First Love✓

-17-

Probudilo mě světlo ,které se dralo skrz kytkovanè záclony.Pootevřela jsem víčka a i když jsem byla stále unavená vztala jsem a vyšla k oknu.

Někdo následně zaklepal na dveře a vešel na dveře.

,,Ahoj Mio!" roznesl se po pokoji křikot Am

Hned jak spatřila mé ruce ,přejela přez rány svými hebkými prstíky a zadívala se mi starostlivě do očí.

,,Co se ti stalo?" zeptala se se slzou v očích

,,Nic ,broučku" řekla jsem a pohladila ji po tváři.

Do pokoje vešel Mark společně s doktorem.

,,Tak Mio musím tě zkontrolovat"

,,Dobře"

Mark a Am odešli a doktor mi zkontroloval zašitou menší ránu na břichu.Zadíval se neznámo kam...až pak jsem poznala že se kouká na mé pořezané ruce.

,,Mio!" zvýšil hlas

,,Je to moje věc!"

,,Fajn, dělej si co chceš ,ale pak sem nechoď s přeříznutejma žílama.." řekl varovně

,,No jo"

Doktor byl po mé prohlídce připraven jít ,ale já ho zastavila..

,,Doktore?"

,,No?"

,,Kde je ta dívka?"

,,Jaká?"

,,Ta co mě způsobila toto" ukázala jsem na ránu

,,Víš dávala si to aż moc za vinu a....."

,,Aaaa..?"

,,Před týdnem spáchala sebevraždu"

Po téhle větě sklonil hlavu k zemi a odešel.

MARCUSI! POTŘEBUJU TĚ! POTŘEBUJU!

Vztala jsem z lůžka a sedla si ven na balkón.Mé slzy si nacházely cestu ,aby stékaly po mé tváři.

Chladný severní vítr mě chladil na rozpalených tvářích od pláče.Ale slzy na něm zamrzaly.Koukala jsem na louku ,která se nacházela přímo proti balkóno.

Za mnou přišel Mark držíc své kafe,zřejmě z nemocničního automatu.Am byla smutná a držela svého plyšáčka ,kterého jsem jí koupila hned první den co jsme přijeli do Trofors.

,,Copak princezno?" zeptala jsem se jí a nadzvedla jí bradu

,,Kdo ti ublížil?"

,,Mě přece nikdo neublížil"

Pravda byla opakem Marcus tím že odjel,ta dívka že mi způsobila návštěvu nemocnice ,ale nezazlívám jí to......ona zemřela a já ne....

Hned jak jsem na ni pomyslela mi začaly z oka vytékat nové slané slzy.

,,Tak co to máš na rukou?"

,,To nic není"

,,Co maš na rukou?" zeptal se Mark

,,Nic"

,,Mio!"

Asi už tušil o co jde a moc se mu to nezamlouvalo....

,,Copak?"

,,Přestaň s tím!" začal Mark skoro křičet

,,To už je staré"

,,Fajn"

Sedl si na židly vedle mě a já si Am posadila na klín.

Am mi mezitím co my koukali do dálky usla na klíně.Přenesla jsem jí do postele a šla zpět za Markem.

,,Proč to dělaš Mio?"

,,To někdo jako ty nepochopí"

,,Asi ti budu kontrolovat ruce ,KAŽDEJ DEN!" na ty dvě slova dal velký důraz

,,Nemusíš"

***

Už asi dvě hodiny sedíme s Markem na balkóně.On popíjí kávu a já se hřeju hrnkem od čaje.To ticho já přeruším.

,,Děkuju"

,,Za co?"

,,Že tu jste se mnou"

,,A kdo není?"

,,Marcus " řeknu smutně a z oka mi ukápne pár neposlušných slz

,,Neboj určitě přijede brzy"

,,Přijde ti půl roku málo?"

,,Noo,tak trošku dýl to je no..."

Po chvíly přijde rozespalá Am.

Je devět hodin večer.Mark s Am odešli a já se stále chladím na balkóně.Vstala jsem a odešla z chladného venkovního vzduchu.Lehla jsem si na lůžko a přetočila se na bok a zadívala se na okno.Černá obloha na níž se nacházely dvě hvězdy ,byly tak blízko ,ale tak daleko......jako Mac a já

Představila jsem si ho a s jeho krásným úsměvu v mojí mysli usnula.

💖Ahoj!💖
A jo vím že je 0:12 neva nejlepší čas na to napsat kapču ne?😏😂

Sice kratší ,ale příště snad delší....

Tak pápá!😘😘😘