Paul:
Konečně jsme dorazili s Patrykem tam, kam patříme - na základnu Rudé armády. Zaparkovali jsme si svou káru do bezpečí vystoupili a vyrazili. Docela se těším, až uvidím ty vězně, kteří chtějí ven. Ukážu se tam já, jako neohrožený Hulk a ztratí odvahu na to se vůbec se mnou potkat! Zbabělci! Haha!
Ale teď pro změnu vážně, zpět do reality. Patrykovi a mě se nelíbilo, že jsme tam Torda nechali, přece jsme tam byli, abychom ho hlídali, sám to Reider i řek, jenomže pan tatíček má očividně problémy. Ne ty normální bolesti zad a hlav, ty intimní, proto se vymlouvá.
Patryk sice říká, že mé teorie jsou dosti bizarní, ale kdo ví. Reider je sám už dosti krutý a podivný, furt dle svých "plánů". Teď ještě víc tají od doby, co přišla ta ženská s téma cisternama.
Pánové, dámy, kdyby se já měl už dnes zamilovat! Do ní to určitě nebude. Cigarety jsou moje jediná láska. Pomalu zabíjející láska plná nikotinu a dalších škodlivých látek pro mé plíce. Kdoby tohle nechtěl?
Došli jsme dovnitř, ozvala se střelba a řev Reidera. Trefili ho.
"REIDERE,TY ZMETKU! JÁ TĚ NENÁVIDÍM!!" A taky chytili střelce. Zněl spíše jako postarší, což jsem upřímně nečekal, ale je možné, že to bude jeden z vězňů. Jake se zmínil o starším vězni, tak to bude on.
Jane a její sestra Riley ho drželi. Měl špinavé vlasy, uniformu, tvář, nebyl hygienicky v dobrém stavu. Měl jizvy po velkých bojích a pokusech o útěcích, dokonce i jedno sklíčko u jeho brýlích bylo prasklé.
Okamžitě jsem poznal, o koho se jedná. Jeden z bývalých Reiderových kamarádů. Teď si Reider jen s ním hraje jako kočka s klubkem nití. S ním hlavně, když ho tak moc nenávidí. Slyšel jsem, že je tu jednadvacet let, nikdy prý neviděl svého syna.
Bylo mi toho týpka líto. Zněl a vypadal sympaticky. Vsadím se i, že je tu zbytečně a že by měl být doma, jako pár dalších. Ach jo, Reidere, proč. Musíš si zachovat roli kreténa, co? To víme že jsi i bez toho, sorry.
"Moment, Paule...." Zastavil se a zarazil na momentík můj přítomný kolega Patryk. Zastavil i mávnutím ruky předemnou mně. "Pokud Jake říkal, že jsou dva. Postarší, chlapík a dívka, kde je ona....-?" Nepotřebovali jsme ani další vteřiny na dokončení jeho otázky a uslyšeli jsme běh. Vydal jsem pár statečných kroků dopredu, vytáhnul svou milovanou zbraň, což je M16A4 (hele, snažila jsem se něco najít, neukamenujte mě! Mohla jsem klidně všude psát AK-47, nechte mě žít! XD), připravil se na bojovou pozici, nabil a vyčkal.
Vylezla myslím si že ona. Nabrala mě nějakým kusem plechu, který použila jako štít. Spadl jsem na Patryka. Málem by i utekla, kdyby nezakopla o odhozenou střelnou zbraň.
"Agh!" Ozval se z ní krátký bolestivý výkřik. Měla pěkný hlásek. Ale teď čas ji chytit, neztrácet čas! Aspoň se na ni podívám, máme málo dam ve vězeních a ještě takto mladých. Kolik ji asi může být?
Postavil jsem se, ještě smetl prach ze své krásné uniformy a krok za krokem šel klidně k mladé dámě. Každý krok se však zpomaloval a můj dech se zatajoval, když jsem viděl její krásu zezadu. A co její tvář? Sice špinavá, umlácená s troškou krve, když se pokusila o útěk ven, ale vypadala neškodně, jako anděl.
Moment! Co to melu! Ach, to bude ten nedostatek nikotinu v plicích z toho lesa, už tu bloudím! A hořím! Uhaste mě někdo! Potím se, proč!
"Paule," slyšel jsem své jméno od Patryka, ale mluvit jsem nemohl, ani otočit. Díval jsem se pouze na tu blondýnu, která mě svýma krásnýma očima žádá o pomoc. Tiše prosí, vypadá tak nevinně a smutně. Už jsem ji chtěl nabídnout pomocnou ruku, když tu se objevila další stráž.
"Hej! Ne! Urrrgh!" Zařvala na ně a snažila se jim uvolnit, ale byla příliš slabá a unavená oproti nim. Chtěl jsem proti nim bojovat o ni, ale to bych zradil armádu a, práci. Nemohl jsem to jen tak udělat, a to mě štvalo.
"Paule!" Otočil jsem se řvoucího Patryka. Vedle něj stál Jake, jen čekající na mě. Ještě naposledy se ohlédl na blond dívku, kterou unášejí pryč. Prosím, bůh ji chraň. Vzdychl jsem, nic neřekl, pouze přikývl s odcházel s nimi k našemu rebelskému útočišti.
"Kde jsou tedy?" Začal jsem navazovat konverzaci s Jakem. Samozřejmě, já a Patryk chceme vědět nejvíce, i za krátkou dobu se stane hodně věcí. Za dobrý příklad můžeme dát dva dny v lese s Tordem a jeho bývalými kamarády. Snad je Tord v pohodě a nebude užívat ta "léčiva".
"Chrissi a Stef? Hmmm... Zmiňovali se při odjezdu v šest hodin ráno o USA. V Americe, přesně jaký stát, to netušíme. Přesně proč je tam poslali, nevím." Pokrčil rameny a dal si ruce do kapes.
"A to je vše ohledně nich?" Ozval se náš milovaný Páťa a připojil se k naší malé konverzaci.
"Prý nám popřípadě budou posílat zprávy, kdyby se něco stalo a zjistili by něco pikantního. Něco o šéfovi, víte co myslím, že?" Přikývli jsme. Aspoň to bude možná užitečné. "Jinak, jak jste se měli v lese?"
"Blbě! Nemohl jsem si zakouřit!" Začal jsem si ihned stěžovat, ale hned mě umlčela Patrykova ruka. Hajzlík.
"Bylo vše v pořádku, akorát nás zavítala nečekaná návštěva, Tordovi stáří přátelé. Z těch složek, ti tři kluci. Matthew, Thomas a Edward. Fajn kluci, akorát mají z Torda strach a teď my zase o něj, když je s nimi sám. Však víš důvod proč." Jake kýval na vše a rozuměl každému Patrykovu slovu. Šli jsme dál, až jsme došli k naší malé základně rebelů. Jake nám jako gentleman odemknul a my se dostali na pohodu zpět do našeho teritoria.
Vůně kávy, cigarety od mladého a hluk kecání - naše teritorium, doupě, říkáme tomu jakkoliv, klidně i domov. Je to prostě naše.
A uviděl jsem známou usmívající se tvář, i já jsem se usmál. Ale pak mi lehce odpadl, když jsem viděl, že má jednu berli. Avšak ani malé zaleknutí mi nezabránilo obejmout starého kamaráda.
"Chyběli jste mi." Řekl Yuu, který se vesele usmíval.
Courtney:
Zastavila jsem a zaparkovala svůj milovaný auťák a vystoupila společně s Cameron nakoupit pár milovaných věcí. Ano, energy drinky, chipsy, trošku vodky, podle našich chutí, jak jinak. Když jsou kluci pryč, taky jsme si něco naplánovaly. Zítra bychom chtěli si zahrát pár hororovek, pak pátrat po Londýně a blbnout s lopatami, protože když jsou tu příšery, je tu cokoliv! Třeba i, poklad.
"Máš to?" Zeptala jsem se Cameron nesoucí náš nákup v košíku.
"Jop. Hlavně Semtex až z České republiky, nejlepší na světě." Usmála se, když ho brala do rukou a políbila. Ježíš, už to zase jede.
"Cvoku do plechovek." Řekla jsem a usmála se.
"Cvoku do kol." Au, Cameron, to je kopírování.
"A co, obě jsme tomboy, máte problém paní čivavo?" Dala jsem ruku v bok a pozvedla na ni jak úsměv, tak obočí.
"Vy jste ten problém, paní Karmo." Zase mě nazvala mým druhým jménem, to je zmetek ona! Pfff. Dívaly jsme se vražedně a zlomyslně jedna na druhou, dokud někdo svým zakašláním neupoutal naší pozornost.
Nějací dva muži.
A mé instinkty a schopnost říkaly, že s nimi bude sranda. A ne ledajaká obyčejná. Podívala jsem se na ně vražedně.
Tihle dva se nechtějí kamarádit. A já to vím a cítím.
[Yuu? Pamatujeme? A kdo jsou ti dva tajemní? Má Cour pravdu? :0]
~Elisaaaaaaaa- Error Windows Vista. Exe
ČTEŠ
✅ „Another Start" | Eddsworld AU
Fanfiction[REUPLOAD] Dvě generace se potýkali proti této fantastické, ale nebezpečné temné energii. Od otce či matku po syna. ------- Není to jen ledajaká pravá ruka Rudého velitele, je to zkáza. A oni se znovu musí spojit, aby ji srazili na kolena. Avšak...
