Painfull life 💔

18/Cesta domů

,,Co teď?" ,,No nevím. Ale teď se musíme schovat jdou sem" řeknu a ukážu na zídku, holky se tam schovají a já ho oberu o všechny zbraně. Schovám se s nimi a do místnosti přiběhnou čtyři muži. Dám si prst před ústa a rozhlédnu se kolem sebe. Zahlédnu menší průrvu, která někam vede. Ukážu tam a holky přikývnou. Projdu jako poslední. dostanu se do jeskyně a nakonci jí vidím světlo. ,,Konečně ven" hlesne Hanna, vyběhnou směrem tam jenže já ne. Musím se vrátit a zabránit tomu aby něco ukradli. ,,Tess pojď" zavolá na mě Clare, přiběhne ke mě a podívá se na mě vážně. ,,Nechceš se vrátit" ,,Musím. Je to naše legenda a naše památka a památky patří do muzea. Vy běžte ven a řekněte učitelce ať přivolá pomoc. Vrátím se tam a budu se snažit se je zdržet, rozumíš?" zeptám se, náhle ale uslyším výstřel. Kulka se rozletí po jeskyni a sestřelí střelce. Vzdychnu si, zavrtím hlavou a podívám se zpátky na Clare. ,,Běž" ,,Dobře, díky Tess" poděkuje mi a obejme mě. Přikývnu a Clare odběhne. Vrátím se ke střelci a vezmu mu zbraně. ,,Inteligente" hlesnu a vrátím se zpátky. V místnosti už nikdo není a tak se přiblížím ke vchodu do velké haly. Nahlédnu dovnitř a zahlédnu velké bedny. Už skoro všechno mají. Zakleju a podívám se, kde všude můžu způsobit nějaké zdržení. Můžu odříznout bedny a pak zapálit pár věcí. Ovšem ne těch cenných. Rozhlédnu se kolem a pak to vezmu doprava, vylezu nahoru po sloupu a schovám se za sochou. Předtím v jeskyni jsem si udělala menší provizorní luk a šípy. Teď se jen strefit. Zapálím si šíp a vystřelím ho k menšímu stolu na kterých jsou mapy a jejich počítače. Zapálí se to a všichni se tam sběhnou. ,,Jak se to mohlo stát?" zeptá se velitel, jelikož jsou všichni u stolu rozříznu plachty a provazy u krabic. Pak vylezu nahoru a schovám se znovu. ,,Sakra tady taky" zavolá další od místa, kde jsem způsobila škodu. ,,Je tu škodná, prohledat to tu. Všichni!" zavelí, usměji se a spočítám si je. Je jich přesně deset, pokrčím rameny a zahlédnu jak jejich velitel prchá. Začnu střílet po nejbližších a po těch co jsou někde, kde není vidět. Když zbývá už jen jeden sešplhám dolů a poklepám mu na rameno. ,,Asi hledáš mě" řeknu a vrazím mu. V tu chvíli do místnosti přiběhne policie. ,,Slečna Blacková?" ,,Hotovo. Myslím, že jejich velitel utekl. Před chvílí" pokrčím rameny,to mi připomene postřelené rameno. ,,Jau.. no jo.. no jo" hlesnu, přijde ke mě policista a chytí mě za zdravé rameno. ,,Můžete jít. Nahoře čeká sanitka" ,,Díky" poděkuju a vyjdu ven, vyjdu na pobřeží a vydám se po schůdkách nahoru. Kolem cesty dolů je policejní páska. Jeden z policistů, co hlídali mi pásku nadzvedl. ,,Díky" poděkuju, kývne a já konečně spatřím Mikeyho. Je celý bez sebe strachy a jde to dost na něm vidět, proto ho taky Andy s Ryem drží za ramena. ,,Mikey" hlesnu, podívá se na mě a konečně se usměje. Rozeběhnu se k němu a skočím mu do náruče. ,,Tess" ,,Jsem v pořádku" šeptnu mu, stiskne mě pevněji a já jeho taky. ,,Jsi tvrdohlavá" ,,Já vím. Promiň za vystrašení" ,,Už je to v pořádku. Jsi tu se mnou" ,,Miluju tě" ,,Já tebe taky" řekne a pustí mě. Podívám se na kluky a všichni mě obejmou. ,,Jsi šílenec" ,,Ryi. Všichni víme, že ty víc" ,,Pravda" mrkne a všichni se zasmějeme. Přejdu k sanitce a tam mě dají dopořádku. ,,Děkuji" ,,Nemáš zač" usměje se doktorka a přehodí přese mě deku, Clare mi podá šálek čaje a já se usměji. ,,Díky" ,,Jsi opravdu tak šílenej člověk?" ,,Jen když to na mě přijde" zasmějeme se spolu a já vstanu. ,,Co teď bude s tou jeskyní?" ,,Myslím, že si ji vezmou na starost archeologové. Jste statečná slečno, i s tím ramenem" ,,To ne" zavrtím hlavou, policista mi poplácá po rameni a odejde. Vstanu a odevzdám deku. ,,Pojedeme domů?" ,,Nejspíše. Stejně to tu bude uzavřené" přikývne učitelka a já přejdu k Mikeymu. ,,Všechno jsem sbalil, když se to tu uzavřelo" ,,Děkuju" ,,Neděkuj" usměje se a vezme můj batoh. Nastoupíme do autobusu a vydáme se na cestu domů.