🌟 5 🌟

510 44 2
                                    

Nechápavě jsem se na něj podívala, ale jeho reakci jsem nepochopila ještě víc. Krásně se na mě usmál a pak si upravil vlasy. Nejistě jsem se podívala na Karen, která zrovna držela flašku a roztočila ji. Při pohledu na koho padla, se mi udělalo blbě.

Padla totiž na mě. Nejistě jsem se dívala na Karen, která se jen uculila a následně mi dala daný úkol. "Polib Marcuse Gunnarsena". Tak tohle neudělám. Chápu, že byla opilá, ale i tak mě rozzlobila její odpověď. Snad všichni byly nalití. Kromě mě, Marcuse a Martinuse. 

Nechápala jsem, proč zrovna oni dva nejsou nalití, protože by mě napadly jako první u slova alkohol. 

Marcus se zvedl ze sedu a mířil si to rovnou ke mě. Měla jsem strašnou husinu a strach. Nechtěla jsem to, ale musela jsem. Nejistě jsem se podívala okolo, ale všichni byly duchem nepřítomni.

Podívala jsem se na Marcuse, který stál nade mnou a spokojeně se uculoval. Nejraději bych mu vrazila, jenže jsem měla splnit pravý opak. Políbit ho. Políbit Marcuse Gunnarsena.

Zvedla jsem se taky a nejistě jsem se na něj podívala. Chytl mě za ruce a následně kolem pasu. Přitáhla jsem si ho tedy k sobě a propojila naše rty v jedny. Byl to divný pocit, ale abych řekla pravdu líbilo se mi to.

Bylo to něco zvláštního líbat kluka, kterého prakticky nesnáším, ale uklidňoval mě. Nevím, prostě jsem si přišla v bezpečí. 

"Je to jen blbý úkol, nikdo si to zítra pamatovat nebude" pošeptal mi do polibku, když začala polovina pokoje tleskat. Znervóznilo mě to, ale cítila jsem se klidnější, když jsem ucítila Marcusovi teplé ruce na mých zádech.

Odtrhla jsem se od něj, protože mi došel vzduch. A hlavně, protože to byl pořád Marcus Gunnarsen. Chtěla jsem si sednout zase na své místo, ale uviděla jsem Martinuse, který se na nás mračil. Snažila jsem se na něj usmát. 

Jenže se zřejmě urazil, protože se naštvaně zvedl a odešel z pokoje. Samozřejmě nezapomněl třísknout s dveřmi. 

Nechápu to. Nechápu proč se urazil. Taky moc nechápu, proč jsem se nod Marcuse nechtěla odtrhnout, však je to stále můj nepřítel, nebo se snad mílím?

Tak je tady další kapitolka, snad se vám líbí. Do komentáře mi napište svůj názor. Nebo mi když tak napište, kdo si myslíte, že je Mystery boy, nebo proč se tak dlouho neozval... 🙌🏽

ILY  ❤️

Hope you like it!  👍🏽




Messenger isn't Reality | FF- Marcus & Martinus ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat