Básně temné, často zrůdné

Důvěra

Hlas ve mně říká jí věř,
rozum že člověk je zvěř.
Lidstvo se řídí základními pudy,
jen potěšit své hloupé údy.

Občas mám takový zlý pocit,
že zapomnělo na rozum a cit.
Třeba se mi to jen zdá
a žít ve světě se dá.

Odpovíš mi nakonec, nebo ne,
víš kolik masek lidem padne?
Oni se přetvařovat umí,
pak za zády se tlemí.

Pravá upřímnost je vzácná,
většinou bývá jenom hraná.
Co vše se ještě musí stát,
jak dlouho mám se ptát?

Nebo jen otočíš hlavu,
vrátíš se do těla stavu?
Jakože jsi  nic neslyšel,
aby jsi o pudy nepřišel?