět.

,,Hrozně..Všechno mě bolí, třesu se, připadám si jak ztřískaný pes" hlesl jsem.

,,Hmm..No pěkně ztřískaný jste byl, to je pravda" poznamenal a poslechl si mou srdeční funkci.

,,Je to se mnou špatné?" zeptal jsem se.

,,Pane Biersacku.." doktor vydechl, sestru poslal pryč a usadil se na kraj postele. Ten důvěrný pohled mě trochu vyděsil. ,,Nebudeme tu nic zapírat..Sebepožkozoval jste se.. Proč?" pozvedl obočí a jeho pohled mě téměř propaloval skrz na skrz.

,,No..ehmm.. Dřív..byl jsem šikanový a spadl jsem do toho..Nezvládal jsem to." odmlčel jsem se a svůj zrak upřel na peřinu. ,,Nedávno jsem do toho upadl nanovo..Není to úmyslné.. Vážně ne..ale bylo to složité.. Hodně jsem měl problémy.. neměl jsem to lehké..Do toho.. užíval jsem..užíval jsem..-"

,,Pervitin. Ano já vím, ukázalo se to ve vašich krevních testech" přikývl doktor. ,,Víte.. Hodně rockových hvězd pro mě z neznámého důvodu pije alkohol, uživá drogy a řeže se. Dodnes jsem nepochopil proč,..Jistě, dělá to hodně lidí, ale u těhle rockových celebrit je to procento nějak moc zvýšené" pokroutil nechápavě hlavou.

,,Já vím..Nenávidím se za to..Moc věcí se nahromadilo a já to nezvládal..Hádky, komplikace..všechno.." svěsil jsem hlavu.

,,Ale co ta dívka? Ani kvuli ní jste se nesnažil přestat?"

,,Naomi..ANo..Chtěl.. dřív než by na to přišla..Ale jak řekl můj bývalý kamarád..Jsem socka..jsem nula co nemá žádnou výdrž..a pevnou vůli.. nedokážu se z toho vyškrábat.."

,,Vaše dívka o tom ví..To ona vás našla a objevila vaše řezné rány..Přijela i sanitkou s vámi..Byla dost otřesená..Měla o vás strašný strach..Nebudu se pídit, proč vás váš přítel takhle zmlátil, ale každopádně mu můžete poděkovat..Zlomil vám pár žeber, to vám narušilo plíce a vaše dýchání tak trochu teď bude záviset na těchto hadičkách, co si nasadíte do nosu a upevníte kolem hlavy. Budou vám zajišťovat přívod kyslíku, ale nebojte, bude to záležitost jenom na pár týdnů"