Popelka's Point Of View
Jakmile jsem to dořekla, jsem se probrala a nade mnou stál Damon. Tedy stál vedle postele, ale jako vlk. Vstala jsem, podrbala Damona za ušima a šla k zrcadlu. Stále jsem měla oblečení jako ve ‚snu'. Jsem to ale kočka. Řekla jsem si v duchu pobaveně. Zatím co já se prohlížela v zrcadle, ke mně přišel Damon a objal kolem pasu. Našlapoval tak potichu, že bych se ho bývala i lekla, ale mé smysly byly zbystřené a já tak slyšela i pošťačku nadávající na rohu ulice. „Jak pak si se vyspala krásko?" zeptal se mě Damon, který mě následoval do kuchyně. „Mohlo to být lepší..." „Odkdy chodíš tak potichu, zlato?" zeptal se Damon, zrovna když jsem chtěla rozsvítit. „Co?" nechápala jsem. „Chodíš stejně potichu jako stín. Stejně jako já. Že by další věc, která nás spojuje?" „Nás dva nic nespojuje, zlato" řekla jsem v klidu a poslední slovo s ironií. „Alespoň vím, co tě mám naučit a zároveň chápu proč na tuto ‚prácičku' poslali zrovna mě. Co mě ale překvapuje je to, že nikdy jsem v Tobě nezahlédl zlo. Vždy jen dobro čisté jako samotné ‚Nebe'." Samo sebou si Damon nechal pro sebe, že ji sledoval už od jejího začátku střední školy, den co den, každičký její krok a že ji viděl i jinak. „Tááák... s čím začneme?" „Řekl ti ten jednorožec různé schopnosti? Jaké má kdo?" „E-hh.. Myslím, že ano." „Víš, jaké všechny schopnosti má stín ?" „Hmmm.. Všechny Temné síly?" „Jo. A jaké jsou všechny?" „E-ee... Nepamatuji si.." řekla jsem a sklopila zahanbeně hlavu, však jsem se hned sama sebe ptala ‚Co to sakra dělám!', a hlavu jsem znovu zvedla a sebejistě si šla udělat snídani. „Mimochodem, chceš taky snídani?" „Jo díky." Řekl a po chvilce ticha znovu promluvil. „Stín má zemi, ohěň, l –„ „Lávu, samozřejmě umí se skvěle schovávat a stín pozná jedině světlo, avšak jelikož se stín schovává ve stínech – jak ironické – světlo nemůže vidět jeho auru, jelikož je černá, a černá v černé se prostě nedá najít." Dořekla jsem za něj. Joo, něco i ještě pamatuju. „Jo, ale příště mi neskákej do řeči." Mezi tím, co jsem mu skočila do řeči, jsem udělala palačinky a postavila na stůl. „Marmeládu, nebo nutelu?" zeptala jsem se jej. „Nutelu." Odpověděl a já ji donesla na stůl. Dojedli jsme a já samou nedočkavostí se ho musela zeptat. „Kdy už budeme ‚cvičit'?" „Vaše chata." „Máš řidičák?" „Na co?" „Já pojedu na motorce, tak se ptám, jak se tam dostaneš Ty" „Pff... Nač řidičák, když jsem stín a pohybuji se v nich?" Sakra. 1:0 pro něj. Šla jsem do garáže, kde na mě čekala moje již opravená a přebarvená motorka, byla sic krásná, ale když už mám ty svoje ‚kouzlíčka', tak proč si ji neupravit podle sebe? Zavřela jsem oči a vyhledala Korunku. Našla jsem ji! Představila jsem si, jak se mění v kola a jinak prakticky celou z obsidiánu s leskem, že to až připomínalo černý diamant. Nebo to byl černý diamant? Já se v horninách prostě nevyznám! To po mě nechtějte! Jakoukoliv rovnici, ale s přírodopisem na mě nechoďte! Otevřela jsem oči a.. Wooow! Tak to je nad mé očekávání. Má Korunka se proměnila v... nevím jak vám to popsat! Byla jako kostra člověka! Nemohla jsem se dočkat až si na ni sednu. Vyběhla jsem z garáže a na celou vilu jsem zakřičela. „Garááž! Děleej!". Vběhla jsem zpět a on už si mou krásku obhlížel. „Hmm... Slušné" řekl a kouknul na mě. „Prosíím! Řekni, že už můžu jet!!" Jen němě přikývl a já během půl minuty nebyla k nalezení. Wooow! Je to super! Korunka se sic změnila, ale v rychlosti zůstala stejná! Hmm.. je zde i páčka. Zmáčkla jsem ji a najednou jsem jela 230km/h. Panečku! Tak tomu říkám jízda! Jakmile jsem dojela k chatce, už mi otvíral Damon. V garáži jsem na něj počkala, nečež on mezitím hned spustil. „Jestliže si dáš turbo, nebo-li zatáhneš za tu páčku, jak už jsi zjistila, večer, tak to teprve zažiješ Démoní sílu, která se přenesla díky tobě do ní." Prohodil, jen tak okrajově.
____
Hello guyz! :D Tak co? :D škola stále na nic, a do toho všeho zmatku ještě pololetí :D jak to zvládáte Vy? :) Dobře nebo špatně? :D tak či onak, přeji Vám krásný víkend a dlouho spěte anevztávejte, jako já v 5 ráno :D VašeSexyDeathGirl
ČTEŠ
MY Demon Soul [Discontinued]
FantasyNudná tuctová, ničím nezajímavá dívka, tak by samu sebe popsala. Jediné, co na ní bylo zvláštní, byly oči. Neměla je ani po otci ani matce, člověk by řekl, že nosí kontaktní čočky, aby byla zajímavější, někdo zase, že se chce jen předvádět. Jenže on...