~~~~~~~~~~
,,Copak se děje?"
,,Um, nic.."
Odpověděl jsem koktavě na Taehyungovu otázku. Právě té jsem se bál.
Seděl jsem v obýváku u stolu, zatímco Taehyung připravoval něco v kuchyni. Každopádně i tak měl na mě dobrý výhled, proto se mě také optal na již zmíněnou otázku.
Nezeptal by se ale jen tak bezdůvodně. Oči jsem měl přilepené k obrazovce displaye mého mobilu a vyjeveně koukal na hlasovou zprávu, kterou jsem si před malou chvílí pustil. Dostal jsem strach.
,,Toho lhaní tě snad nikdy nezbavím."
Uchechtl se Taehyung a namířil si to přímo ke mně.
Já jsem rychle vyjel z aplikace a mobil vypnul. Nedovedu si představit jak moc "nenápadné" to bylo, ale budiž..
Stihl jsem to dřív než byl Taehyung již vedle mě na gauči. Objal mě jednou rukou kolem ramen a přisunul se blíž.
,,Tak co se děje."
Optal se již trochu starostlivým tónem.
Viděl jsem, jak mě pozoruje. Pozoroval každé mé uhnutí pohledem, každé mrknutí, jen aby zjistil, co se mnou je. Nechtěl jsem mu to avšak říct. Nějaký hlupák co nám přišel zničit vztah? Ne děkuji, o tomhle opravdu vědět nemusí.
Podíval jsem se na něj upřímným pohledem. Teda, snažil jsem se. Musel jsem to nějak zamluvit, jinak by to nemuselo dopadnout dobře. Ani se mnou, ani s Taehyungem.
,,J-jen.. Mi budeš chybět..
Odpověděl jsem a přitiskl se Taehyungovi na hruď.
Nebyla to lež. Byla to pravda, což bylo nejlepší. I když se zde jednalo úplně o něco jiného, nelhal jsem a to bylo hlavní.
----------
Brokenboii:
【 ►------------(00:06) 】
Jen můj.. Zrádce to je..
~~~~~~~~~~
ČTEŠ
Voice Message
FanficAčkoli se vám zdá, že tento pár je šťastný, tak máte vlastně pravdu. Tedy až do té doby, kdy mladému chlapci Jungkookovi začnou přicházet hlasové zprávy od neznámé osoby. Tento příběh je pokračováním příběhu Message, tudíž je nutné si jej před přečt...
