Painfull life 💔

12/Nová sebedůvěra!

Tři z nich běží za mnou. Zahnu do ulice a podívám se kolem sebe. Jediné, co vedle sebe vidím jsou plechovky. Vezmu jich pár a postavím se jim. ,,Tady jsi" ,,Jo a připravte se" řeknu, kopnu to vší silou po jednom. Trefí ho to do hlavy a složí se k zemi. ,,Tos neměla" ,,Tak si pro mě pojď" usměji se, za zády mám popelnici, takže hned co se rozeběhne vezmu její víko a praštím ho s ním. Svalí se na zem a otočím se na posledního, který se strachem na mě dívá. A když udělám rychlí pohyb začne utíkat. Vezmu do ruky jeho páčidlo a vracím se zpátky za Mikeym. Zrovna ho drží přitlačeného ke zdi a drží nůž pod jeho krkem. ,,Odstup od něj" řeknu ostře, Luck se jen pohrdavě usměje a pustí Mikeyho, který začne kašlat. ,,Pohlídejte ho hoši, já si jdu pohrát s tohle kočičkou" ,,Tess ne.." ,,Drž hubu" skloní se k němu a vrazí mu. Luck vytáhne nůž a jde směrem ke mě. Polknu a zapřu se nohama pevně o zem. ,,Opravdu si myslíš, že dokázeš mě zastavit?" zeptá se, stojím pořád na místě, nehnu se a dívám se na něj dost zlostně. Vzpomenu, jak jsme s mím týmem zkoušeli dělat nožičky s různýmu věcmi. Tohle nebude zas tak složité, podívám se na něj a vymyslím plán. Odhodím páčidlo a postavím se před něj jen s holíma rukama. ,,Snad si nemyslíš, že tohle zvládneš" ,,Vsadíme se" ušklíbnu se, vyrazí ke mě. Uhnu mu a kopnu do zadku, narazí hlavou do zdi, ale vstane. ,,Vedle. Zkus to znovu" usměji se, znovu proti mě vyrazí. Nevyjde mu to, ale už mu vyrazím nůž z ruky. Rozhlíží se kolem zatím co já s nožem dělám nožičky. ,,Nehledáš tohle?" zeptá se ho, otočí se ke mě ale já zavrtím hlavou. ,,Ne ne... pojď na to spravedlivě" řeknu a odkopnu nůž do popelnice za námi. ,,Lepší" řeknu si a Luck proti mě zase vyrazí, tentokrát si vyskočím a uštědřím mu ránu do nosu. Klesá na zem a chytá se za nos. ,,Stačí nebo víc?" ,,Fajn... fajn" ,,Super a vy se taky pakujte" řeknu jim, oba se na mě podívají a já povytáhnu obočí. Odstoupí od Mikeyho a já mu pomůžu se zvednout. ,,Jestli na mě ještě někdo sáhne, nebo ublíží Mikeymu a jeho přátelům, bude to horší" otočím se na ně, vydám se domů. Pomůžu Mikeymu se posadit na sedačku. ,,Počkej přinesu lékárničku" řeknu, přikývne a tak ji přinesu. Posadím se před něj a Mikey se na mě podívá. ,,Řekl jsem, ať běžíš" ,,Nebavilo mě už utíkat" řeknu a otřu mu roztrhlí ret. ,,Mohl tě zabít" ,,Nezabil a zdá se, že se poučil. A jak vidíš dokážu se bránit" ,,Skvěle, kde ses to naučila?" zeptá se, usměji se a otřu mu krev pod nosem. ,,Minutku" zvednu se a donesu mu fotku mého starého fotbalového týmu. ,,Juniorka Arsenalu?" ,,Ano. Byla jsem mezi nejlepšími, pak mi ale při jednom zápase narazil někdo do kolene. Odvedli mě, na rentgenu nezjistili nic, ale doktor mi řekl že táta měl v kolenech srůsty, takže je možné že je nohu mít taky" ,,A jak to dopadlo?" ,,Po dalších rehabilitacích to šlo lépe, ale začalo mě při zátěži bolet, nakonec jsem to vzdala" ,,To je mi líto" ,,Nemusí. Vím, že bych na to neměla. Hrát takhle vysoko jako je Arsenal" usměji se a položím mu led na tvář. ,,Drž si to tam. Chceš kafe nebo čaj?" ,,Džus.." ,,Dobře, jdu dělat oběd" řeknu a odejdu do kuchyně. Skvléknu si košily a šátek a přehodím je přes židli. Podívám se do lednice a asi udělám něco přírodního. ,,Nechceš s něčím pomoct?" ,,Ne.. ty seď" usměju se a prstem mu tlačím na hrudník, couvá až na židli a posadí se. ,,Tady zůstaneš a budeš si držet tohle na tváři" ,,Rozkaz" usměje se, odejdu zpátky k lince a začnu dělat na jídle.