Přijeli jsme před státní zastupitelstvo. Podívám se na velkou budovu před námi a povzdychnu si. ,,Takže.. S naprostou jistotou vím, že ten nám nic neřekne. Připravena udělat něco, co bude tak trochu mimo pravidla?" ,,Naprosto!" souhlasím jistě. ,,Dobře. Musíš nějak nenápadně prolézt do jeho kanceláře a najít složku, která se bude jmenovat Plán A the K. Bude to schované dobře, zajistím ti nějaký čas" ,,Fajn. Můžeme jít?" zeptám se nabuzeně, Lisa přikývne a tak se rozejdeme každá jiným směrem. Já odejdu k záchodům a Lisa zase k jeho kanceláři. Převléknu se a vytáhnu si plány.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Jestli tohle má vyjít musím se soustředit. Najdu si nejlepší cestu a vylezu okýnkem. Musím rychle a nepozorvatelně. Lezu nahoru a když konečně zahlédnu Lisu, tak ukážu palec nahoru. Otevřu okno a vlezu dovnitř. Má to tu pěkně uspořádané. Začnu prohledávat stůl, nic podobného tomu, co mi říkala Lisa tady není. "Do háje, kde to je?" zeptám se, začnu prohledávat stůl, nic podobného tomu, co mi říkala Lisa tady není. "Do háje, kde to je?" zeptám se, začnu prohledávat skříně. Jednou za čas se dívám na Lisu, jak se ho snaží zdržet. Otevřu skříň, která je za jeho pracovním stolem. Prohlížím složky, jen zvláštní případy ale taky zároveň jeden který mě zaujme. Případ Black. ,,Co to sakra je?" šeptnu, náhle mi začne zvonit telefon. Lisa. Musel ji už odpálkovat. Začnu hledat pilněji, v poslední chvilce najdu ten spis. Vezmu ho a zastrčím ho do tašky. Všechno zavřu a uklidím přesně jak to bylo. Vyběhnu k oknu a vylezu jím, schovám se za stěnu přesně ve chvíli, kdy přijde ten týpek přijde. Snažím se držet a doufat, aby nešel k oknu. Naštěstí se to tak nestane a já mám možnost slézt zpět dolů.
,,Tady to je" předám Lise složku. ,,Díky. Budu na tom pracovat tvrdě... Vlastně. Nechceš se přidat?" zeptá se mě, pousměji se a zavrtím hlavou. ,,Zítra mám zápas. Musím se připravit" ,,Fajn. Můžeš jet domů, postarám se o to" ,,Díky Lis" poděkuju jí mile, obejmu a potom odjedu směrem domů. Jsem unavená a těším se domů. Za všema. Pomalu přijíždím před náš domek a v dálce zahlédnu něco co mi vyrazí dech. Naprosto se mi zastaví srdce, moje část kde je můj byt je celá v plamenech!
