Bloody Vampire (JiminBTS - Fanfikce)

Arogance

Ina se uklidnila až konečně šla do školy s klukama, ale až po chvíli si všimla, že Jungkook s nimi není. „Jak to že s námi nejde Jungkook?" zeptala se a všem pohasl úsměv a atmosféra se změnila, i když se to snažili zakrýt. „Dnes přijel jeho starý dobrý kamarád, zase se sem po několika letech přistěhoval, a tak chtěl jít do školy s ním." odpověděl Namjoon. „Ale proč se nepřidali k nám? Moc ráda bych ho poznala." řekla s úsměvem, ale ostatní se nesmáli. „Co je?" zeptala se nakonec rozpačitě. „Věř mi nechtěla by ses s ním poznat. On nemá rád lidi a obzvláště takové holky, jako jsi ty." řekl Yoongi. „Holky, jako já?" Co je na mě špatného? „Yoongi to nemyslel špatně, ale ji prostě až moc hodná holka a čistá........a....nevinná." řekl to velice zvláštním hlasem Hoseok. Nel nechápala, co se děje. Nevinná? „Ale to není jediný důvod, prostě ani mi Jimina moc nemusíme. Nesouhlasíme s jeho názory na některé věci. Víš on je tak trochu lovec a holky, jako jsi ty jsou jeho nejoblíbenější obětí." řekl Taehyung a zase si vysloužil škaredé pohledy od ostatních. Znělo to Ině opravdu divně. O čem to mluví? Lovec? Copak je to nějaké zvíře a já kořist? Zbytek cesty se Namjoon snažil přesměrovat téma hovoru jinam, ale Ina stejně byla myšlenkami stále u Jimina. Když si to jméno řekla jen v hlavě už jí přebíhal mráz po celém těle.

Když dorazila sama do třídy viděla Jungkooka na svém místě a ani se na ni nepodíval. Přišla k němu, ale vzdala to když Jungkook otočil celé tělo jiným směrem než je ona. Jako by s ní nechtěl mluvit. Co se děje? Píchlo ji u srdce. Vlastně jí to trošku zlomilo srdce, myslela si, že jsou nejlepší přátelé a taky se do něj trošku zakoukala. Byl tak pozorný a všechno, že si myslela, že jeho srdce buší stejně, ale očividně ne. Nechtěla se s tím smířit. „Hodláš se mi vyhýbat pohledem celé dny?" řekla rozladěným tónem. K jejímu překvapení se Jungkook otočil. „Nejsi taková, jaká se zdáš Ino. A já myslel, že jsi dobrý člověk, ale zdá se, že ty jsi ještě horší nestvůra něž kterýkoliv jiný....upí.....člověk." řekl ale ani jednou se jí nepodíval do očí. Buď sám nevěřil tomu co říkal a nebo je jí tak znechucený, že jí nechce ani vidět. „Podívej se na mě a řekni o co jde? Já myslela, že jsem přátelé?" zeptala se na rovinu. Jungkook se už snažil něco říct, ale jeho oči se zastavili a zaměřili na někoho ve dveřích. Podívala jsem se tím směrem a stál tam kluk v černé mikině. Z pod kapuce mu vyčnívali blonďaté vlasy a jeho rysy obličeje byli nádherné. Byl nádherný. Jeho oči mě hypnotizovali a mířil si to přímo k nám. „Už jdeš konečně z ředitelny. Všechno vyřízený?" zeptal se Jungkook a usmíval se, najednou jeho vážný a naštvaný výraz byl pryč. Jimin ho, ale neposlouchal jeho oči se upírali do Ininých. „Proč se bavíš s tou vražedkyní?" Jeho slova Inu zaskočila. Přece nemohl vědět o její minulosti nebo snad ano? „Já nejsem žádná vražedkyně." odpověděla okamžitě. Rozhodně ji z toho nikdo nebude obviňovat, stejně o tom ví houby. „Ale ale ona lže. Copak si nepamatuješ toho kluka, kterého jsi na záchodech nechala vykrvácet? Unikl jen o vlásek smrti, děvenko a ty si budeš tady hrát na velkou kamarádku s Jungkookem, ale jakmile by jsi ho mohla.....ani to nechci říct, tak by jsi to udělala, ale teď jsem tady já a já se postarám o to, aby se to každý dozvěděl. A zůstala jsi zase sama, jako vždy, ale tentokrát s nálepkou vrah." řekl to tak ostře, tak moc ji to ranilo. Hrnuli se jí slzy do očí, ale okamžitě to potlačila. Nebude tu brečet akorát by měl radost. „Nevíš o mě vůbec nic." řekla a rozhodla se s těmi slovy posadit na své místo. Jimin se posadil vedle Jungkooka a stále ji sledoval, i když ona už se na něj nedívala. Nemohla zahnat ty myšlenky. Bylo to hrozný stále viděla toho kluka, jak na ni ukazuje a teď tohle. Myslela, že se to tady nikdo nedozví a schová svoji minulost, ale asi se před minulostí nedá utéct, ať je nepravdivá. Byla falešně obviněna. Musí dokázat, že to neudělala, ale jak? Nikdo jí neuvěří, nikdo to neviděl, nikdo ji nezná. Nikdo neví, že by v životě nebyla schopná zabít člověka.

Celé hodiny musela snášet Jiminovi pohledy. Nebyli to takové ty příjemné pohledy nebo zamilované. Spíše jí upaloval očima, jako čarodějnici. Když se pak konečně posadila na oběd ke klukům ani ještě nezačali mluvit, když jí někdo násilím odsunul a posadil se vedle ní. „Zdravím. Dlouho jsme se neviděli." Byl to Jimin. Vedle něj se posadil Jungkook, jako jeho poslušný pejsek a všichni ostatní přestali jíst. Namjoon hodil vidličku, kterou držel v ruce na stůl a naštvaně si povzdech. „Jak už jsem řekl Jimine. Nepřistoupím na tvou nabídku, nikdy nepříjmu tvá pravidla a nikdy s námi nebudeš komunikovat, což obnáší i sezení u stolu." řekl to naštvaně, ale zároveň klidně. „Ale to mě tolik nenávidíte? Každá holka si za to může sama. Já je do toho nenutím." Ina vůbec nechápala, o co se jedná. Rozhodla se to neřešit a prostě jedla. Nebylo jí to příjemné sedět vedle něj, ale snažila se ho nevnímat a neplést se do jejich záležitostí, až tak dlouho je zas neznala. „Ale co naše vražedkyně, jak to, že mě odsuzujete, ale takovou lhářku necháte sedět u vašeho stolu. Měla by být ve vězení." řekl ostře. Ina už to vzdala. Postavila se a dívala se na něj naštvaně. Nic neříkala, tady nebylo potřeba slova. Prostě pomalu zvedla svůj talíř s jídlem a vysypala mu ho na hlavu. Ani se nestačil zeptat, co to dělá. „Jak se opovažuješ!" vykřikl a postavil se taky. Byl o trošku vyšší, a rozhodně silnější. Byl to prostě chlap, ale Ina se nebála, prostě už ho nemohla vystát. „Jdi si ty svoje kecy vykládat někomu jinýmu, protože já nejsem žádná vražedkyně. Nikoho jsem nezabila. Jak bych mohla. Vždyť to byl kluk, jak hora. Nikdy bych se nedostala tak vysoko, abych ho bodla do krku." odpověděla a teď byli všichni ostatní naopak zmatení. Ano Ina  viděla fotky, když jí je policie ukazovala, při výslechu. Měl na krku dvě malé díry a ty pak někdo prořízl nožem, jako by si sním hrál. „Tohle mi zaplatíš ty děvko." Tak jí neměl říkat. To Inu přivedlo do úplného transu šílenství. Chtěla mu vrazit facku, ale zastavil její ruku velmi rychle. Až se jí to zdálo nelidské. „Myslíš si, že se nechám od tebe fackovat, když jsem tě nechal na mě vyhodit to jídlo? Jsi hloupější než jsem si myslel Ino."