Vyjel jsem výtahem to jednoho z vyšších pater. Jako první, co jsem viděl, byl ten krásný výhled na celé město. Svalil jsem se na gauč k televizi a spustil jsem ji. Nechal jsem to na zprávách a zrovna tam byla reportáž o mých rodičích.
Vzbudil jsem se po pár hodinách. Venku byla už tma, takže čas na malou procházku. Vyšel jsem ven ve své černé bundě a tmavě modrých džínech. Jsem sám tak strašně dlouho...chtělo by to psa, nebo kočku. Nějakého parťáka. Říkal jsem si, když jsem procházel uličkami.
Heh... no samozřejmě. Rodiče vydělali další milióny. Protočil jsem očima. Nebaví mě být jejich syn. Zazvonil mi mobil. ,,To je super co? Mít tak zazobaný rodiče. A taky být oheň."byl to můj bratr. Idiot. Zahodil jsem mobil a dál koukal na televizi.
Rozhodl jsem se, že se zajdu podívat do té...zbohatlické části. Třeba si...třeba se jednou prosadím jako spisovatel. Miluju psaní básní a povídek, ale nikdo to neocení...Nikdo to nemá jak ocenit. Bylo smutné vidět, jak se staré městečko mění v luxus. Je tady sakra rozdíl i v chodnících.
Zprávy skončily, a tak jsem si vzal notebook, abych se podíval na své bankovnictví. Zůstatek šest miliónů. Za nedlouho by mi měly přijít další peníze. Né, že bych je potřeboval.
Jsem tím životem tak moc unavený. Nic mi nedělá radost. Nemám žádné šťastné vzpomínky, nic. Koukám okolo sebe...tolik luxusu, o kterém se může obyčejným lidem, jen zdát. Stejně tak ubožákům, jako jsem já... Ve své spořící skříňce mám ušetřenou sotva čtvrtinu na nějaký normální byt.
Zaklapnul jsem notebook a odhodil jsem ho na gauč. Sedm hodin. Jde se ven. Vzal jsem si bundu a vydal jsem se přímo ven. Ovšem hned, jak jsem vyšel ze dveří jsem do někoho narazil.
Koukal jsem po domech a nedával bacha na cestu. Někdo do mě napálil.
,,Sorry,'' zabrblal jsem, ani se na osobu nepodíval a obešel ji.
Spadl jsem na zem a podíval jsem se na něj nahoru. Byl to ten kluk z kavárny. ,,Moje chyba."řekl jsem a pro jistotu jsem se vydal na druhou stranu.
Jsem zlý, ale já za to nemohu. Posadil jsem se na malou zídku a díval se okolo sebe. V téhle části mi i obloha přijde jasnější. Z té samoty mi hrabe...je mi dvaadvacet a nemám ani kamaráda. Měl jsem tu možnost, ale všechny jsem od sebe odehnal svou chladnou povahou.
Šel jsem snad tři čtvrtě hodiny, až jsem nakonec došel k nějaké zídce a na tu jsem si sedl. Věděl jsem, že tam sedí někdo další, ale nějak jsem to neřešil a pozoroval jsem nebe.
Skoro jsem tam usnul, ale někdo si vedle mě sednul. Posunul jsem se na konec zídky, abych měl svůj osobní prostor.
,,Bydlíš v téhle části?'' optal jsem se tiše, aniž jsem se otočil
,,No... ano bydlím"řekl jsem tiše. Zase to byl on. Poznal jsem ho podle hlasu. Proč se mě na to ptal? Zeptal jsem se sám sebe.
,,Heh, musí se tu žít fajn,'' dodal jsem a jen maličko na něj pootočil hlavu.To je on? Jedinej člověk, co mi dneska neposral den
,,No vlastně celkem ano."potvrdil jsem ho. ,,Ty tady asi nebydlíš, že?"řekl jsem trochu nejistě.
,,Já jsem rád, že mám na oblečení ze sekáčů,'' odfrknul jsem nepříjemně a pak si povzdechl. Nejde to ovládat, jsem prostě zlý.
,,To jsem nevěděl...omlouvám se."řekl jsem posmutněle. ,,No...hledám do mého zverimexu nového pracovníka...jestli bys chtěl. Řekl bych, že ti budu platit lépe, než tam. ''
,,Kolik asi může platit zverimex...V kavárně beru směšných čtrnáct táců,'' uchechtl jsem se a zase nasadil kamenný výraz.,,Je to nejlepší práce, kterou jsem mohl za poslední dobu sehnat,,,předtím jsem dělal uklízečku ve večerce.''
,,Já dávám dvacet a to do toho nepočítám bonusy."řekl jsem jednoduše a čekal jsem na jeho odpověď. Vypadal celkem zaraženě.
Dvacet...Mohl bych si do skříňky mohl dávat peníze na víc na byt.
,,Zní to fajn...co bych tam dělal?''
,,No asi to, co by bylo potřeba. Prodával za pokladnou, ukládal věci do skladu nebo umisťoval věci do regálů na prodej."řekl jsem a čekal jsem na jeho odpověď. Potřebuju nového pracovníka. A to co nejdříve.
,,Uhm...fajn, to beru...'' zašeptal jsem a sesedl ze zdi. S nechutí v duši jsem natáhl ruku a přivřel své černo-bílé oko.
,,Rei. Mochizuki Rei.''
ČTEŠ
Zakázané Kouzlo | YAOI
Fantasi,,Jsem zrůda...'' ,,Tak moc vás všechny nenávidím...'' Rei je jeden z mála temných mágů na tomto světě. Nesmí však svou magii použít, neboť je přísně zakázána a hrozí za ni trest smrti. Lidé a ostatní mágové to mají oproti němu jednodušší, také prot...
