-14-

983 61 6
                                    

Ráno bylo jako každé předchozí. Vzbudila jsem se a vypla budík.
Vylezla jsem z postele a vydala se na upravu svého já. Upravila jsem se a z vlasů si udělala neposlušný drdol.Na sebe jsem si vzala černé tričko a roztrhané džíny.

Do batohu jsem si naházela věci do školy a šla dolů do kuchyně.Tam již seděli všichni členové rodiny i Am.

Vzala jsem si z lednice jogurt a šla si sednout ke stolu.
,,Bré ráno" pozdravila jsem všechny a posadila se ke stolu.

***
Obula jsem se a oblíkla jsem si bundu.
Am si vzala své věci a já tak též.Vyšly jsme směr škola.Nejprve jsem odvedla Am do její školy ,kde hned začal křikot dětí.Pak jsem se vydala do své školy.Pak až jsem si uvědomila kam zmizel Mac ,když byl u mě doma. Tak nějak jsem to neřešila a šla dál. Zapálila jsem si cigaretu a dostala se co nejrychleji do školy.

Před školou jsem si stoupla k Maye a stála tiše u jejího hloučku lidí. Za chvíli otevřeli školu a všichni se na sebe mačkali. Rychle jsem prošla dovnitř a prosoukala se do skříňky.
Z níž jsem si vyndala vše potřebné a odešla do třídy. Posadila jsem se a poslouchala hloupý výklad učitele matiky.

PO ŠKOLE
Vyšla jsem ze školy a šla hned domů.
Otevírala jsem dveře,když to mě v nich někdo přimáčkl na zeď a přilepil se na mé rty.... kdo jiný než Mac.

,,Co tu dělaš?" řekla jsem vyděšeně

,,Jdu se rozloučit...." řekl smutně

,,Co?" řekla jsem nechápavě

,,Prostě odjíždím..."

A co mu mám na to těď jako říct? Jasně jeď mě to neva! Vyříkáme si to a on chce odjet? Co to jako má být?
Já takhle nechci skončit.

,,Proč?" vypadlo ze mě

,,To je na dlouho..."

Mám dost času ,ale na tebe už ne! Řekla jsem si v duchu a couvla od něj krok do zadu.V tuhle chvíly jsem neměla slov.Nevěděla jsem nic ani své jméno.Myšlenky se mi jen míhaly hlavou a já zapomínala kdo jsem.
Kdo jsem? To byla jediná otázka ,která mi kolovala hlavou.

,,Marcusi teď fakt nevim co ti mám na to říct..." řekla jsem smutně a sklopila pohled k zemi.A z očí mi vyteklo pár neposlušných slz. Nechci tu být už bez něj. Nechci....!

,,Přijedu ,ale až tak za půl roku možná dýl..." řekl a přistoupil ke mě blíž

,,Kam?"

,,Do Německa"

,,Pojedu s tebou!"

,,To nejde..."

,,Nechci o tebe znovu přijít!"

,,Já taky ne ,ale tohle fakt musim vyřešit sám!"

,,Ale proč? Já myslela že jsme si vše vyříkali a ne že o den dýl zdrhneš!" rozkřikla jsem se

,,Mio nedělej to těžší než to je."

,,Já myslím že to děláš spíš těžší ty!"

,,Nech toho, prosím!"

,,Macu ,ale...."

,,Ne dost ,prostě odjíždím!" řekl a odešel s prásknutím dveří

Já se pomalu sesunula po zdi až na zem a propadla v hysterický pláč.

Asi okolo hodiny jsem jen seděla na studené zemi ,brečela jsem a přemýšlela.

___

Zvedla jsem se ze země a šla do koupelny.Omyla jsem si obličej od slaných slz.Bylo okolo 4 hodiny odpoledne a já šla Am vyzvednout z družiny.Obula jsem si boty a se sluchátkami v uších jsem se vydala ven.Zamkla jsem a vyšla ven na ulici.
Procházela jsem parkem ,který byl od samé zimy zasněžený a zmrzlý.Rozhlédnu se okolo sebe a spatřím žlutý taxík ,do kterého nastupuje Marcus se svým tmavým kufrem.Hned se mi do očí draly štiplavé slzy.Koukala jsem na auto dokud se neztratilo v zatáčce.

Po té jsem šla dál svou cestou a koukala na zamrzlou zem.

____

Konečně jsem došla do Aminy školy.
Am mi hned skočila do náruče a já ji silně objala.Oblékla se a znovu jsme se vydaly domů.

____

Odemkla jsem vchodové dveře a vešly jsme dovnitř. Zuly jsme se a došly do obýváku.Tam sedel Lukas,Mark i Maya.
,,Ahoj" pozdravili mě vesele

,,Čus, jdu spát.." řekla jsem a vydala se nahoru

Vyšla jsem namáhavě schody a vešla do mého pokoje.Spadla jsem na postel a koukala se do bílého stropu nad hlavou.

Uslyšela jsem kroky blížící se k mému pokoji.Nasledně člověk zaťukal a vešel dovnitř.

,,Mio?" zeptala se Am

,,Mm?"

,,Ty už jdeš spát?"

,,Asi"

,,Mark se tě ptá jestly nechceš večeři?" řekla Am a zmizela ve dveřích.

Zvedla jsem se z postele a odebrala se do kuchyně ,kde již posedávali všichni Blackovi.No tedy všichni ,kromě rodičů. Bohužel.
Sedla jsem si vedle Marka a začala 'jíst' jídlo.Začala jsem se v tom jen ďoubat a všichni na mě asi už přez 10 minut koukali.

,,Copak?" zeptala jsem se nezaujatě

,,Co se děje?" optala se Maya

,,Nic co by mělo být?"

,,Se v tom nimráš a si nějaká divná?!" řekl Mark

,,Hm,nic mi není"

,,Fajn" odpověděl Mark

Svůj talíř jsem omyla a dala do myčky.
Pak jsem se už jen šla umýt a odešla do mého pokoje.

***

Lehla jsem si do postele a zadívala se na strop.Ani jsem si nevšimla ,že mi slzy máčí tvář.To zas budu ráno vypadat jak mrtvola.Stejně je to jedno.
Bez něj je život na nic.

Ahoj!
Promiňte že dlouho nevyšla kapitola.Ale neměla jsem moc nápady.A navíc jsem teď na hotelu a tady je dost volnýho času takže jsem to chtěla dopsat.

A moc vám děkuju😍.Skoro 600 přečtení a tolik ★.

❤😍JÁ VÁS MILUJU!!!😍❤

Názor na knížku a jakékoliv otázky do komentáře⬇⬇⬇❤😘

First Love✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat