Podmínky

11 2 0
                                    

(Prskot ohně znovu utichne, rozezní se zvuk propisky zuřivě přejíždějící po kancelářském papíru. Někde poblíž tlučou kyvadlové hodiny vteřinu za vteřinou. Z pozadí postupně sílí ženský hlas moderátorky pořadu na kanálu Business TV. V tom všem zazní dva údery hodinového zvonu a spolu s ním tři jemná, rychlá zaklepání na dveře.)

MODERÁTORKA: Akcie firmy díky tomu poklesly o... (Ztlumena na slabě slyšitelnou hlasitost)

COGERS: Vstupte!

FRANCIS: (Vejde dovnitř a zavře za sebou, dveře mocně cvaknou) Chtěl jste mne vidět, pane generální?

COGERS: (Vesele) Pertone! Račte dál, do mé svatyně. Snad nebudete pohoršen zjištěním, že ji mám trochu vybavenější, než vy.

FRANCIS: Vskutku pěkně zařízené, ale bez tužek a pravítek by mi bylo smutno.

COGERS: Notebook to všechno tisíckrát nahradí. Sedejte.

FRANCIS: (Mírně sarkasticky) Jistě. (Usadí se do křesla se spokojeným výdechem) Jak se vám daří?

COGERS: (Překvapeně) Eh, no, jak jinak než skvěle! Akcie se drží na patřičných cenách, výrobky putují do všech stran a provoz mi zajišťují schopní jedinci, na něž...

FRANCIS: (Přeruší jej) Chápu. Rád bych s vámi něco probral, pane generální.

COGERS: (Nejistě) Nastal snad nějaký.. problém?

FRANCIS: Vůbec ne. Chci probrat dodatky k naší neformální smlouvě.

COGERS: Dodatky? (Uchechtne se a pohodlně se zapře do své židle s vrzáním) Jaképak dodatky?

FRANCIS: Vypracoval jsem tu zprávu...

COGERS: (Doplní jej nadšeně) A je vskutku skvělá!

FRANCIS: (Naváže) ...A rád bych v rámci naší dohody požádal o pár drobných záležitostí.

COGERS: (Pobavený smích) Drobných? (Vážně) Jsem jedno velké ucho.

FRANCIS: Chci, aby se z vyklizené divize stala moje soukromá pracovna. Aspoň dočasně.

COGERS: (Skočí do řeči) To je přece naprosto...

FRANCIS: (Pokračuje jakoby nic) Chci mít vlastní pracovnu s počítačem nezávislým na firemní síti. Se všemi programy, jak metalurgů, slévačů a konstruktérů, tak technologů. S nedohledatelným síťovým připojením.

COGERS: (Podezřívavě) To je poněkud zvláštní žádost. Vzdáváte se tužky a pravítka?

FRANCIS: U takového projektu nemohu spoléhat jen na ty, pane. A každá aplikace a simulace bude vhodná.

COGERS: Zklamal byste mne, kdybyste nebyl náročný. Považujte to za spl-

FRANCIS: (Naváže) Dále požaduji vlastní sadu dílenského nářadí, včetně kožené zástěry a olověných chráničů.

COGERS: (Udiveně) To jsou věci, které jste mohl připsat do vaší technické zprávy, nebo ne?

FRANCIS: Dále požaduji vlastní lékárničku s mobilním defibrilátorem a vlastního zdravotníka.

COGERS: (Ohromeně) To už trošičku přeháníte, nezdá se vám?

FRANCIS: Metalurgická divize není vybavená na takovéto práce, chci tedy, abychom to obsáhli takto.

COGERS: V metalurgické divizi nejsou ani buchary a soustruhy. Proč to nebylo zmíněné ve vaší zprávě?

FRANCIS: (Jemně pobaveně) Říkal jste přeci, že je skvělá tak, jak je teď.

COGERS: (Lehce podrážděně) Ale evidentně je neúplná.

FRANCIS: Tohle jsou vše věci, které nesouvisí s danou technologií výroby daného materiálu, pane. Moje zpráva byla o rozboru možných technologií a jejich poměrů, teď vás žádám o potřebné vybavení.

COGERS: (Udiveně) Zdravotník?

FRANCIS: Pracoval byste tajně u bucharů a soustruhů bez jistoty, že se k vám někdo dostane?

COGERS: No...

FRANCIS: Já ne. Všechny tyto položky bez výjimek požaduji.

COGERS: (Úlisně) Vidím, že jste na své pozici právem, Pertone.

FRANCIS: Nezaměstnáváte idioty, pane generální.

COGERS: To opravdu ne. Jistě jste tedy obeznámen s nejbližšími událostmi ve světě, že?

FRANCIS: Pravděpodobně.

COGERS: Tak dávejte pozor... (S cvaknutím zmáčkne tlačítko na ovladači. Francis se otočí v křesle se zavrzáním.)

MODERÁTORKA: ...Od události nás dělí necelý měsíc a půl a většina firem z celého světa přichází s vizemi ohromných objevů. Některé společnosti podávají žádosti o pronájem prostor ještě teď, i když je zjevné, že všechna místa v Japonském technologickém centru již budou obsazená. Známá společnost Technology for Tomorrow se sídlem v samém středu Evropy prohlašuje, že s konferencí přinese průlom ve světě technologií. Organizátoři neustávají v pečlivých přípravách...

FRANCIS: (Udiveně) Odkdy se zlatem posázené vrtáky považují za průlom ve světě technologií?

COGERS: (Znovu ztiší televizi) Omyl, Francisi, to vaše práce přinese naší společnosti nové renomé.

FRANCIS: (Zakucká se) Co prosím? To snad nemyslíte vážně? Spoléháte na to, že za necelé dva měsíce udělám z rozboru materiálu nový, geniální vynález?

COGERS: (Vážně) Přesně tak. A dejte si záležet, jméno firmy stojí a padá na vaší práci. Nový typ vrtáků je záloha. Nepříliš světoborná, ale záloha. Pokud to vyjde, budou to předražená těžítka. Ale tento scénář odmítám vzít v potaz.

FRANCIS: (Panikaří) Já, to přeci...

COGERS: (Přeruší jej) Máte v podstatě měsíc, to je více než dost času, abyste svůj výzkum přivedl ke konci. Už jen ten výzkum bude průlom, pokud tomu dáte ještě praktické využití, bude to naprostý zlom.

FRANCIS: (Ohromeně) Nemůžete po mně chtít, abych...

COGERS: (Rázně) Vaše požadavky budou do týdne splněny. Pak můžete začít. I kdybyste si měl vzít týden volno z vaší sekce, dělejte, co musíte. Hlavně mne ale nezklamte.

FRANCIS: Vy asi nechápete...

COGERS: (Klidněji) Teď mne prosím omluvte, rád bych viděl zbytek zpráv ze světa výzkumu a vývoje.

FRANCIS: (Hluboký výdech, rezignovaně) Dobrá. Užijte si to. (Zvedá se ze židle a odchází ke dveřím, jež otevře)

COGERS: A Francisi? (Chvilku čeká) Hlavně diskrétně. (Cvakne ovladačem, rozezní se hlas moderátorky, dveře se zavřou)

MODERÁTORKA: Do světa mobilních telefonů vstupuje nový model s mnohonásobně delší výdrží baterie, který slibuje konec potížím... (Cogers si povzdechne, zacvaká propiskou, začne zuřivě psát, chopí se sluchátka a vytočí číslo. Zazní jeden tón vytáčení)

Technologie zítřka (Technology for Tomorrow)Kde žijí příběhy. Začni objevovat