To jsem já! Jmenuji se Kethlin Bretová.
Jsem normální holka s normálním životem.
Chodím na střední školu a jsem zabouchnutá do Luisa. My jsme prostě nerozlučný pár.
Jak už všichni víme láska je šložitá. Můžou se vyvinout i hezké okamžiky, ale obča...
Cestou domů jsem byla unávená celá zkleslá a první co bylo mě zastavila máma a zeptala ,,Zlato už jsi doma?Tak brzy.Co se stalo?" Rozešla jsem se s Luisem. Ó zlato to je mi moc líto.Jestli pro tebe mohu něco udělat nebo si o tom promluvit, klidně můžem jestli teda chcěš?Ne, mami děkuji za nabídku ale tohle si musí člověk srovnat v hlavě sám.No tak dobře jak myslíš.Vařím vodu na kafe.Dáš si? Jo, ráda.Dva hrnečky, lžičky a talířky jsou připravené na lince.Upp, už se dovařila voda.Zalijeme kávu.Kazhlin chceš mlíko a cukr?
Vůbec jsem neměla tušení, co si ta mamka fůrt pro sebe jen tak od slova za druhým mluví. Byla jsem úplně mimo jediné co mě šlo, že jsem čuměla do okna.A pořád jsem myslela na Luise.Vduchu jsem si přeříkávala.Co teď asi dělá? Jak se cítí? Najde si novou holku? Zlato Halóóó jsi tam? Co mami.Volám na tebe co s tou kávou.Na tedy máš.Hmmm, je fakt dobrá.Vážně si k tom nechceš promluvit? Dělám si o tebe starost.Ach mami nevím co mám dělat.Pohádala jsem se s Luisem a teď nevím jestli budem kamarádi jako dřív.Přece nemůžeš se kamarádit s člověkem do kterého jsi zamilovaná. Zlato pořád to bude ten a ten samí kluk do kterého jseš byla zamilovaná. Já vím ale je to těžké přímout, tak jak to je. Kathlin jsi chytrá, bezvadná moje holčička ty si určitě poradíš.Mami už jsem dospěla.Já vím, ale mámy to maj ve zvyku vždy budeš budeš mojí nejmilovanější dcerou na světě. Díky, že mi říkáš taková hezká slova.Od toho jsou mámy.Jdu si k sobě musím si uklidnit myšlenky.Tak jo dobře..😀💋 Šla jsem do svého pokoje, odhodila jsem si tažku pod stůl.Celou dobu jsem ležela na posteli.Jediný co jsem v tu právě dobu uměla, že jsem čuměla na stop.Za tu chvilku jsem usnula.V hlavě jsem přemejšlela, jak po stupně si zbalím věci. Otevřela jsem počítač a první co bylo vidět, byla moje tapeta, kde jsem s Luisem na pláži a užíváme si svoje románky.Boužel těď se to všechno skončilo. Řekla jsem si, že půjdu svojí cestou.A budu myslet na svoje stipendium .To je pro mě důležité.Abych si vičistila myšlenky a hlavu, tak jsem si vyrazila na vílet na kole.To mi vždy pomáhá.Víte proč? Když jedu připadám si jako lítací ptáček, kterej letí do jížních krajin.To jsem přesně já.Jedu na moje užásné, milované místo, ráda tam jezdím. Dorazila jsem na místo.Opřela jsem si kolo. Všude byla krajina a ve prostřed byl vodopád s jezerem.Je tu fakt krásně. Kolem mě lítali ptáčci, kteří si rádi zpívájí své písničky.Ponořila jsem se do vody.Kolem sebe jsem viděla rybičky a další vodní živočichy. Bylo my fain, cítila jsem se svobodně a šťastně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
