Bloody Vampire (JiminBTS - Fanfikce)

Spolupachatel

Ina automaticky zapnula televizi a čekala, co se ve zprávách objeví. Byla tak nervozní, nemohla myslet na nic jiného, jen pocit, že kvůli ní někdo zemřel ji přiváděl k šílenství. „Včera večer se našla mrtvá dívka se psem v parku, policie si myslí, že pes nejprve napadl dívku, jelikož měla několik kousanců na kůži, ale kdo zabil psa už policii není jasné. Přitom rány jsou zase jako škrábance od nějakého zvířete. Je možné, že se zde v parku skrývá neznámé a nebezpečné zvíře? A nebo jde o sériového vraha, který rád zraňuje své oběti dokud je nezabije?" řekla reportérka a Ině přeběhl mráz po zádech. Musí přestat. Tohle všechno musí přestat, nenechá Jimina, aby už někoho zabil. Rychle se šla nahoru převléknout ani se nenasnídala a vyběhla s batohem ven. Jen, ale zavřela dveře a vykročila k chodníku objevili se přední kluci. „Kam ten spěch Ino?" zeptal se Namjoon. Zastavila se a podívala se na ně. Stáli kolem ní a rozhodně by ji samotnou za Jiminem nepustili, bude muset něco vymyslet ve škole. „Ale chtěla jsem jít jednou do školy dříve." odpověděla jednoduše. Měla, ale takový pocit, že na ní poznali, že lže. „Jasně." řekl se smíchem Yoongi a dal jí ruku kolem ramen. „Četla jsem tvojí knihu Namjoone." řekla a Namjoon se usmál. Chtěla změnit konverzaci, aby se ji nezačali vyptávat na záludné otázky.  Asi netušili, že někoho Jimin zase zabil a nebo to nedali na sobě znát. „Vážně? A kam jsi se až dostala?" začal se zajímat. „K Irmě." Namjoon ztuhl. „A plně chápu, co jsi udělal, není to tvoje chyba. Byl jsi mladý a nezkušený." řekla Ina. „Byl to blbec, ale to jsme byli v minulosti všichni a občas jsme někdy stále." vložil se do toho Jin. „Akorát nechápu, proč jsi Irmu raději neproměnil?" všechny zaskočila moje otázka, ale pokračovali jsme dál v cestě. „To není tak jednoduché Ino." řekl Yoongi. „Nemáme povolení přeměnil lidi, jen tak. Musí s tomu být účel, nemoc nebo když člověk umírá příliš mladý. Pak teprve máme povolení." odpověděl Namjoon. „A kdo vůbec dohlíží nad tím, zda porušujete a dodržujete pravidla, či zákony?" zeptala se zvědavě. „Rada upírů. Je jich hodně po celém světě a mají své, takové šerify v každém koutě světa." podíval se na Jina a Jin na Namjoona. „Přece nemohou vidět všechno?" zeptala se s úsměvem. „To ne, ale stejně se to dříve nebo později dozvědí. Je pak na nich, jaký trest dají danému upírovy." odpověděl tentokrát Jin. Ina přikývla. „Ale proč upíři nemohou změnit své milované, to je taky přece dobrý důvod, když někoho milují nemohou přece být s někým komu každou chvíli chtějí vysát krev." řekla a Jin přikývl. „To je pravda, ale když se člověk změní v upíra chová se jinak, cítí vše intenzivněji a cítí se silnější a jsi jako by v jiném těle. Hodně to člověka změní a může to změnit i jeho city. A to žádný z upírů nechce riskovat. Mohla by láska úplně vymizet." odpověděl jí Jin. Mezi tím už dorazili do školy a pak se zase rozešli do svých tříd. Ina a Jungkook dorazili do třídy a posadili se vedle sebe. „Možná bych příště před Namjoonem nezmiňoval jméno Irma ano?" řekl jí najednou.„Chápu." odpověděla. „Je to hodně citlivé téma, pro něj i pro nás. Je nám ho líto, ale skoro každý upír si tím prošel. Najde si lásku a pak ji zabije. Hrozný scénář." řekl Jungkook. „Tobě se  taky něco takového stalo?" zeptala se. „Ne, ještě jsem mladý upír, nenarazil jsem na žádnou, kterou bych tak moc miloval. Ale musím se přiznat, že u tebe jsem ten pocit měl." Inu to zaskočilo. „Měl? To už nemáš?" zeptala se a zvedla obočí. „Ne, vzhledem k tomu, jaké  války se tady mezi bratry zbrojí nechci se do toho motat." a učitel vešel do třídy. Všichni vstali a pozdravili ho. Když se zase posadili Ina se musela ptát dál. „Nechci se taky do toho motat, moc mi nedělá dobře, že jsem středem zájmu." zašeptala mu. „Tak se vydej Jiminovi." jeho slova ji zaskočila. Podívala se na něj. „Co je? Je to jediný způsob a věř mi, podle toho, co o tobě povídal, když....no řeknu to tak, myslím, že on je jediný schopný ti neublížit z nás všech. Vždyť je to jasné. Drží se už několik let a stále tě nekousl. Popřemýšlej o tom." Měl pravdu, Ina si hned řekla a věnovala se chvíli učiteli. Vždyť to měla dnes v plánu udělat, ale neexistuje jiná možnost? Musí se zeptat Jimina sama, osobně. „Máš pravdu chtěla jsem to udělat už dnes ráno, proto jsem šla tak brzo z domu. Nedokážu to už snášet že kvůli mě někdo umírá. Potřebuji, ale s Jiminem čas o samotě. Myslíš, že by jsi mi to mohl zařídit?" požádala ho. Jungkook se jí díval přímo do očí. „Jasně." Ale něco na tom „jasně" se Ině nezdálo.

Po hodině se s Jungkookem rozhodli, že najde Jimina a on ji zatím bude krýt před ostatními. Vyběhli na chodbu a zahlédla Namjoona s Jinem, pak Hoseoka a Yoongiho. Jungkook se k nim hned vydal a Inu na druhou stranu. Zmizela v davu lidí a šla hledat Jimina. Prodírala se davem, když ji někdo popadl za ruku a vtáhl do jedné z prázdných tříd. Byla tam tma. Neznámý zavřel dveře a otočil se na ni. Byl to Tae. Na jeho tváři se jí něco nelíbilo. Byl to ten jeho zvláštní úsměv. „Co to na nás s Jungkookem hrajete?" jeho hlas zněl temně a nebezpečně. Ina polkla. „Jen jsem potřebovala někoho najít." řekla nervozně. „Jasně. Chtěla jsi najít Jimina viď? Nebo jsi snad hledala mě?"Ina zase polkla. Nemohla zakrýt jak jí teď tlouklo srdce. Co to udělala? Měla se s Jiminem prostě sejít až po škole. Tak zalhala a doufala, že jí Tae uvěří. „Ano....šla jsem hledat tebe Tae." její hlas se třepal a na něm bylo vidět, že jí vůbec nevěří. Musela hrát lépe a tvrději. Stále se k ní přibližoval a ona zahodila strach. Musela udělat něco co nechtěla, ale je to jediná možnost, aby se odsud dostala a nebyla hlídána na každém rohu. Musela to všechno zastavit. Překvapila Teaho a přitáhla si ho k sobě a políbila ho. Tae překvapeně vykulil oči. Ina přiskla rty na jeho ještě pevněji a on ji odtáhl, jednak nevěděl zda by se dál ovládl, ale taky potřeboval vzduch. Ina se na něj dívala a zahlédla jak se mu změnili oči. Nabrali rudou barvu. Tae si zakryl ústa, vyskočili mu tesáky. „Proč jsi to udělala?". „Šla jsem tě hledat, přece? Už mi věříš?" zeptala se a snažila se stále usmívat. Uvnitř, ale křičela zlostí. Co jsem to provedla, proč jsem ho políbila? Nic ani intenzivněji necítila, byla ráda, Tae není ten do koho byla zamilovaná, ale proč její srdce tak silně bušilo? „Věřím ti. Ale měli by jsme se vrátit k ostatním." řekl a táhl ji ke dveřím. Mezi tím se mu oči vrátili do normálu a tesáky zastrčil. Musel se ještě chvíli vydýchat a pak hned následoval inu ven, kde na ně všichni ostatní čekali.