Občas mám chuť rvát si vlasy.
Kde jsou ty časy?
Kdy byly jsme přátelé,
kdy společně jsme dívaly se na nebe.
Chtěly jsme tak zůstat navždy.
Prostě jen tak ležet v kolébce z trávy.
A sledovat ty hvězdy,
který svítily tak hezky.
Bylo to moje prokletí,
že v tom našem objetí
cítila jsem všechny ty pocity.
Řekla jsem :" Miluji tě!"
Pak, už nebyly ty chvíle v trávě.
Fungovalo to.
Měsíc možná dva.
Než začal vztah troskotat.
Nedávno viděla jsem tě se smát.
Proč z toho nešílíš?
Tak jako já?
Copak necítíš smutek- žal?
Když náš vztah ztroskotal.
Nebo to všechno byla jen hra?
Tak pověz, zda jsi milovala.
Mám chuť rvát si vlasy.
Kde jsou ty časy?
Kde je naše přátelství?
Nahradil ho pocit zoufalství.
Teď už není nic,
když ty jsi pryč.
Mám chuť rvát si vlasy.
Kde jsou ty časy?
ČTEŠ
Odvrácená strana poezie
PoetryPoezie, která vypráví příběhy. Příběhy, které chtějí být slyšeny. *** Sám. Zase sám jsem bez tebe. Už nejsem vězněm ve svém těle. Odcházím. Odcházím do nebe. Dal jsem ti vše i sám sebe. Neměl jsem už nic. Nic co bych ti dal. Tak proto jsem umíral sá...
