Painfull life 💔

Nová láska, část 3.

Probudím se, jsem v nemocnici. Bolí mě břicho a jsem zmatená. Rozhlédnu se kolem sebe, hned mi je o něco líp, když vidím Mikeyho. Usměji se a pokouším se trochu nadzvednout. ,,Slečno nesedejte si" upozorní mě sestřička, lehnu si nazpět a ona ke mě přijde. ,,Jak je to dlouho?" ,,Asi deset hodin. Měla jste štěstí, bylo to zcela na místo kde nic nebylo" ,,Takže jak dlouho tu budu?" zeptám se, podívám se na Mikeyho a usměji se. ,,Byl tu celou dobu, měl o vás strach. Dost velký, stejně jako vaši rodiče. Odešli před chvilkou" ,,Dobře. Děkuju" ,,Nemáte zač, zachvíli vám přinesu něco k jídlu" usměje se a odejde. Mikey se začne probouzet, podívá se směrem ke mě a oči se mu rozjasní. ,,Tess" ,,Ahoj" pozdravím ho, usměje se a přejde ke mě. Obejme mě s úlevou a pak pohladí po tváři. ,,Jsem rád, že jsi naživu" ,,Přece bych tě neopustila" usměji se, Mikey taky a posadí se vedle mě. ,,Co se stalo?" ,,Nepamatuješ si to?" zeptá se mě, zavrtím hlavou a skloním hlavu. ,,Donovan tě málem zabil nožem, proto jsi tady. Tohle se nemělo stát, měl jsem jet dřív. Měl jsem na tebe dát pozor" ,,To nebyla tvoje vina" zastavím ho a chytím ho za ruku. Mikey se na mě podívá a stiskne mi ji. ,,Myslím, že za týden tě pustí. Aspoň to říkala sestřička" ,,Těším se" usměji se a Mikey taky.
Každý den za mnou chodil, rozesmíval mě a dodával mi lepší náladu. Rodiče za mnou chodili taky. Vyčítali si, že nejsou zas tak hodně doma, ale já je zarazila. S Mikeym byli ty dny báječné, zpívali jsme spolu a vždy se mnou zůstával tak dlouho jak to bylo možné. Balila jsem si na cestu domů, náhle někdo zaklepe na dveře. Otočím se je to Mikey. ,,Ahoj Mikey" ,,Ahoj princezno. Připravena na cestu domů?" ,,Jo, celkem jo" usměju se, vezme mi kufr a chytí moji ruku. ,,Tak jedem" řekne a odejdeme. Cestou mi povídal, co se dělo ve škole. Donovena zavřeli a naši třídu to vykolejilo. Přijeli jsme domů, prohlédnu si dům a usměji se. ,,Jestli chceš zůstanu tu s tebou a pomůžu ti" nabídl se, otočím se na něj nejistě. ,,Opravdu?" ,,Ano. Nenechám tě tu samotnou" usměje se, přikývnu a vejdeme dovnitř. Je tu ticho, ale příjemné teplo. ,,Začnu dělat na obědě, teda jestli něco nepřipálím" mrkne na mě, zasměji se a zavrtím hlavou. ,,Pomůžu ti" ,,Tak tedy počkám" řekne a odejde do kuchyně, já se odejdu převléknout. Vezmu si tepláky a top.

Sejdu dolů a vejdu do kuchyně, Mikey sedí na lince a usmívá se. ,,Co se tak culíš?" ,,Nemůžu na tebe?" zeptá se mě, přejdu k němu a šťouchnu mu do hrudníku. ,,Nezkoušej" ,,A co?" ,,Mě sbalit" nadzvednu jedno obočí a Mikey se zatváří smutně. Seskočí z linky a podívá se na mě. ,,Nezkoušej to, protože jsi mě už sbalil" usměji se na něj a Mikey se rozzáří, vysadí mě na linku a svým krásným úsměvem se usměje. ,,Mám štěstí, že mám zrovna štěstí na tak krásnou holku" ,,A já, že mám toho nejlepšího ochránce na světě a taky toho krásnýho kluka" ,,To zas ne" zavrtí hlavou a začervená se. ,,Ale ano"  ,Miluju tě" řekne mi, na vteřinku mě to zaskočí, ale potom se k němu nahnu a políbím ho. ,,Já tebe taky" šeptnu, slyší to a proto spojí naše rty znovu. Tuhle chvilku překazí telefon, vytáhnu ho z tepláků a je to mamka. ,,Ahoj mami" ,,Ahoj zlatíčko, už jsi doma?" ,,Ano. Mikey mi pomohl s věcmi" řeknu jí, mám to na reproduktor a Mikey se usměje. ,,Dobrý den paní Blacková" ,,Ahoj Mikey. Máte co k obědu vy dva?" ,,Právě se rozmýšlíme, co sníme" podívám se na Mikeyho a ten se usměje. ,,V mrazáku je ještě pizza, můžete si dát pizzu" ,,Podíváme se" kývnu, Mikey se jde podívat a vyndá ji. ,,Jsem ráda, žeste to zvládli. Nechceš pozvat všechny kluky na večeři?" ,,Zeptám se jich jestli by nepřespali. Uvidím jestli budou souhlasit" ,,Dobře, ahoj večer" ,,Ahoj" rozloučím se, položím telefon vedle sebe a usměju se. ,,Pizza?" ,,Jop pizza" přikývnu, slezu dolů a jdeme si udělat oběd.

Další kapitola je tu a doufám, že se líbí :). Děkuju za všechny hvězdičky a komentáře :) .