7.Dopis aneb i Fénixův řád občas lže

1.1K 87 14
                                    

Nevěděla jsem jestli mám dopis otevřít,něco ve mně mělo strach to udělat.

„Otevřeš ho?"zeptal se mě Severus.

Podívala jsem se na něj a zaváhala jsem, nasucho já polkla a začala jsem dopis otevírat.

Začala jsem číst a to,co v v něm stálo mě překvapilo.

Mé oči se zalily slzami.

„Co v tom dopisu stojí?"zeptal se Severus ale já nereagovala.

Vytrhnul mi ho z ruky a začal ji předčítat nahlas.

„Drahá Christine Lauren Morgansová,až tohle budeš číst budeme s největší pravděpodobností už mrtví. Vše,co ti kdo kdy navykládal,byla lež. Ano,zemřeli jsme za Pána zla,ale byli je pod kletbou Imperius. Měli jsme jeho znamení protože nás ovládal a vyhrožoval,že tě zabije. Jsme si jistí,že žiješ v doměnkách že je tvá povinnost bojovat za Pána zla,abys šla po stopách tvých rodičů,ale zjistím tě,že není! Tenhle dopis jsme dali Remusovi pár hodin před tím,než jsme zemřeli,nálož s tím co ses teď dozvěděla jak uznáš za vhodné.   Veronica a Robert Morgansovy."  Dočetl a trochu se uchechtnul.

Já se na něj naštvaně podívala a zeptala jsem se,proč se směje.

„Celý můj život je jedna velká lež,co je na tom vtipného?!"

„Jen to,že tohle je jasný podvrh,řád tě chce dostat na svoji stranu...je to docela hnusné, že už se i ti "nejhodnější" uchylují k tam bolestivým lžím."řekl a já na něj křečovitě zírala.

Severus to měl v hlavě srovnané,to jsem po těch pár dnech spolu uznat prostě musela...

*****
Alohomora❤️
Tak tady je další kapitola, doufám že jste spokojení protože já docela jo👀 Chci vám všem poděkovat za neuvěřitelne komentáře které mi někteří z vás píšou!! Dokážete mi neskutečně zvednou náladu❤️ miluju vás a děkuju ❤️

Vyvolená SmrtijedkaKde žijí příběhy. Začni objevovat