Následující den, po obrovském nákupu, vydatné večeři a pohodovém odpočinku byla neděle. A protože jsem nebyl již dva dny doma, mou povinností bylo nakrmit Harryho, který už musel netrpělivě vyčkávat na svou další dávku jídla. I když od Taeyonga ke mně to byla celkem dálka, nevadilo mi při cestě nakoupit nějaké suroviny domů a vrátit se zpět k Taeyongovi, kterému jsem řekl, že se vrátím až večer. Těšil jsem se na jeho překvapený obličej.
,,Uvidíme se za chvíli, hlavně ho pořádně nakrm. Můžu s tebou počítat zhruba ve...4?" zeptal se Taeyong, když mi s širokým úsměvem omotal ruce kolem krku.
,,Určitě, ve tři tu budu jak na koni" zatahal jsem ho za tváříčky a na rozloučenou jsem mu dal jemnou pusu na čelo.
,,Tak ahoj" zamával jsem mu na rozloučenou.
,,Zatím" usmál se vřele a zavřel za sebou dveře. Všechno jsem měl perfektně naplánované. Nejdříve nakoupit, poté domů a pak rychle k Taeyongovi. Vše jsem chtěl stihnout tak, abych byl do oběda u něj.
A jak jsem naplánoval, tak jsem také udělal. Po větším nákupu, abych měl po dobu tří týdnů co k večeři, jsem nakrmil hladového Harryho, který v misce neměl už ani jednu granuli. Ještě jsem ho pohladil po hlavě a hodil tašky s jídlem na stůl. Ani jsem je nevybalil, jen se převlékl do něčeho čistějšího a sbalil si věci na zítra a rychle odešel z bytu a zamkl. Chtěl jsem to k Taeyongovi stihnout co nejdříve.
Zavolal jsem si opět taxi, které mě kupodivu rychle dovezlo zpět k němu. Zaplatil jsem a vystoupil z auta, které následně odjelo pryč. Jak jsem tak stál před mně dobře známou budovou, uvědomil jsem si, že nevím co řeknu. Něco jako: ahoooj, tak mě tu máš znova, jako bychom se ráno neviděli!! Ale na druhou stranu by to mohlo být super překvapení. Klíčema, které jsem si ráno vzal nenápadně z Taeyongovy bundy jsem odemkl venkovní dveře a potichu vklouzl dovnitř.
Jak jsem tak vycházel schody nahoru, byl jsem každý krokem nervóznější, i když nebyl důvod. Jakmile jsem se dostal ke dveřím od jeho bytu, bez váhání jsem potichu zasunul klíč do dírky a otevřel dveře. Klíče jsem vytáhl, dal si je do kapsy a tiše zavřel dveře. Lehounce jsem našlapoval a když jsem neslyšel žádné zvuky z kuchyně ani koupelny, usoudil jsem, že za těmi zavřenými dveřmi bude za chvíli překvapený, radostný pohled Taeyonga.
Pomalu jsem došel k dveřím a vzal za kliku. Poté jsem jí rychle stlačil dolů a prudce otevřel dveře.
,,Překvapení!!" zakřičel jsem vesele s úsměvem přes celý pokoj, ale jakmile jsem viděl to, co se mým očím naskytlo, okamžitě mi veselý obličej z tváře zmizel rychlostí světla.
Před sebou jsem viděl Taeyonga v posteli s cizím chlapcem nad ním, jenž ho dychtivě políbil na rty a poté krk. Jakmile mě uslyšeli, odtrhli se od sebe. Pro mě cizí blonďák se posadil na stranu postele blíž ke dveřím, nebo-li ke mně, kde obvykle spával Taeyong a nechápavě si mě prohlížel, zatímco Taeyong ležící na boku měl vyděšený výraz a začínal panikařit.
,,Co to má znamenat?" těžce jsem se zeptal a slzy se mi začaly hrnout do očí. Oči se mi upíraly ze zmateného cizince na polonahého Taeyonga. Doufal jsem, že se mi to jen zdá, že je to jen nějaké divadlo, ač jsem tušil, že pravdu někde hluboko v mysli znám.
,,Jeffrey, není to tak, jak to vypadá, vysvětlím ti to" ujišťoval mě Taeyong chabými slovy jak z nějaké filmové scénky. Pomalu a opatrně, zřejmě abych někam neutekl, stával z postele jen v boxerkách.
,,Bože můj" zakryl jsem si dlaní usazené oči a povzdechl si.
,,Jeffrey, zlato. Poslouchej mě, nech si to vysvětlit" třásl se mnou naléhavě za ramena, když ke mně pomalu přišel a snažil si získat mou pozornost.
,,Co?? Co si mám nechat vysvětlit?! Že ses s ním vychrápal?!" zakřičel jsem a poukázal na nechápajícího blondýna, který stále ležel v posteli a koukal na nás jak na psychopaty. Zřejmě o mně ani nevěděl, což mě štvalo ještě více.
,,Ještě jsem se s ním nevyspal" obhajoval se, jako by to snad byl nějaký bonus pro mě.
,,No to je teda výborný, ale chystal ses s ním vyspat!!" zuřil jsem. Snažil se odlehčit situaci, ale mě připadalo, jako by chtěl ještě piškotek za to, že se před mým příchodem ještě nestačil vyspat z nějakým random klukem.
,,Počkej, tak jsem to nemyslel. Sednem si k tomu a já ti vše vysvětlím!" naléhal, ale marně.
,,To určitě. Nemůžu tu být už ani minutu. Klidně se s ním vyspi, když jsem pro tebe jen hračka, kterou využiješ a pak si najdeš další.." zasekl se mi hlas a radši se chystal odejít, než aby jsem se před nimi rozbrečel.
Naposled jsem se podíval na toho zmateného chlapce, od kterého se ještě před chvílí nechal Taeyong líbat mezitím, co křičel mé jméno a utekl jsem z pokoje, naštvaně hodil klíče na zem a zabouchl za sebou dveře, div se nerozpadly.
!!NCT U BOSS!! Všichni se povinně podívejte, protože je to prostě pecka!! ♡♡ Jinak se omlouvám, jestli je tam někde autokorekce, jelikož jsem psala na mobilu a byla to vážně fuška :/ (+ Happy birthday Jungwoo!!♡♡)



No netvrďte mi, že už jen ty obrázky nejsou božské!! *_*
ČTEŠ
Prove It
FanfictionRok 1976 byl plný vzpoury a rozruchu. V ulicích San Francisca bylo více a více pochodů za práva gayů, lesbiček, a transsexuálů. Vím to a víte jak? Já tam mezi nimi byl a spatřil ho..