Ztrácíme se ve světě.
Ztrácíme se v životě.
Ztrácíme se samy v sobě.
Ironie, ztracená v dnešní době.
Zdá se.
Ti, co jsou ztracení, mohou hledat cestu zpět.
Místo, kde je ten správný svět.
Ale, až ho najdeme,
jak šťastní pak budeme?
Najdeme opravdu ten lepší svět?
Nebo bude zase vše stejně jak teď?
A není ten lepší svět,
jen společnosti květ?
Na co hledat nějaký jiný,
když pořád je to jen svět lidí.
Lidé i pro jediný květ,
zničí za jednu noc celý svět.
---
Květ je tady ve významu představy, která nemusí být nikdy naplněna.
ČTEŠ
Odvrácená strana poezie
PoetryPoezie, která vypráví příběhy. Příběhy, které chtějí být slyšeny. *** Sám. Zase sám jsem bez tebe. Už nejsem vězněm ve svém těle. Odcházím. Odcházím do nebe. Dal jsem ti vše i sám sebe. Neměl jsem už nic. Nic co bych ti dal. Tak proto jsem umíral sá...
