To jsem já! Jmenuji se Kethlin Bretová.
Jsem normální holka s normálním životem.
Chodím na střední školu a jsem zabouchnutá do Luisa. My jsme prostě nerozlučný pár.
Jak už všichni víme láska je šložitá. Můžou se vyvinout i hezké okamžiky, ale obča...
Kathlin.; Superhrdinský táta či agent vyřešil záhadu, která je však vyřešena. Všechno bylo u konce teď jen doufat, aby bylo zase všechno jako dřív. Mamča se vrátila z nemocnice, výsledky vzpořádku. Will se vrací zítra z Madagaskaru. Všechny dobré zprávy, jak mají vypadat. Nikdo nemůže být šťastnější než já. Dnes mě napadl takový nápad. Uspořádám Willovi a mamče oslavu na uvítanou u bazénu na naší zahradě. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, kde budu párty pořádat, ale nic mě nenapadlo, proto jsem zatelefonovala své kamarádce, jestli by mi nechtěla pomoci, ta s nadšením souhlasila a do půl hodiny byla u mě doma.
Řekla jsem jí přibližně, co by to mělo být za oslavu a kolik by tam asi mělo být lidí. Zatímco jsem se snažila připravit seznam na nákup věcí, tak se Melissen pustila do malování a psaní pozvánek, které jsme chtěly poslat pozvaným. Vybrání místa jsme chtěly nechat nakonec, jelikož nám bylo jasné, že se to bude konat u nás doma. Den před oslavou jsme s Melissen nakoupily potřebné jídlo, pití a balónky, jelikož Melissen řekla, že oslava bez balónků není oslava. Vzala jsem sebou rádio a propůjčila jsem si od sestřenice reproduktory, a tak jsme je ihned zapojily a daly je na verandu. Nafoukly jsme balónky a rozmístily je všude kolem, poté jsme připravily chlebíčky a je do lednice.
* Druhý den jsme časně vstaly a s radostí zjistily, že je překrásné počasí, nasypaly jsme Chipsy, křupky a podobné věci do misek a nedočkavě vyčkávaly na desátou hodinu.
V 10:15 konečně dorazila většina pozvaných hostů. Přivítaly jsme se s nimi a naše malá párty mohla začít. Pustily jsme nahlas hudbu a zahájily diskotéku. Tancovali jsme až do 11:00, než ostatní hosté, a poté jsme pronesly slavností projev.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Počkejte chvíli," řekla jsem a zmizela dovnitř. Přinesla jsem tác s pitím, který jsem položila na stůl, jednu skleničku jsem podala Melissen a stoupla jsem si se svojí vedle ní. V tu chvíli jsem měla pětiminutový proslov. Pak se podávaly chlebíčky, tančilo se, hrálo na slepou bábu a házelo s balónkami. Oslavava se protáhla až do nočních hodin. Okolo 22:00 jsme už zbyly jen já a Melissen.. Pustily jsme si horor a do jedné koukaly na video, večer jsme sice měly trochu strach, ale to nám ani trochu nevadilo. Dopoledne jsme umyly nádobí, posbíraly balónky a ostatní nepořádek. Zabalily jsme reproduktory a s nimi i rádio s mikrofonem. V poledne pro nás přijel Nikiin děda a odvezl nás obě domů. Cestou jsme se shodly, že takhle jsme se ještě nikdy nikde nebavily.
Ahoj lidičky vítejte u další kapitoly. Doufám, že se vám líbila. Vaše Fizzienow1❤️
