Trápení není řešení...
28.10.2018- 14k👀
FF-Marcus Gunnarsen
Info: Příběh jsem psala když mi bylo 13, proto prosím o váš soucit s chybami i s někdy přehnanými situacemi. Až se jednou najde čas celou knihu zakzualizuji. Děkuji
O 3 MĚSÍCE POZDĚJI: Vzbudila jsem se a slunce prosvítající oknem mě praštilo do očí.Posadila jsem se a zadívala se z okna na jarní krajinu. Z pyžama jsem se převlíkla do pohodlmého oblečení ,vzala jsem si černé legíny a bílé dlouhé tričko s černým nápisem ,,I MISS YOU,BECAUSE I LOVE YOU".Sešla jsem schody do kuchyně.Seděl tam jen Mark a Am ,kteří dělali Amin úkol.Byla naštěstí neděle,takže žádná škola.
,,Ahoj!" řekl napomínavě Mark
,,Čau" řekla jsem šla ke kuchyňské lince.
Uvařila jsem si čaj.Sedla jsem si k ostatním.
,,Mio dodělej s ní ten úkol,musím jít do práce,prej nějaký papíry..."
,,Musim?"
,,Musíš!"
Fajn vim že tyhle otázky sou k celku na nic ,ale neva....Sedla jsem si k Am ,která už měla slzy na krajíčku z toho že jí nic nejde.Nechtěla jsem aby plakala,tak jsem jí vše nadiktovala a ona mě na důkaz vděku objala.Odešla do obýváku a posadila se na gauč. Přešla jsem ke kuchyňské lince a začala prohledávat všechny skříňky.Našla jsem nějakou zeleninu.Z ní jsem udělala zeleninový salát.
Dodělala jsem ,,oběd" a zavolala Am.
,,Oběd" řekla jsem a položila plné talíře jídla na stůl.
,,Pfuj co to je?" zeptala se znechuceně
,,Jak pfuj,zeleninovej salát no a pak můžem jít na hřiště a nakoupit,něco než se vzbudí Lukas a Maya.."
,,Jo!" zajásala
Snědly jsme to a já dala nádobí do myčky.Am se šla obléct a já si na sebe vzala jen :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(klobouk a batoh ne) Am seběhla schody a začala se obouvat.
Vyšly jsme ze dveří a Am se rozběhla směr hřiště.Dorazily jsme na místo a Am se začala klouzat na klouzačce.Začala se klouzat a pištět.Pozorovala jsem ji byla tak šťastná i když má novou rodinu nové přátele.Prostě jde dál....život jde dál!
,,Pojď taky!" zakřičela na mě Am
,,Ne Am mě se nechce"
,,Ale chce" vzala mě za ruku a táhla na klouzačku
Sedla si a já ji dole chytla.
,,Teď ty!" řekla
Vyšlapala jsem schody ,které vedly nahoru k vélké skluzavce.Byla uzavřená a vevnitř byla tma.
Uvnitř tunelu bylo temno.Cítila jsem se jak ,kdybych...umírala a nemohla otevřít oči.Zdálo se mi že upadám do temnoty a myslím jen nad tím svým zkurveným životem.Sakra proč se pořád lituju!?Sakra proč.Nechtěně jsem se usmála ,aby si Am myslela že se mi to líbí,ale opak byl pravdou vždy jsem se toho bála a do těď se nic nezměnilo.
Odrazila jsem se a jela dolů do klutkém povrchu skluzavky. Udělalo se mi blbě a vracelo to všechny vzpomínky.Byla jsem zhruha v půlce a můj úsměv mi z tvaře spadl.Byl už konec skluzavky a já se bála jak dopadnu na zem.Vždycky jsem spadla ,vždycky. Do očí mi zasvitlo slunce a nádnerná tvář....
Uviděla jsem ven a spatřila člověka ,který mi tak moc chyběl.Objala jsem ho a obmotala si své nohy okolo jeho pasu.
,,Marcusi" vydechla jsem
,,Ano princezno?"
V tu chvíly jsem začala brečet.On mě políbil a já mu polibky oplácela.Po 4 měsících možná i víc vidím svého prince.Slezla jsem z něm ,abych mu nějak neublížila.I když pochybuju že by mu mích necelých 45 kilo ublížilo.
,,Neplakej" řekl a setřel mi slzy
,,To nejde" řekle jsem a pevně ho objímala
Najednou se z klouzačky vynořila Am. Vlastně ani nevím jestly Am Maca zná.
Am ke mě stydlivě přihupsala a postavila se za mě a jedním očkem vykukovala na Marcuse.
,,Ahoj, ja jsem Marcus" pohladil jí Marcus po tváři.
,,A..a..a..m.m" vykoktala ze sebe Am
,,Těší mě Am"
Usmála jsem se nad tím jak se chová k dětem.Je na ní tak milej.
Klekl si k ní na zem, protože mu Am sahala sotva po kolena.Začal si s ní povídat.Byla jsem tak šťastná že se vrátil.Jenomže teď nastal ten nejtěžší úkol zeptat se ho ,proč tam musel jet.
Po jejich vášnivém rozhovoru.Jsem vzala Am za ruku a šla s ní k obchodu. Zajímala mě jen Maca reakce. Rozběhl se za námi a chytl mou ruku a propletl naše prsty.Usmála jsem se na něj a šli jsme dál.
Zastavili jsme před obchodem a já vzala košík na nákup.Vešli jsme do té budovy a Am hned běžela ke sladkostem.Ale co jsem nečekala? Marcus se rozeběhl za ním. Když se. raceli oba běželi s plnou náručí bonbónů,čokolád,sušenek....a kdo ví co ještě.Všechno to hodili do košíku ,který jsem držela v mé ruce.No a....ne že spadl jen košík ,ale i já.Probodla jsem je pohledem a vše vysypala na zem.Mac zrudnul vzteky a rozeběhl se proti mě no a to by nebyla Am ,aby se k němu nepřidala.
Začala jsem se strašně smát a utíkat.Takže místo ,abych nakoupila jsem zdrhala před vzteklým Macem a Am.
Am po chvíly zmizela a ja se zastavila. Což jsem neměla dělat.Marcus mě povalil na zem a já se mu koukala z příma do očí. Přiblížil se ke mě a spojil naše rty.
Další věc co mi tak chyběla,cítit jeho hebké rty a jeho přítomnost.
Aaaahhhoooojj! A pokračování přístě! Nechápu jak na týhle knížce může být skoro 850 přečtení a 111★ !!
★★★★★★💖DĚKUJU💖★★★★★★ ★★💖STRAŠNĚ💖★★★💖MOC💖★★
Názory,otázky.....vše do komentáře.Ráda odpovím!😘 Pápá!!!😘😍
