Bloody Vampire (JiminBTS - Fanfikce)

Nový přátelé

Na cestě do školy, stále přemýšlela o jejím snu. Spíše noční můře. Rozhodla se na pár dní vyřadit ty strašidelné filmy. Už se jí opravdu zdá o každé kravině, kterou vždy viděla. Upíři? Neexistují. Jen co si domyslela myšlenku uslyšela křik jedné party kluků, kteří šli před ní. Znala je do vidění, ale pochybovala, že by si oni všimli někdy jí. Byli to velice krásní kluci ze školy o pár let starší než ona. Jen ten jeden z nich s ní chodil do stejné třídy, ale nikdy se spolu nedali do řeči, i když ho párkrát nachytala, že na ní kouká. Ale vždy odvrátil pohled. Byli sice na pohled přátelští, všímali se jen sebe a nikoho do své party nebrali. Prostě jen jich šest. Všichni ostatní tolik žárlili jejich přátelství natolik, že je pomlouvali a roznášeli o nich, že jsou zvláštní a nebezpeční. Ale Ina je takhle neviděla. Nebyli k nikomu zlý, jen se prostě starali jen o sebe. To ona taky dělala, ale byla na to sama. Jak je pozorovala a přemýšlela nevšimla si, že Jungkook, ten nejmladší, co chodí s ní do stejné třídy si jí všiml. Oznámil to ostatním a ti se na ni otočili. Zatavili se a dívali se na ni. Jen se na ně rozpačitě usmála a chtěla je obejít, ale jeden z nich ten nejvyšší ji zastavil slovy:„Nechceš se k nám přidat? Už jsme tě párkrát viděli, že chodíš do školy a ze školy sama. Mohla by jsi začít chodit s námi." řekl a Ina pozvedla obočí z překvapení. „Děláte si srandu že?" řekla. „Ne ani v nejmenším." řekl ten stále usměvavý a pozitivní. Jmenoval se Hoseok. „Tak v tom případě moc ráda, ta samota mě už zabíjí." řekla jsem a přidala jsem se k nim. „Jungkook nám o tobě říkal, ale nikdy jsme neměli asi úplně příležitost se s tebou více seznámit." začal zase ten nejvyšší. „Aha, já myslela, že o mě ani nevíte, že existuji. Že mě ignorujete, jako ostatní ze školy." řekla jsem a snažila se co nejlépe usmát na Jungkooka, který se na ni usmíval. Ale bylo to dlouho, co se usmívala, takže její úsměv vypadal, trošku nuceně. „A mimochodem já jsem Namjoon, tohle je Yoongi, Jin, Hoseok a Taehyung. A Jungkooka už určitě znáš." Představil Namjoon své přátelé a Ina si je prohlédla. „Těší mě." řekla a oni se na ni usmáli. Pomalu si začali povídat o škole a do jaké třídy, kdo chodí, jaké hodiny je dnes čekají než dorazili do školy. Pak se zase rozešli a rozloučili. „Uvidíme se tedy na obědě Ino. Je s tebou opravdu sranda, takže bych byl nerad, kdyby jsi odmítla naše pozvání k našemu stolu u oběda." řekl Hoseok. „Neodmítnu, moc ráda si s vámi ještě popovídám." odpověděla a spěchala s Jungkookem do třídy. Ten se na ni celou hodinu culil a ona na něj. Nakonec si k ní odvážil i sednout, protože stejně oba seděli sami, tak proč si raději nesednout společně. Pořád se něčemu smáli a učitel je napomínal. Tak raději přestali a čekali, až na přestávky. Vzájemně si napovídali a pak spolu šli na oběd. 

Všichni ostatní už seděli na u svého stolu. Vždy tam seděli a nikdo si k nim nemohl přisednout, ale ona dnes mohla. Tak moc si přála, aby to tak mohlo být vždycky. Doufala, že nic nepokazí. Posadila se vedle Yoongiho a hned vedle ní se posadil Jungkook. „Tak co, jak jste si dnes užili hodiny?" začal Namjoon. „Ale ani mi nic neříkej ten pitomec Jackson stále při hodinách vyrušuje, člověk si ani nemůže zdřímnout při hodině." řekl Jin. „Ale ty by jsi neměl spát při hodinách řekl Yoongi." a podal sebral mu džus. „Hej ten je můj!" zastavil ho a tak se Yoongi polil. „No super teď jsem celej politej." Vypadalo to, jako by měl na sobě krev. Nechápala jsem to. Musel to být zvláštní jablkový nebo jahodový džus, že tolik zbarvil Yoongiho bílé tričko. „Vypadá to, jako by jsi celou noc nasával krev z lidí." smál se Taehyung a ukazoval na jeho tričko. Ale ostatní se nesmáli. Místo toho se všichni na něj vykulili oči a poukázali očima i na Inu. Jako by řekl něco, coneměla slyšet. „Jdu se umýt a vyměnit si tričko. Nechceš mi pomoct Ino?" zeptal se s flirtovním úšklebkem na tváři. Jungkook dal ruku kolem jejích ramen a ona trošku nadskočila, při jeho náhlém doteku. „Zůstane tady s námi." řekl a Yoongimu zmizel úsměv. „Tak fajn." a odešel. „Tak kde jsme to skončili. Jo a co ty Ino, stalo se něco zajímavého?" zeptal se Hoseok. Byla mezi nimi najednou zvláštní atmosféra. „No až na to, že Jungkook se smál až tak moc, že jeho vinou máme oba zase poznámku." řekla a začala jíst. „Ale to je tvoje vinna. To ty jsi mě rozesmála a já to prostě nemohl vydržet. Víte, naše Ina totiž vůbec v noci asi nemůže spát či co a při hodině jí padala hlava až jednou se praštila pořádně do stolu. No musel jsem se smát." řekl a ona ho praštila do ramene. Jen zabručela, protože zrovna měla plnou pusu. Ostatní je pobaveně sledovali a taky jedli. „A proč nespíš v noci?" zeptal se najednou Namjoon. Všichni byli zvědavě napnutí na její odpověď. Nevěděla zda jim to má říct. Budou si určitě myslet, že je blázen. „Jen nám to řekni, pochopíme to i když to bude cokoliv. Určitě neděláš, tak hrozné věci v noci, jako mi." řekl Taehyung a poté dostal pohlavek od Jina. „Hej! Už mlč."zakřičel na něj. Taehyung se jen omluvil a hladil si místo na které dostal pohlavek. „Mám takové noční můry. Začali mi, když můj otec zemřel. Budili mě každou noc, ale když jsem sem pak přijela najednou se mi už nezdáli, myslela jsem, že je konečně konec, ale dnes večer se mi zase začalo zdát o tom divném stvoření. Prostě jsou to jen noční můry, ale i tak mě nenechají spát. Ale to nevadí, zase si na ně zvyknu." až to dořekla všimla si, jak ji všichni bedlivě poslouchají a sledují. Dívala se na ně překvapeně dokud se nevrátil Yoongi a zase se posadil vedle ní. „Neboj ty tvoje noční můry určitě nic neznamenají. O čem se ti vůbec zdá?" zeptal se Yoongi. „Jak jsi to slyšel?" zeptala se zaraženě Ina. „Ale už jsem byl skoro u vás, když jsi o tom mluvila. A navíc mám velmi dobrý sluch. Au." řekl a já si všimla, že ho někdo kopl do nohy, pod stolem. „Ale to je úplná blbost, to mám s těch filmů." řekla a nechtěla se o tom dál bavit, ale Jungkook ji stále přemlouval a pak i ostatní až jim to tedy na konec řekla. „Ale pořád se mi v tom snu objevuje jedna bytost. Nikdy jí nevidím do tváře. Vždy jsem před ní utíkala, ale časem začala komunikovat. Vždy mě varovala, že jsem sem neměla jezdit. A zrovna včera když se ta noční můra vrátila, jsem konečně viděla, jeho oči. Byli...červené." všimla si Namjoonova překvapeného výrazu. Ale ona ho nevnímala a popisovala dál. „Řekl, že už je pozdě a že čas vypršel, že jsem měla utéct. A pak za mě zaútočil. Jediné co jsem viděla, byli tesáky a pak jsem se probrala. Je to divný že? Určitě to byl upír, ale ti přece nejsou. Mám to, ale divné sny." řekla a smála se sama pro sebe. Podívala se na ně a ti se taky začali usmívat. Ale byli to takové falešné a trošku překvapené úsměvy. Koukali na sebe, jako by věděli víc než ona. Začala mít menší strach. O čem jí nechtějí říct, znají snad nějaké tajemství, které by konečně vysvětlili všechny ty její sny?