Děj minulosti

9

Seděl tam tiše, děsilo ho že tam jen tak seděl s očima upřenýma do země a nevšímaje si jeho kroků. Kabaz se na něho otočil až když ho opatrně chytl za rameno. 

,,Co se děje?" 

Kabaz se na něho ani nepodíval.

,,Nic.."

,,Znám tě líp než sebe Kabazi. Co se děje?"

Kluk si povzdechl.

,,Jamesi...víš jak nám řekla o té ženě?"

James pouze přikývl. Kabaz se na něho ani nepodíval ale i tak vycítil že ví.

,,Pamatuješ si jak se jmenovala?"

,,Ano, Krass. Proč?"

,,Asi jsem pouze paranoidní, ale Layřina starší sestra se jmenovala Krassandra." Odmlčel se. ,,Layra jí přezdívala Krass. Vím že to může být jen shoda jmen ale co když..."

,,Kabazi...I kdyby to byla její sestra-"

,,Byla by smutná.."

Stále se na něho nedíval.

,,Layra má nás, má tebe. Takže i kdyby, tak tu budeme s ní. Nic špatného se nestane."

,,Máš pravdu."

Kabaz se schoulil do klubíčka.

-------------------------

,,To není možné!"

,,Layro..." Lloyd natáhl ruku směrem k Layře.

,,NE!" Odtáhla se od něho, odstrčila mu ruku.,,Ne! Jdi pryč! JDI!" 

Stál tam.

,,řekla jsem JDI!"

Lloyd pomalu začal couvat. 

To není možné, nemůže to být ona. Layra si myslea že zemřela nebo že na ni zapomněla.

 Ale...byla pryč dlouho, jak se může tohle stát? 

Nechtěla na to myslet.

Ale na co jiného měla myslet. Prostupovala jí směsice pocitů, kterým nerozuměla. Vstala a vyběhla po schodech, s prásknutím dveří zalehla do postele a z očí jí začali padat slzy.

Nejhorší na tom bylo to že jí to všechno zapadalo. Její mozek jí říkal že to byla pravda, vlastně jí to říkalo i srdce ale něco uvnitř jí doufalo a chtělo přesvědčit i vše ostatní že to není pravda. Že by to Krass neudělala. Ale ona věděla že by to klidně udělala, vždy byla jiná než ostatní v rodině. 

-------

Do studené místnosti vešel muž doprovázen vítrem z chodby. Poklonil se. 

,,Má paní."

Žena zůstávala stát zády k němu.

,,Doufám, že jsi mi přinesl pouze dobré zprávy."

Muž pocítil ještě větší strach a nervozitu.

,,Má paní, víme kde je je vaše sestra. Ovšem je tu i-"

Žena se na něho otočila  a umlčela ho pohledem.

,,Výborně. Kde?"

,,Bydlí s jistými Garmadoni.."

,,Výborně. Pošlete jí mé pozdravy."

,,Jistě." 

Muž zůstával stát. Žena se zachmuřila.

,,Co je?" 

,,Paní, naše vozi se přestávají vracet. Víc než předtím." Žena bouchla do opěradla křesla.,,Vrátí se každý třetí. Ten zbytek se někde ztratí."

,,Vypadni!"

Muž rychle vstal a opustil místnost.