Bloody Vampire (JiminBTS - Fanfikce)

Upír

Když se skryla v bezpečí svého domova, oddychla si. Připadala si, jako v tom jednom snu. Kdy běžela uličkou, před tím upírem. Bude se muset od Jimina držet dál. Vždycky když s ním byla měla takový nepříjemný pocit. Vyšla do vrchního patra, do svého pokoje. Otevřela dveře a rozsvítila. Jenže v temnotě na ni někdo čekal. Jungkook. Seděl na posteli a koukal na ni. Ina se ho lekla. „Co tady děláš? Jak ses dostal dovnitř?"Jungkook nic neříkal jen vstal a přišel blíže k ní. „Neměl bych tady být. Chci ti říct něco důležitého. Kluci mi sice říkali, že ti to nemám říkat, že ještě nejsi na to připravená, ale já už to nemůžu držet v sobě. Jsi v obrovském nebezpečí. Jimin..." Ina ho přerušila. „Počkej, počkej, zpomal ano? Já vím, že je Jimin nepříjemnej a nenávidí mě, ale já si s ním poradím. Když mě tehdy obvinili z vraždy, všichni byli ke mě takový. Pro každého jsem byla vrah, byli stejně nepříjemní, jak on. Bylo jich tehdy hodně a proto jsme se raději odstěhovali, ale Jimin je jen jeden a když mám vás, myslím, že ho zvládnu. Pane bože ty jsi sem šel v mokrých botech a jsi celej promočenej." řekla a dívala se na Jungkooka, z kterého odkapávala voda na její koberec. „O to teď vůbec nejde. Ty nevíš, co je Jimin zač! Je horší než stovka nepříjemných studentů!" zakřičel na ni aby ho poslouchala. „Tak mi řekni, o je zač. Poslouchám." odpověděla naštvaně. „Jimin je...." nedořekl to, protože někdo zazvonil dole na zvonek. „Sakra, co když jsou to rodiče?! A uvidí tady ten nepořádek? Musíš odsud rychle vypadnout." řekla a strkala ho k oknu na balkón. Jungkook ji, ale zastavil. „To nejsou tvoji rodiče." Ina se na něj zmateně podívala. „Cože? Jak to můžeš vědět? Padej, taky nechápu, co je to za slušnost se mi v krást do domu v tak pozdních hodinách. Ráno mi to všechno řekneš." řekla. Znovu se ozval zvonek. „Ale to nejde!" vykřikl. Ina už ho, ale neposlouchala a šla dolů po schodech otevřít. „Kdo to k sakru teda může být?" Jungkook ji okamžitě doběhl. To už, ale sáhla po klice a otevřela. 

„Jimin je upír!" vykřikl na ni a v ten stejný moment otevřela dveře. Když jí ty slova prošli hlavou pustila kliku a dívala se do očí, zmáčeného Namjoona. „Cože?" zeptala se a otočila se na Jungkooka. Namjoon okamžitě vtrhl dovnitř a chytil Jungkooka pod krkem. „Říkal jsem ti snad, že ještě je čas. Že Jimina zvládneme." řekl mu přes zaťaté zuby. „Ale ona to musí vědět, dnes ji sledoval uličkou, cítil jsem adrenalin, který mu proudil tělem, užíval si jak běžela. Je mi jasné na co myslel, chtěl ji zabít." řekl Jungkook a Ina se cítila zmatená. Podívala se ven, zda tam ještě někdo nestojí, ale nikdo tam nebyl a tak zavřela dveře. „Můžete mi sakra říct, co se tady děje?" zeptala se jich naštvaně. Namjoon pustil Jungkooka a podíval se na ni. „Nejsme lidi, jak si myslíš Ino, ale mi by jsme ti nikdy neublížili. Chceme tě před Jiminem chránit aniž by ses dozvěděla, co jsme. Bojím se, že když už to teď víš, tak už nebudeme přátelé. Ale prosím promysli si to." Namjoon se k ní přiblížil a ona ustoupila. „Skvělí Jungkooku, teď když jí ztratíme, když nám nebude věřit, nebudeme ji moct ochránit." otočil se na něj zpět. Ině probíhalo několik myšlenek v hlavě. Snažila se je zpracovat, snažila se zpracovat všechny informace, které ji teď běhali hlavou. „Jenže to není jediný důvod, proč jsem jí to chtěl říct. Namjoone. Víš, jak ses mě ptal, proč jsem včera změnil na Jimina a na Inu názor? Včera večer v parku, jsem jen tak neodešel. Utekl jsem. Mohl jsem ty dívky zachránit. Ano rozloučili jsme se, ale vrátil jsem se zpátky, když jsem uslyšel jednu křičet. To on je všechny tři zabil. Nevím, proč, ale v jeho očích bylo vidět, že byl hodně žíznivý, přitom si pamatuji, že jsme nedávno byli v nemocnici pro balíčky krve. Dal jsem mu jich deset, jako na každý měsíc, když tady dřív s námi býval, ale přijde mi, že mu nestačili.". „Chceš tím říct, že je více rozežranej? Tím je víc nebezpečný, než jsem si myslel." Ina je poslouchala a snažila se všechno vstřebat, bylo toho na ni dnes opravdu moc. „Ale to není to, co mě tak zaskočilo. Když jsem s ním byl. Bavili jsme se o Nel, řekl že ona za všechno může. Že se musí hlídat, že se od doby, co ji potkal neovládá." Namjoon se podíval na stále zamýšlející se Inu. „Ty nejsi jeho obyčejný cíl. Nezabije tě. Tvoje krev ho láká. A když se mu to jednou podaří už bez tebe nebude moct přežít." řekl Namjoon tlumeným a temným hlasem. Nel se mu podívala do očí. „Co to znamená?". „Jsi jeho krevní banka. Droga, láska, vášeň. Jsi člověk, kterého upír nenajde pomalu ani za tisíce let. Né každý upír má štěstí, byl jsem jeden z těch, co měli štěstí, když jsem byl ještě mladý upír, ale neuměl jsem se ovládat a stačí jen chvíle a tvoje láska, tvoje droga, tvoje krevní banka ti může umřít v rukou." řekl to tak smutně. Ina ho najednou litovala. „Tím je ve větším nebezpečí Namjoone. Jimin se nikdy nezvládal ovládat, vždycky pil a zabíjel dívky. Bude si s ní hrát na kočku a myš dokud ji neuštve." řekl naléhavě Jungkook. „To nedopustíme. Budeme je držet od sebe, jak to jen půjde. Nenapil se tvé krve, že ne?" zeptal se ji Namjoon na tak zvláštní otázku. Nel jen zakroutila hlavou. „Tak to máme šanci. Dokud se tě nenapije, není tu žádné pouto, které by vás spojovalo. Není ještě tolik posedlý a máme šanci ho zabít." řekl Namjoon. Jungkook k němu přistoupil a chytil ho za rameno. „Zvládneme to. Musíš nám, ale věřit Ině. Já vím, že teď jsi úplně zmatená, ale na to si brzy zvykneš." Ina jen přikývla. „Ano máš pravdu nechápu to, stále si snažím nalhávat, že to není pravda, ale všechno co se zatím stalo. Všechno to teď dává větší smysl.". „Co tím myslíš?" zeptal se Jungkook. „To on zabil toho kluka u nás na škole. On mě sleduje už od doby, než jsem sem přijela. Objevoval se mi ve snech a vyhrožoval mi. Proto říkal ta slova, že za to můžu já. Zabíjí kvůli mě. Kvůli tomu, že se těžce ovládá v mé blízkosti. Je to tak?" Jungkook přikývl. „Tak to se ovládá docela už dlouho, pokud je to tak. Pronásledoval tě ve snech, to bohužel patří k našim schopnostem, pokud si někoho upír vybere za oběť, může ho navštěvovat ve snech. Strašit ho, dohnat ho k bláznovství, aby pak byla oběť jednoduší na lov. A taky, aby byl lov zajímavější." řekl zamyšleně Namjoon. Ina se podívala na hodiny. Už byla skoro půlnoc. „Myslím, že by jste už měli jít." řekl a oba prošli kolem ní bez řečí. Rozloučili se s ní a ujistili ji, že na ni dají pozor ať se jim hlavně nestraní. Ale to Ina neměla ani v plánu. Teď chtěla o něco víc, vědět, co je Jimin zač. Vyšla nahoru po schodech a připravila se do postele. Ještě než ulehla chtěla zatáhnout závěsy, ale venku uviděla muže pod lampou. Měl kapuci a ona si byla na sto procent jistá, že je to Jimin.