Děj minulosti

11

,,Zeptáme se zde na přespání." Kora ukázala prstem na dřevěnou chaloupku.

,,Jsi si jistá?" 

,,Chceš zase spát na stromě Jamesi?"

,,Ne." 

,,Tak vidíš."

Dívka šla ke dveřím a zaťukala na ně. Ostatní k ní pomalu přešli. Dveře se s zvrznutím otevřeli a v nich stála žena okolo padesáti let.

,,Dobrý den, mohli by jsme u Vás přespat? Vracíme se zpátky domů a nemáme kde složit hlavu."

Žena se dívala na vysokou dívku vzadu. Pohlédla na Koru. 

,,Jistě." Zavrtěla hlavou. ,,Pojďte dovnitř." Uhnula z cesty a pustila čtveřici mladých puberťáků dovnitř.

,,Posaďte se."

Děti se posadili, pouze Farce stála naproti u krbu a prohlížela si fotky.

,,Můj muž se každou minutkou vrátí z práce."

Všichni byly tiše.

,,Jak pak se vlastně jmenujete?"

,,Já jsem Kora."

,,Kabaz"

,,James."

Všichni se otočili po dívce u krbu.

Ta nepřítomě vydechla.

,,Farce. Jmenuji se Bluevi Farce."

Všichni tam tak chvíly seděli.

,,Nic méně já jsem Melanie."

Ještě než znovu nastalo to trapné ticho vešel dovnitř muž s bílou kůží, zelenými oči i vlasy a liščími uši a ocasem.

Podíval se na sedící lidi. Poté se podíval ke krbu a všiml si mladé dívky.

,,Charlesi, já ti to vysvětlím."

Muž na ženu ani nepohlédl.

,,Freyo..?"

Dívka zamrkala. 

,,Jsi Freya Xiamllocblocková?"

Dívka se na něho otočila.

,,Ne, jmenuji se Farce."

Muž sklonil hlavu.

,,Odkud znáte mou matku?"

Muž se vyekal.

,,Můj bratr si jí vzal a odjel spolu s ní do jejího světa."

,,Váš bratr byl Jan Mexe?!"

,,No, ano. Co je s ním?"

Dívka zmlkla. Opravdu mu nikdo neřekl co se stalo před třinácti lety?

,,Před čtrnácti lety nám poslal dopis že jeho nejmladší dceři jsou tři roky ale od té doby jsem o něm neslyšel."

Dívka se zachmuřila.

,,Mohu s Vámi mluvit v soukromí?"

,,Jistě. Pojď"

Odešli spolu do místnosti v druhém patře.

Dívka se k němu otočila zády.

,,Sedni si." 

Chvíly počkala dokud neuslyšela vrzání postele.

,,Moji rodiče před třinácti lety zemřeli."