Ptáček zavřený ve zlaté kleci,
neubližujte mu přeci!
On jest moje jediná spása,
moje opravdová láska.
Ve zlaté kleci smutně lkáš.
„Kde jsi můj králi? Kde se schováváš?"
Tak jako pro stromy nevidí les, neodpověděl ani dnes.
Jak hloupý, hloupý byl ten král,
svého jediného štěstí se vzdal.
Králův vzácný pokoj byl otevřen,
někdo pustil ptáčka ven.
Teď už tu je jen zlatá klec,
vypadá tak prázdně, chybí ji ptáčkův zpěv.
Na okně smutně sedí, na nešťastného krále hledí.
„Odpusť mi to králi přec,
já musel opustit tuto klec.
Zpíval jsem ti pilně každý den,
a ty jsi mne nikdy nepustil ven."
Ač nemožné se to zdá,
král zvedá hlavu a odpovídá :
„ Co já jsem bez tebe ?
Odletěl jsi daleko na nebe.
Tvé písně jsi mi pěl.
A já už netrpěl.
Kde jsi můj ptáčku, kde jsi ?
Ukrývají tě lesy ?
Můj ptáčku, dnes ti slibuji,
že budu žít v naději.
Ač malá naděje to jest,
já musím najít tě přec.
Bez tebe, jako tělo bez duše jsem,
prosím Bohy, že toto jest jen krutý sen ?"
Král ve svém žalu se uzavřel,
na vše dobré zanevřel.
Kde je ten hodný, laskavý král ?
Ty ptáčku, ty jsi ho vzal.
Lidé truchlí nad ztrátou krále,
nevědí co dělat dále.
A tak lidé ptáčky ve zlaté kleci lapají,
aby králi vesele zpívali.
Král nebyl nikdy naštván jako dnes.
„Proč můj lid, tak krutý jest,
nevidí,
že samota je můj věčný trest?"
Truchlím nad ztrátou mé lásky, mého krále.
Neviděl jsem ho již deset let,
vypadá stále stejně i dnes ?
Vzpomínám na jeho úsměv,
když jsem pěl.
Na jeho smutnou tvář,
když jsem lkal.
I na jeho žal,
když jsem utíkal.
Proč jsem ho tedy tak krutě potrestal ?
Mé rozhodnutí lehké jest,
vrátím se ke králi ještě dnes.
Vracím se. Zpívám za letu.
„Králi, kde jsi ? Já jsem tu."
Letím a vidím ruiny hradu,
kde kdysi jsem ztratil svoji hlavu.
Dnes vidím tu jen smutný hrad.
A ve městě krutý hlad.
To není možné! To zdá se mi!
Kde mám hledat zázemí ?
Se srdcem plným žalu.
Letím nad ruinami hradu.
Hledám místo, kde jsi stál,
kde ztratil hlavu můj král.
Utrpení, ztracená láska a žal?
Proč si se mnou osud tak krutě hrál?
A tak zrodil se nový král.
Jak by sis to přál.
Stojíc tu se mnou by ses smál.
Já tvůj princ a ty můj král.
ČTEŠ
Odvrácená strana poezie
شِعرPoezie, která vypráví příběhy. Příběhy, které chtějí být slyšeny. *** Sám. Zase sám jsem bez tebe. Už nejsem vězněm ve svém těle. Odcházím. Odcházím do nebe. Dal jsem ti vše i sám sebe. Neměl jsem už nic. Nic co bych ti dal. Tak proto jsem umíral sá...
