✅ „Another Start" | Eddsworld AU

46.) Unknown woman

Základna Rudé Armády.

Pohled třetího:

V základě se procházela žena. Hnědé kadeře se vlnily podél jejího pasu. Postava byla přesýpacích hodin. Měla poprsí, které se zdály velké na první pohled, byly vytvarované tak akorát a její chůze okouzlovala všechny. Nezáleželo na pohlaví, všichni ji poprvé vídali a bylo vidět, že má vysoké postavení. Mladá žena a vypadá, že vládne světu jako královna. Zvenku vypadala nádherně a nevinně, ale uvnitř.... Kdo ví.

Tord jakmile ji uviděl, zhorzil se. Nikdy předtím ji neviděl a ihned věděl, že ji bude nesnášet. Něco na ni totiž nesedělo, proč by náhle se objevila žena? Zde? A k tomu, že není součástí Rudé armády.

Žena k němu přišla. Podpatky ji udělali vyšší než Torda, bez nich by oba určitě stejně měřili.

"Zlatíčko, omlouvám se, ale mohl by si mi říct, kde je tu Rudý Velitel s.?" Optala se ho se sladkým úsměvem. Tord jen odfrkl.

"Kdo se ptá?" Nejistě a přitom naštvaně pohlédl. Zblízka vypadala, jako Picassovo nepovedené dílo. Velké řasy, rtěnka. Ugh.... Tord sice měl rád ženy, ale takhle upatlané......

"Musím s ním mluvil. Je to naléhavé."

"O čem?"

"Ah, Tord, že?" Řekla žena s úsměvem. "Chápu, že jsi jeho syn a tak bys chtěl vše vědět, jenomže tady jsou hranice. Toto je jen mezi ním a mnou." Řekla vážným tónem. Tord vzdychnul a doprovázel ji skrz celou základnu ke kanceláři svého otce. Když Tord otevřel dveře od kanclu, jeho otec ho chtěl seřvat, jak se opovažuje, ale jakmile uviděl ženu, zmlknul a postavil se. Měl ten "mužský" postoj. Žena k němu přicházela a darovala pusu na líčko. Tord zavrtěl hlavou. Nechápal to, co se zrovna stalo.

"Neviděl jsem tě celý rok. Kdepak si byla?" Zeptal se muž ženy, která mu vysela kolem krku.

"Avšak víš, trable s hledáním. Slyšela jsen však, žes ho konečně nalezl. Poslali mi zprávu. Musela jsem ihned přijet." Muž se ženou se na sebe pousmáli. Muž hrozivě pohlédl na svého syna. Pouze přikývl a, odcházel pryč od nich. Když zavřel za sebou, schoval se za roh ke kanclu. Chtěl vědět, proč je tu ta žena. A kdo vůbec je.

"Nuže, povídej." Řekla žena muži, který držel sedm složek. Sedm složek mladých lidí kolem dvaceti let. A ti tři z nich, kdysi byli Tordovi přátelé. Muž odhodil složky na jeho pracovní stůl. Žena si k němu sedla a prohlížela si obaly, kde byli fotky a jména osob.

"Jeden z nich ji má, to je má hlavní teorie. Ti parchanti zažili víc než dost. Divných věcí. A poslední událost nebyla náhoda." Řekl vážným a strašidelným hlasem. Každý by se nejraději hned schoval, ale ta žena se nebála. Prohlížela si složku jedné z dívek, tvář té dívky si pamatovala velmi dobře. Ušklíbla se. Muž se podíval přes její rameno. "Znáš ji?" Žena se na může usmála.

"Od prvního mě nenáviděla z celého svého srdce. A myslím, že i do dneška to trvá."

"Provedla si ji něco?"

"Zlomila jsem jejího bratra. Psychicky. Už nikdy se neusmál. Ach, kolik že mu bylo tehdy, patnáct? Nezaregistrovala jsem to a to je teprve rok." Pyšně se usmála. Ráda vzpomínala na toho mladíka.

"V Californii se ti líbilo, co?" Usmál se muž a políbil ji. Žena se stále usmívala.

"Však víš, jak já miluji lov."

Tord:

Nehodlal jsem tyto hlouposti, které se týkaly mých přátel, poslouchat dál. Okamžitě jsem zmizel.

Ta žena je jako můj otec. Zlo. Naštvaně jsem odešel odtamtud a šel do svého pokoje ke Scout - mé fence. I Scout ví pouze Daniel. Vyléčil ji. A dále Paul s Patrykem přeci, ti ví, jak udržet tajemství.

Těm třem mohu věřit, jako kdysi jsem věřil klukům a-.....

Já je zradil. Tehdy, to jsem nebyl já..... Já viděl sice, co se dělo, ale nemohl jsem nic učinit. Negativní emoce opět na mě lezou, čas na prášky.

Vstoupil jsem do pokoje, který byl momentálně trochu vzhůru nohama. Scout jakmile mě uviděla, přišla ke mě a otírala se o nohy. Zavřel jsem za sebou a začal uklízet ten bordel.

Deka, manga, uniforma, fotka--

Mé oči se přilepili na tu fotku. Fotka mě, Edda, Matta a Toma. Kdysi jako nejlepší kamarádi. Pak další, na střední, základní a školka...

Tam, ve školce, to vše začalo. A trvalo to velmi dlouho, dokud jsem já neztratil kontrolu.

"Jak se mi to mohlo tehdy stát?" Zašeptal jsem si pro sebe a utřel si slzu, která byla na krajíčku. Zvedl jsem hlavu a pohlédl na prasklé zrcadlo. Polovina mého obličeje byla potrhaná, rudá od zaschlé krve a hlavně zničená.

Zničená, jako má čest a přátelství, které trvalo léta.

Tehdy, v ten Den D.

"Ha! K čemu potřebuju kamarády, když mám TOHLE!" Zasmál jsem se zlomyslně a vesele. Měl jsem toho robota a s ním bude Londýn dole, tam kam patří!

...

"Torde! Vítej doma, kamaráde!" Řekl Edd a úsměvem a objal mě. Byl jsem překvapen. Už dlouho jsem nepocítil pocit bezpečí a kamarádské lásky. Popsal bych to spíše, jako "rodina". Nás bych tak popsal.

...

Den odjezdu.

"No, je to tu.... Odjíždím." Řekl jsem a dal si kufry do auta. Pohlédl jsem na ně. Tomovi to bylo fuk, Edd se na mě smutně ohlížel a Matt vypadal, že mě chce ještě obejmout jako bráchu, nebo tak.

"Budeš nám chybět Torde!" Řekl Matt. Edd si pro sebe něco zamumlal. Tom sebral mou paměť-mazací zbraň. Očividně byl rád, že budu pryč.

Kdyby tak věděli proč.

Přítomnost.

"Kdyby tak věděli proč...." Zašeptal jsem a posadil se na chladnou zem. Ke mně se přitulila Scout a já ji pohladil.

Chci to napravit. Chci je zpět.

[Dík za nápad ereadelanight :D Teď Eclipse pěkně prosím >:3 XD]
~Elisa a zjebaný AS.