Část 10

239 28 6
                                    

  ,,Proboha."vydal jsem ze sebe tiše a zadíval jsem se na obrazovku. 

 ,,A že já jsem zmrd,'' uchechtl jsem se a opřel se zády o gauč. No není to nádhera? Ukažte mi prosím ještě jednou, jak jsem o všechno přišel

  ,,Ty nejsi zmrd."zašeptal jsem a sklopil jsem pohled k zemi. Bylo mi to tak moc líto. ,,Teď už to bude jen lepší." 

Opět jsem se musel zasmát.,,Co se na mě vykašlali rodiče po smrti toho parchanta, tak to se mnou šlo z kopce. Pochybuju, že mi bude někdy tak fajn, jako bejvávalo.''

 ,,Třeba ano. To nemůžeš předvídat."snažil jsem se ho dále rozveselit.

  Jen jsem se na něj podíval. Měl jsem naprosto kamennou tvář, dokud na mě neskočila Princezna a neolízla mi tvář.,,Lásko, ne,'' usmál jsem se. Ona je to jediné, k čemu mám city 

 Je hezký, jak má to kočičku rád. A taky je on hezký... Teda co?! ,,Em...Půjdu nakoupit, jdeš se mnou?"zeptal jsem se ho po chvíli.

  Položil jsem Princeznu na zem a ona si šla lehnout na parapet k oknu.,,Ale tak...proč ne,'' vydechl jsem, když jsem se zvedl z gauče. Zašel bych si po dlouhé době do posilky. Vypadl jsem téměř z formy. 

 ,,Tak jo."pousmál jsem se a vydali jsme se spolu k hlavním dveřím. 

Obul jsem si boty, vzal svou starou, špinavou bundu a vyšli jsme do zasněženého města. Na to, že je sobota, tak je tu docela klídek  

  ,,Hm.. Možná bychom se mohli podívat i po nějakém oblečení."vydal jsem ze sebe, když jsem si uvědomil, že téměř žádné nemá. 

 ,,Fajn nápad...tuhle bundu mám ještě z doby zwei,'' uchechtl jsem se a pak se zastavil na místě. Přivřel jsem oči a pak se zděsil.

  ,,Co se děje?"zeptal jsem se ho nechápavě a podíval jsem se směrem, kterým se díval i on. Díval se přímo na nějaké velké a drahé auto, ve kterém někdo seděl 

 ,,Bacha!' popadl jsem ho za pas a skočil s ním do závěje, mezitím, co on projel kolem a ohodil nás špinavým sněhem

,,Do hajzlu."zaklel jsem a podíval se na ujíždějící auto. Tak to teda ne. Vzal jsem vodu z blízkého poroku a její proud jsem nasměroval přímo do otevřeného okýnka tak, abych to auto vytopil.  

 ,,Ty malej zmrde!'' zaklel a vyskočil z auta.
,,Kenji, dej to pryč,'' řekl a kývnul na svého kumpána.
,,Ták, proč jsi tu teď?'' zašklebil jsem se na něj  

  Proboha já nechci bojovat. Jen jsem mu to chtěl vrátit. Ale určitě jsem byl připravený vrátit úder, kdyby bylo potřeba. 

 ,,Copak? Jak se ti žije v popelu?'' zasmál se tím odporným, skřípavým hlasem. Moje pěsti se sevřely. Nesmím nic.

  ,,Vypadni."zavrčel jsem, abych ho dostal pryč bez jakéhokoliv útoku. A navíc. Mám tady obrovskou výhodu. Všude je voda. 

 ,,Akihara? Tooo si děláš prdel,'' zasmál se opět. Nemám ho rád, dělal mi pekl, co mě pustili z děcáku. Ten jeho kamarádík, pravděpodobně mág vody, odstranil všechnu vodu z auta.

  ,,O co ti jde?"zavrčel jsem znovu o kousek hlasitěji 

 ,,Chtěl jsem ho jen pozdravit...A vidět, jak živoří. A stará se o něj zazobaný, opuštěný děcko,'' zachrochal ve svém smíchu a to poslední, co jsem viděla, byl zadek jeho auta.

  ,,Debil."zamrmlal jsem a otočil jsem se na Reie. ,,Dobrý?"zeptal jsem se tiše. 

 ,,Proč by nemělo? Zažívám horší věci,'' pokrčil jsem rameny a oklepal ze sebe vodu z roztátého sněhu

  ,,Nevím."zašeptal jsem. ,,Tak jdeme dál?"zeptal jsem se poté, co jsem se i já otřepal. 

 Rozešli jsme se směrem k obchodu a celou dobu mlčeli. Byla to divná chvíle.

  Dorazili jsme do obchoďáku. ,,Kam se chceš podívat?"zeptal jsem se ho. 

  Přikývl jsem a vydali jsme se směr obchod. ,,Co by sis dal?"zeptal jsem se

 ,,Cokoliv, co uvaříš,'' podotknul jsem a rozhlížel se po okolí. Všude je to to samé. Nenávistné pohledy plné odsouzení.

  ,,To bych bral,'' pokrčil jsem rameny a kouknul na něj. Maso jsem neměl dlouho. 

 Vzal jsem maso a vydali jsme se dále do obchodu. Hranolky ještě doma mám. Koření taky. ,,Máš nějaké speciální přání, nebo můžeme jít?"

  ,,Asi můžeme,'' zamumlal jsem a zabodl pohled do země. 

 ,,Tak jo."pousmál jsem se a tiše jsme došli k pokladně, kde jsem zaplatil a vydali jsme se směr obchody s oblečením.

  ,,Potřebuji jen nějaké obyčejné triko, kalhoty a bundu...'' zamumlal jsem pro sebe a šel si vybírat. Vzal jsem jedno triko a kalhoty a zamířil do zkušebních kabin. 

 



















Zakázané Kouzlo | YAOIKde žijí příběhy. Začni objevovat