52.) In the forest

227 26 86
                                    

Edd:

Já, Tom a Matt jsme se svými těžkými batohy procházeli tím nádherným lesem. Zatajil se mi dech při pohledu na okolí. Příjemná vůně, tiché prostředí, jako ve snu.
Cítil jsem se klidně. Z tohohle mám dobrý pocit.

Nádech. Výdech. Tohle je jeden z nejlepších pocitů, který jsem kdy zažil. Usmál jsem se.

Cítím se.... Živější. Jako kdybych byl pták, kterého nyní někdo osvobodil z klece. Cítím svobodu. Cítím život. Ach, jaká to nádhera.

Nalezli jsme místečko s křišťálově čistým jezerem. Slunce hrálo a já mohl zatajit dech a obdivovat. Ihned jsem sundal baťoh a lehl si na trávu.

(Dneska jsem si vypila Crazy Wolf: Apple taste takže hoši, jdem party!)

Tráva byla měkká a zelená jako moje mikina. Zelená je nejlepší barva!

"Zde zůstanem!" Zvolal jsem vítězně a, začal se zvedat. Tomuhle jsem prostě říct ne nemohl. Kluci už začali dávat stan dohromady, rovnou jsem jim šel pomoct, protože ihned, co ho rozbalili, začali s ním dělat bordel.

A kdo se tu musel zachovat jako máma dvou harantů?

Já. Jako vždycky.

Za tohle bych měl dostávat plat taky.

~ O pár minut později. ~

"Ten stan je tak super! Ale né tak jako moje schopnosti stavění stanů." Řekl Matt a udělal jednu z těch přihloupých póz. A protože stál za jezírkem, s Tomen jsme ho tam strčili. "Aaaah! Né obličej!" A žbluňk! Už si plave jako rybička.

"Kluci! Voda je super!" A začal cákat vodu na nás.

"Ne-! No to si vypiješ!" Řekl Tom a začal si sundavat věci. Měl zlomyslný úšklebek jako kdyby chtěl zapálit vánoční stromek.

"TOHLE JE VÁLKA!" Prohlásil jsem se sebevědomím a chystal se do bitvy společně s Tomem.

~ O hodinu později. ~

Běželi jsme a skočili z malého útesu do jezera šipku. Tohle je nejlepší výlet na světě!

Doplavali jsme ke břehu, utřeli se do ručníků a převlékli si (každý měl deset minut na převléknutí ve stanu, ne najednou. Úchyláci! Nechci, aby nás chytli ti cajti. Nikdy nás nedostanou!). Rozhodli jsme se ještě to tu prozkoumat.

Vzali jsme si nové oblečení, jelikož naše každodenní je..... Mokré. (Né, vůbec jsem je omylem nestáhnul dolů, ne-e!)

Cítil jsem se jak v cestovatel s hrdina v jednom. Kráčím tu jako velitel armády na bílém koni zachránit říši před temnými silami! "Chybí tu jen můj super meč...." Řekl jsem si a sebral první větev, kterou jsem uviděl. (Větvičky!!!)

Šli jsme takhle asi půl hodiny, dokud jsme nezahlédli nějakou budovu. Přišli jsme blíž a hleděli na ni. Byla docela velká, asi dvě patra plus přízemí. "Jdu dovnitř." Řekl jsem a pomalu otevíral železné dveře spolu s mou větví. Dveře byly těžké a rezavé, i skřípali. Byl to nepříjemný zvuk!

Kluci mi šli pomoct. Dveře se již otevřeli. Neřekl bych: 'Hladce jako po másle', ale přeci jenom, šlo to.

Byla to tělocvična. Zbraně, boxovací pytle, nějaká ta technika a podobně. Jako pro vojáky.

Tady bychom se vyřadili, ale ne po sportovní stránce. Spíš bychom to tu zničili.

Hoši, uděláme Coca Cola fitness centrum!

To by byl nápad!

Začali jsme to tu procházet a hrabat se v nějakých těch kufrech. Roztrhané uniformy, pavučiny, nějaké papíry (asi plány podle kreseb)....

"Co to je sakra za místo...." Zašeptal jsem s rozhlédl se. Uviděl jsem ten druh výtahu, jako maj ve stavebnictví (však víte, co myslím, ne?). Rozhodl jsem se do něj vstoupit.

Vyjel jsem nahoru na patro. Tohle bude procházka jako v obchoďáku, taky zábradlí a pohled dolů. V dali naproti mě jsem zahlédl dveře. Vydal jsem se ke dveřím. Tohle místo mě začíná docela děsit.

Vstoupil jsem dovnitř. Ukázalo se, že je to nějaká ta kancelář s tím kulatým stolem s několika židlemi. Pak vzadu v rohu prázdný pracovní stůl, pár kartoték, skříň a žárovka. Zkusil jsem rozsvítit ji vypínačem vedle dveří. Bohužel, prasklá žárovka.

Na stěně byl nějaký rozmazaný znak. Přísahám, že jsem ho někde viděl...

Tmavě červená, takové podivné M, divně zahnuté......

Teď mi to trklo. Odešel jsem z kanceláře a ihned jel dolů. "Kluci!" Zavolal jsem. "Matte! Tome!"

"Co je?" Zeptal se Tom a napil se placky. Kde ji vzal?! No teď je to fuk.

"Kluci, jsem pryč. Tohle není obyčejná tělocvična."

"Co? Proč?" Zeptal se Matt, který byl už mimo (jak já x'D).

"Tohle není tělocvična. Tohle je asi stará základna--." Přestal jsem mluvit. Zbystřil jsem sluch. Vzal jsem kluky za mikiny a odtáhl je do nějaké nejbližší skrýše.

Byly tu kroky. Nejen jednoho člověka. Pár lidí sem přišlo. Klapání bot nám to prozradilo.

"Ne......" Šeptl jsem. Toho, koho jsem zrovna uviděl, mi vzalo dech....

[Boombayah yeee]
~Elisa

✅ „Another Start" | Eddsworld AUKde žijí příběhy. Začni objevovat