Nushumuri - We are here [DOKONČENO]

Část 1: Barák

Pohled Shizuko (celá první knížka)

Dorazily jsme se setřičkami na místo. V pohřebáku,který pro nás poslal úřad bylo hlučno. Ale hlučno není to správné slovo,protože hlučno je oproti tomu, co tam bylo ještě ticho.
Seděla jsem vedle Riny a Suzume. Rina se to tam snažila tak nějak usměrnit a uklidnit,ale šlo jí to asi tak jako Leiko  být slušná nebo Ayane být normální.

Když jsme vystoupily, pohřebáku než bys řekl upír nebylo. Rina vedla naší povedenou partičku přes velkou černou bránu.

"Au. Já si málem rozbila hubu,to mě nikdo nemůže upozornit,že tady jsou schody?" stěžovala si Ayane.

"My počítaly s tím,že zrak ti ještě slouží."  Ozvala se Kameko a Leiko ji doplnila.

"Zrak ji slouží, jen mozek vynechává"

"Holky. Ty dveře se otevíraj sami!" vběhla do domu nadšeně Leiko.

"Wow, to je barák." rozhlížela se Ayane.

"AAAA!" zapištěla Ayane.

"Přestaňte řvát!" bouchla Suzume do druhého zavřeného křídla dveří,které se zatřáslo.

"Dobrý den" ozvalo se a chodbou přicházel brejloun, který si právě posunul brýle na nose.

"Dobrý den" ujala se slova Rina. Ta je z nás nejslušnější.
"Poslal nás sem úřad,doufám,že jste s tím byli obeznámeni."

"Jistě. Nechte si své batožiny tady a pojďte za mnou."