~~~~~~~~~~
,,..Opravdu musíš odjet?"
Již byl den Taeho odjezdu a já i přes to se zeptal na nejvíce hloupou otázku, na kterou jsem se v této situaci mohl zeptat.
Již jsem věděl jaká mě čeká odpověď, ale nemohl jsem si tuto otázku jen tak odpustit.,,Děláš si legraci?"
Zeptal se pobaveně Taehyung, jakmile si chystal věci do kufru.
Jeho reakce mě nemile překvapila. Myslel jsem, že bude mít alespoň pochopení.,,Samozrejmně že musím. Tolikrát jsem ti to říkal."
Řekl již trochu míň pobaveně Taehuyung a pokračoval v balení věcí.
Nějak jsem ztratil chuť odpovídat. Jakoby Taehyungovi snad ani nevadilo, že odjíždí. O co že se tam na někoho těší. Někoho zajímavějšího. Nedivil bych se.
Jen jsem nehybně seděl na posteli a hlavou lehce sklopenou. Nohy u sebe, ruce objímající můj trup. Tvář bez výrazu, bez emocí. A i tak z ní jde vyčíst docela dost.,,Ale noták. Přeci už to nějaký ten pátek víš. Copak ses psychicky nestihl připravit?"
Uchechtl se Taehuyng a oči stále neodlepil od kufru a skříně.
Byl jsem dost zaskočen. Copak na tohle se dá připravit? A ani mu nestojím o jeden jediný pohled.,,Jo určitě vole.."
Řekl jsem si pro sebe, zvedl se a mířil si to na záchod, jelikož tam za mnou nemůže jít. Nemám kupodivu již na něj náladu. Je až udivující, jak rychle se může změnit má nálada. Ještě k tomu kvůli něj. Smutné.
Jakmile jsem kolem něj prošel, jen se lehce ohlédl a dál pokračoval v balení věcí. Nejspíš.
Byl jsem lehce vyveden z míry. Nicméně nedal jsem se. Nechci přeci v posledním týdnu dělat scény.
Byl jsem naprosto jeho chováním udivený. Netušil jsem, že se někdy takhle může ke mně zachovat. Vždyť přec ví, že jsem dosti citlivý člověk a i tohle mě dokáže nemálo ranit. Mám z toho dost špatný pocit.Musel jsem zde chvíli pobýt. Musel jsem se konečně psychicky připravit, nebo se alespoň o to pokusit. Ačkoli Taehyungovi to je asi vcelku jedno..
V tom se z mého mobilu ozvalo cinknutí aplikace. Otráveně jsem vytáhl mobil z kapsy a najel na aplikaci. No kdo si myslíte že se opět ozval?----------
BrokenBoii:
【 ►------------(00:05) 】
Hádám, že moc psychicky připravený nejsi, co?
Kookie'nMilk:
Drž hubu dejte mi pokoj obaA jk to vubec víš.?
BrokenBoii:
【 ►------------(00:07) 】
Oh, další hádka joo? Smutný
Zkrátka je mi to jasné.
Kookie'nMilk:
Noa? Nech mě prostě----------
Až moc nápadné, že řekl zrovna tohle. Jako bych slyšel Taehyunga. Divné.
Nicméně neměl jsem na něj náladu. Ani na Taehyunga, ani ta tohodle blbečka. Tak málo, ale zároveň moc mě zranil. Kruci, připadám si, jakoby se pode mnou pomalu propadával most..~~~~~~~~~~
ČTEŠ
Voice Message
FanfictionAčkoli se vám zdá, že tento pár je šťastný, tak máte vlastně pravdu. Tedy až do té doby, kdy mladému chlapci Jungkookovi začnou přicházet hlasové zprávy od neznámé osoby. Tento příběh je pokračováním příběhu Message, tudíž je nutné si jej před přečt...