Painfull life 💔

Dotyk, část 4.

Zachvilku sedíme u televize a díváme se na seriály. ,,Je to super" ,,Taky si myslím" usměji se, zachvilku ležíme na gauči a odpočíváme. ,,Zítra se vracíš, že?" ,,Zvládnu to. Mikey neměj obavy" ,,Nemám protože budu s tebou" usměje se, obejme mě kolem ramen a políbí na čelo. Hladím ho po hrudníku a hlavu mám opřenou o jeho krk. ,,Slib mi, že si už nikdy neublížíš" řekne po chvilce. ,,Nemám proč to dělat. Dělala jsem to, protože jsem se cítila na dně ale teď se cítím šťastná. Jsem šťastná, už je to dlouho co jsem byla" ,,To jsem rád" usměje se a já taky, znovu políbím jeho rty a položím ruku na jeho hruď. Zachvilku usnu, cítím se v bezpečí. Víc než kdykoliv jindy. Vzbudím se odpoledne, je kolem druhé hodiny. Mikey je pořád u mě a zdá se, že taky usnul. Drží mě kolem pasu a klidně oddychuje. Vypadá tak sladce, pomalu se zvednu a odejdu do koupelny, osprchuju se a umyju si vlasy. Pak si obleču spodní prádlo od Calvina Cleina a odejdu zpátky do kuchyně. Udělám dva čaje a posadím se na linku. Připadám si jinačí. Lepší taková veselejší, šťastnější a to je myslím kvůli Mikeymu. Zachvilku za mnou došourá do kuchyně. ,,Kam jsi zmizela?" ,,Byla jsem vzhůru a tak jsem si řekla, že se půjdu osprchovat. A potřebovala jsem si umít hlavu" vysvětlím mu s úsměvem, dám mu ruce kolem krku. ,,Aha. Udělalas čaje?" ,,Jo, ale chtěla jsem zavolat ostatním. Dneska byste tu mohli přespat" navrhnu, souhlasí. Je roztomilé, jak má rozcuchané vlasy. Upravím mu je a Mikey mě chytí za boky. ,,Chceš vyfénovat a učesat vlasy?" ,,Ještě to nikdo nedělal, ale budu ti věřit" souhlasím, dojdu pro fén a posadím se na sedačku. Mikey se posadí za mě a zapne fén. Dělá to jemně, jako by se bál že by mi něco udělal. ,,Co se dělo před tím než jsme tu byli my?" zeptá se, vzpomínky se mi vrátí a slzy taky. ,,Šikanovali mě, ponižovali mě a dělali mi naschvály. Neměla jsem tam ani jednoho kamaráda, byla jsem sama" ,,To jsi neměla ani jednou myšlenku, že už to vzdáš?" ptá se starostlivě. ,,Bylo jich mnoho, ale to bych udělala přesně co by chtěli. Chtěli abych se vzdala, jenže já jsem nechtěla. Protože pak by si našli jiný cíl a to jsem nechtěla" vysvětlím mu, vypne fén a obrátí si mě k sobě čelem. ,,Tak proto ty řezy. Usnadňovali ti to" ,,Dalo by se říct, že jsem si tím ulevovala vnitřní bolest" pokrčím rameny, Mikey si povzdychne smutně a obejme mě. ,,To je mi líto" ,,Už je všechno v pohodě, jste tu se mnou. Ty jsi tu se mnou a proto minulost nechávám navždy za sebou" ,,Jsi krásná, statečná a taky tvrdohlavá" řekne a u posledního slova se zasměje. ,,Hej." šťouchnu zase do něj, převrhu ho na záda a posadím se na něj. ,,Co teď uděláš?" ,,Asi jen jednu věc" usměje se a políbí mě. Opře se o čelo sedačky a chytne mě za boky. Jeho ruce se už předtím dotýkali mé kůže, ale teď je to dost intenzivní. Zachvěju se a Mikey to ucítí. ,,Tohle nikdo zatím nedělal, že jo? Nikdo se tě až tady nedotýkal" ,,Ne... ty jsi vlastně první komu úplně věřím" svěřím se, usměje se a přiblíží se ke mě. ,,Nikdy tě nezklamu a ani tě nechci opustit" ,,Já tebe taky ne" řeknu a objemu ho. Stiskne mě a položí mi hlavu na rameno. ,,Přinesu čaje a zavolám klukům" ,,Já je přinesu a ty jim zatím zavoláš" řekne, zvedneme se a tak vezmu telefon.

Tess: Ahoj Brooku. Mám otázku.

Brook: Ahoj ptej se.

Tess: Nechtěli byste dnes u mě přespat. Všichni, Mikey souhlasí a teď jen vy

Brook: Já bych to bral. Zeptám se ostatních, počkej chvilinku....
Jo berou to, tak co si máme vzít?

Tess: Spacák, hygienu a všechno na přespání. Však to znáš

Brook:  Dobře. Budeme tak kolem šestý, díky a zatím ahoj

Tess: Ahoj

Ahoj, tak nová kapitola je tu.. Snad se vám bude líbit. Vlastně je to skoro o ničem, ale i tak doufám.. 😁