~~~~~~~~~~
Okamžitě mě polil pot, avšak i přes to jsem zachoval chladnou hlavu. Řekl bych, že to bylo tím alkoholem. Normálně bych se na místě strachy zahrabal pod koberec.
—————————
Kookie'nMilk:
Nezájem lol
BrokenBoii:
【 ►------------(00:06) 】
Nezajímáš se o to, co se může stát Taehyungovi?
——————————
V tu ránu, jako by se zastavil svět. Ani za nic na světě jsem nechtěl, aby se mu něco stalo. Nesměl jsem to dovolit. Můj život by byl bez něj jako ryba bez vody,. To nepřipadá v úvahu.
——————————
Kookie'nMilk:
Nech mě.. kurva nech nás na pokoji..
BrokenBoii:
【 ►------------(00:04) 】
Alkohol dělá divy, což? Hahah.
Kookie'nMilk:
Nechnas na pok
——————————
Zprávu jsem nenapsal ani celou, a ani správně. V tu chvíli jsem se složil na zem a začal brečet. Má nálada a emoce se otočily o třista-šedesát stupňů za pět sekund.
„Kooku?"
Vyšlo z Jimina hned na to, co jsem se na zem seskládal jako domeček z karet. Jimin byl ihned u mě snažíc se zjistit, co se děje.
Nemohl jsem vydat jedinou hlásku, natož srozumitelnou větu. Zůstal jsem jen křečovitě sedět na zemi a nechal slzám najít cestu ven. Jimin se mnou lehce třásl a neustále se ptal na okolnosti a důvod mého mentálního kolapsu. To už však byl v kuchyni i Yoongi, který si po zjištění situace okamžitě ke mě přiklekl, avšak nenutil mě mluvit. Jen s lítostí v očích na mě zíral, snažíc se z mého obličeje vyčíst alespoň malou nápovědu důvodu mé momentální situace. Po chvíli to avšak vzdal a i napříč Jiminovým nesouhlasům se mě snažil zvednout ze země. Nebránil jsem se, na druhou stranu jak bych také mohl. Nic mi v tu chvíli nemohlo ublížit více. Nic mě v tu chvíli nemohlo stáhnout více ke dnu.
I přes moji a Yoongiho snahu mě zvednout Yoongi přešel na plan B. Dal mi jednu ruku pod záda, druhou pod kolena, zvedl mě a rozešel se se mnou kdo ví kam. Tedy, odnesl mě do svého pokoje a položil na svoji postel, avšak v tu chvíli jsem si nebyl vědom okolí. Jediné co jsem v té chvíli chtěl bylo navždy usnout a již se neprobudit. Nechtěl jsem na téhle prokleté zemi být ani milisekundu. K lidem jsem začal mít větší a větší nenávist, což by pro člověka znamenal konec. Na téhle zemi se nemůžete obejít bez důvěry k lidem, tu jsem avšak v té chvíli ztratil, tak proč zde stále být?
Byla zde vlastně ještě jedna věc, kterou jsem potřeboval, a to byl fyzický kontakt. Alkohol v mé krvi mě nutil myslet na věci, na které bych normálně nikdy nemyslel, avšak přesně tohle mě pod vlivem nenapadlo. Jakmile mě Yoongi položil na postel a chystal se postavit, sáhl jsem po jeho límci u mikiny a stáhl jej ke svému obličeji. Tak moc bych si teď za tohle nafackoval.
~~~~~~~~~~
Tak páni a dámové
Nevím po jak dlouhé době vydávám další díl a ani to vědět nechci.
Můj momentální stav je takový, že mám sto chutí si hodit lano, ale vzhledem k tomu, že nám nefunguje proud a mám jen data a 3% baterky jsem se rozhodla napsat další díl téhle srajdy.
Snad budu mít náladu psát dál
A baterii
A nervy
Milujte se a množte se a za pár století u dalšího dílu nazdárek
ČTEŠ
Voice Message
FanfictionAčkoli se vám zdá, že tento pár je šťastný, tak máte vlastně pravdu. Tedy až do té doby, kdy mladému chlapci Jungkookovi začnou přicházet hlasové zprávy od neznámé osoby. Tento příběh je pokračováním příběhu Message, tudíž je nutné si jej před přečt...
