Nushumuri - We are here [DOKONČENO]

Část 6: Noční návštěva

Byl večer. Všechny jsme už byly zalezlé v pokojích. Aby taky ne. Ten den byl náročný. Hlavně neustálé hádky Reiji ho a-
"Co tak řveš?" rozkřikla jsem se z okna.
"Někdo mi posekal mé krásné záhony růží, tak drž pysk!" bouchl venku do stromu Subaru. Ten strom se rozpůlil a spadl na zem.
"Teď je zahrada krásně čistá..." zašklebila jsem se a okno zavřela. Ozvala se další rána. Chudák strom.
Lehla jsem si do postele i s deníkem a psala do něj všechny své myšlenky, jež jsem měla v hlavě. V půl jedné ráno jsem se osprchovala a dala si pyžamo ,skládající se z tílka a kraťásků,ale místo abych šla do postele jsem se s radostí vytratila na chodbu. Šla jsem spletitými chodbami a v jedné z nich jsem se potkala s Leiko. Tiše jsme si popřáli hodně štěstí při pomstě a s tlumeným smíchem šly každá zvlášť a dál .Dorazila před dveře,které byl cílem mojí cesty. Uchechtla jsem se a potichu je otevřela.
Vstoupila jsem do pokoje sladěného hlavně do modré a žluté barvy. Jsem ve správné místnosti. Když jsem holeněmi narazila do postele, vyhledala jsem peřinu a zalezla do tepla. Věděla jsem totiž,že v té posteli je...ne, já si to myslela...
(Já a moje štěstí...)