Úterý

67 1 2
                                    

"Dobrý ráno Ayano" řekla rozespale Info. "Ono už je ráno?" podivila jsem se. "Jo mučila si jí celou noc" "Hmm.. Je to na ní vidět nemyslíš?" "Jo" "Za pár dní jí pustim do školy. Ale to jí dneska musim mučit." "Celej den?" "Ano celičkej den.." začala jsem se smát. "Yan začínáš se chovat fakt divně.." "Hehehh...." "Umm.. Tak já půjdu do školy. "Dobrej nápad." Info se na mě naposledy koukla a pak zmizela za dveřma sklepa. "Saki co bych ti mohla províst. Hmm?" "N-Nic prosím.." "Hahahaha!!!" "Ayano tohle fakt neni sranda." "Ale nepovídej. Mě to baví." "Jen pro něco zajdu. Neboj." Vyšla jsem ze sklepa. Info už nebyla doma což bylo super. Nemohla vědět co Saki udělam. "Hmm.. Kde by jen mohly bejt ty hřebíky a kladivo?" "Aa už vim. V komoře." Komora byla vedle mýho pokoje takže to daleko nebylo. Otevřela jsem jí a popadla kufřík s nářadím. "Už běžiim!" Za sebou jsem zavřela dveře. "Ale ale." "Nech mě jít!" "Zřejmě jsem tě neuvázala dost pevně." U dveří jsem položila kufřík a pomalu jsem šla k Saki. "Saki neboj nic ti neudělam." Hned co jsem to dořekla Saki popadla nůž co ležel v rohu sklepa. "Myslíš si že mi ublížíš?" "Už se ke mě nepřibližuj! Nebo ten nůž použiju!" "Vždyť ho držíš jako prase kost. Pochybuju že by jsi mi s tim něco udělala." Dobře jsem věděla že ten nůž je pěkně ostrej protože jsem si ho včera brousila. Udělala jsem krok vpřed. Saki byla víc a víc nervózní dokud jí neruplo v bedně. Začala okolo sebe máchat nožem. "Už ani krok.." "Nebojim se tě." Už nemohla nikam couvat byla úplně v rohu místnosti. "No tak Saki přestaň si hrát na něco co nejsi." V tu ránu se proti mě ohnala nožem. Stihla jsem uhnout ale bylo to jen tak tak. "Sakra skoro se do mě trefila" řekla jsem si v duchu. Využila jsem její nepozornosti a schodila jsem jí na zem. Pevně jsem ji chytila ruku a vyrvala jí z ní nůž. "Co budeš dělat teď holčičko. Hmm?" "Budu se bránit!" Začala mě mlátit druhou rukou do zad. "Tak ty takhle jo? Heheh.." Nechala jsem jí ležet na zemi a šla jsem si pro pepřák. "Užij si pepřák Saki!" zakřičela jsem a stříkla jsem to na ní. "Aaaaa!! To pálí!Aaaaaahgggg!!!!" "Nemáš si se mnou zahrávat." Chytila jsem jí za ruce a pevně je stiskla aby se nemohla bránit. Dovedla jsem jí k židli a posadila jsem jí na ní. Vzala jsem provaz a znovu jsem jí uvázala. Tentokrát mnohem pevněji aby se jí nepodařilo znovu utéct. "Hotovo. Teď se odsud nikdy nedostaneš." "A-Ale.." "Žádný ale jasný?!" "Hm..." "Fajn. Teď ti udělam takovou super věc. Jen si dojdu pro hřebíky a kladivo." "Co!?" "Heheheh...." Otočila jsem se na kufřík s nářadím a otevřela jsem ho. Nejdřív jsem vyndala kladivo a pak jsem si počítala hřebíky. "Takže 1-2-3-4-5. To by mělo stačit. Ale ne vezmu jich deset. 6-7-8-9-10. Super." "Ughh.. Co ty mě chceš zas mučit?!! Ayano prosim tě proč to děláš? Co tě k tomu vede?" "S-Senpai." "Taro Yamada?" "Neříkej mu tak!" "To ti to tak vadí?" "Ticho!! Jen to oddaluješ!" "Co?" Otočila jsem se na Saki a vzala jsem jeden hřebík a kladívko. Hřebík jsem jí položila na břížko prstu. Napřáhla jsem se s kladivem. "C-Co?! Neee!!!!" "Ale ano. Haahahahh!!" Rozmáchla jsem se a zarazila jsem jí hřebík do prstu. "Aaaaaaaahhhggg!!!!!" "To se připrav děvenko byl teprve první.." "Ne prosím ne!! Neee! Udělam cokoliv!!! Aaaaaaahhhgg!!"

"Jsem doma Ayano!" "Sakra. Musim to rychle sklidit!!" Rychle jsem přes ní přehodila prostěradlo a schovala jsem kladivo. "Ayano co to tu sakra děláš?!" "Mučim jí?" "Co si jí udělala teče jí krev!" Strhla z ní prostěradlo a zaječela. "Buď ticho!" "Ayano to nemyslíš vážně. Nemůžeš jí takhle mučit." "Říká kdo?" "Já." "A já to odmítam." "Saki??" "Hh..?" "Pomůžu ti to vyndat." "Ty jsi na ní milá?! Jak jen můžeš! Jsi zrádce!" "Ayano klid.." "Jakej klid! Nebudu v klidu!!" "Co se to s tebou děje! Byla jsi tak fajn a teď? Začalo ti hrabat! Nejsi v pohodě měla by jsi zajít za nějakým doktorem!" "Na to ti kašlu. Nepřesvědčíš mě. Akorát na mě zavoláš policajty co?!" "Víš co?! Budo se na tebe dneska ptal. Co kdybych mu zavolala. Hm?" "A čim asi?" "Počkat co? Kde je můj mobil!" "No přece tady." vytáhla jsem ho. "Vrať mi ho!" "Ne." "Fajn nic na tebe nekecnu ale chovej se jako civilizovanej člověk a ne jako zvíře." Odešla pryč ze sklepa. "Pche! Ať si dělá co chce!" "O-Ona někomu v-volá...." "Hh?" Otevřela jsem dveře od sklepa a hledala jsem Info. "Kde jsi!!" Všude bylo ticho. Napadlo mě že se zamkla u mě v pokoji. Takže jsem tam šla a fakt že jo. Byla tam zamčená. Ještě že mam druhej klíč u sebe. Vytáhla jsem ho a odemkla jsem. Otevřela jsem dveře. "Info proč se mi schováváš?!" Slyšela jsem že něco šeptá. "Ty někomu snad voláš!!?" "Aaaa!!! J-Jak si otevřela ty dveře?!" "Dva klíče." "Sakra!" *Budo okamžitě přijď!!* "To si ze mě děláš srandu?! Ty jsi mu fakt zavolala!!" "Ehh.... Jo.. Teda ne!" "Já tě zbiju. Ale tak moc!!" "Aaaaaaaa!!!!" Praštila jsem jí jednou. Po druhý. Po třetí. Už jsem se chystala na čtvrtou ránu ale někdo mě chytil. Ten stisk jsem dobře znala. Otočila jsem se. "Ehm.. Ahoj Budo." usmála jsem se. "Ayano.. Proč jí mlátíš? Vždyť je to tvoje kamarádka." "Naštvala mě." "B-Budo stal se z ní blázen. Má ve sklepě uvězněnou Saki. Mučila jí. Mučila jí celej den." Chytila jsem nůž. "Cože?" otočil se na mě. V rukách jsem pevně svírala nůž. "Ayano?" "Už ani slovo.." "Vidíš?!" "Buď ticho!! Nebo tě zabiju.. Heheh!" "Ayano ovládej se!" "Hh?" Chytil mě za ruce a políbil mě. "Víte že jste spolu úplně roztomilý?" Budo se jen usmál. "Info jsem ráda že jsem tě aspon párkrát praštila.." Vyplázla na mě jazyk a odešla. Pak vykoukla ze dveří a dodala "Klidně se tu muchlujte dál já nebudu rušit." Vrhla jsem na ni vražednej pohled a se smíchem odešla. "Neposlouchej jí.." zakroutila jsem hlavou. Budo si mě najednou přitáhnul k sobě. Znovu mě políbil. Nevěděla jsem co mám dělat. Nevěděla jsem jestli ho miluju. "Má mě tak rád a já ho odmítnu. Jsem hrozná.. Ale co teď? Mám říct že k němu něco cítim? Že ho po celou tu dobu miluju a ani o tom nevim? Ne zněla bych jako blázen.. Moment já jsem blázen..." mluvila jsem si v duchu. Budo se ode mě konečně odlepil. Byl celej rudej. "Ehh.. Budo?" "... Jo?" "J-Já..." "Já tě miluju.." sebrala jsem odvahu. "Cože..?" "Je to tak.. Celou dobu jsem k tobě něco cítila jen jsem neznala cestu jak ti to říct.." Nemůžu uvěřit že jsem to fakt řekla! Tohle bylo hodně špatný rozhodnutí. Jediný plus je že se ho na chvíli zbavim a nebo taky ne což je mínus. Odtrhla jsem se z mýho myšlení a obejmula jsem Buda. Info přišla do pokoje. Zastavila se a vyvalila oči. "Já to nemyslela vážně. Ehh.. Byl to jen vtip!" "Ale tohle je realita" řekl Budo. "Fajn tak já radši půjdu." Natáhla se pro mobil a rychle odešla.

"Ummm.. Měla bych jít." "Jo v pohodě." usmál se. Zvedla jsem se ze země a namířila jsem si to do sklepa. Zavřela jsem za sebou dveře. "Saki! Doufam že ti tu beze mě nebylo smutno." "Ani ne.." "Oh! Promiň zapomněla jsem ti vyndat hřebíky.. Ale to nevadí.." ".." "Víš že tě Kokona využívá?" "Vim že mě nevyužívá přestaň si vymejšlet!" "Nevymejšlim si. Každej den chodí na procházku s Mai." "S Mai Waifu..?" Kývla jsem. "A to neni všechno! Chodí s ní skoro všude. Kokona mi říkala že jí má radši než tebe. Aaa.." "Přestaň!!" "A že jsi náhradnice když neni Mai ve škole." Saki zklonila hlavu. "Hele co kdyby jsi mi oní pověděla něco ty.. Hm?" "Fajn.." "Super. Když mi řekneš deset věcí o Kokoně tak ti vytáhnu hřebíky."

"Deset." "Dobře. Jde se na to." Chytila jsem první hřebík a vytáhla jsem ho. "Auu!" "Ten byl teprve první." 2-3-4-5-6.. Saki pokaždý zaječela. "Už jenom čtyři." 7-8-9. "Aaa deset." "Dojdu pro dezinfekci." "Ne dezinfekci ne!" "Ale ano." Znovu jsem vyšla ze sklepa. Dezinfekce byla v koupelně takže netrvalo dlouho tam dojít. Chytla jsem jí a šla jsem zpátky. "Prosím nedělej to.." "Přece to musim udělat aby jsi neměla infekci. Kdo ví jak jsou ty hřebíky starý." rozesmála jsem se. Otevřela jsem lahvičku s dezinfekcí a nalila jsem jí to na palec. Začala řvát ale tak hrozně! Rozlehlo se po celým baráku. Pche! To nebylo jenom po baráku ale i po celý ulici. "Neřvi!" Saki se rozbrečela. "O můj bože ještě začne brečet.." Už jsem na to kašlala dezinfekci jsem jí nalila na všechny díry v prstech. Saki řvala a brečela zároveň. Já se jen začala smát. Prostě mi dělalo dobře jak trpěla. Z užívání si Saki bolesti mě vyrušila Info a Budo. "Nemůžeš s tim řvaním něco udělat?" řekla otráveně Info. "Možná až jí zaschne ta dezinfekce tak s tim přestane." Info někam odešla. Jen Budo tam stál ale nakonec přišel za mnou. Saki měla slzy v očích. "Koukam že už škubáš hlavou." Svěsila hlavu a snažila se to skrýt. Stejně to bylo vidět. "Hmm.. Podle toho co jsem se naučila z biologie bych řekla že jsi zdravá tak na padesát procent. Což znamená že taak.. dva dny tě budu mučit." "Nee.. Prosím. Prosím." "Poslouchej zahrajem si takovou hru." Vzala jsem si nůž. "Jen po mě opakuj." "..." "Jsem k ničemu." "Tak na to ti kašlu!" "Fajn jak myslíš." Řízla jsem jí do ruky. "Au!!" "Ayano na slovíčko.." Odtrhla jsem pohled ze Saki a nahnula jsem se k Budovi. "No?" "Už musim jít." "Ale ne.." Obejmula jsem ho. "Bohužel jo." Pustila jsem ho a doprovodila jsem ho ke dveřím. "Tak ahoj." "Ahoj." Viděla jsem jak zašel za domy a tak jsem zavřela dveře. Vrátila jsem se k Saki. "Takže kde jsme to skončili.. Oh! Už vim." Chytla jsem pevně nůž. "Jsem zbytečná." "Jsem zbytečná.." "Měla bych se zabít." "Měla bych se zabít.." "Musim se zbavit Kokony." "Musim se zbavit Ko- cože? Kokony?" Položila jsem jí nůž na ruku. "Musim se zbavit Kokony.." "Nesnášim se." "Nesnášim se.." "Saki co se děje že posloucháš. Hm?" "..." Usmála jsem se. "Tak je to správně. Fajn můžeš se vyspat. Tak zase zejtra!" Vyšla jsem schody a zavřela jsem za sebou dveře. Šla jsem do obýváku a sedla jsem si na gauč vedle Info. "Tak ty jsi se zamilovala do Buda jo?" "Ehh..." "No?" "Tak trošku.." "To nám kazí plán víš o tom?" "Jakej?" "Získat tvýho Senpaie." "Jak se sem Budo dostal tak rychle nebyla to ani minuta.." "Se mě ptej." "Kolik je hodin?" "18:32" "Díky." "Půjdu spát." "Nějak brzo ne?" "Tak zejtra musim celej den mučit Saki. Vypadá to že i celou noc. Což je dobře protože o to rychleji se dostanu do školy a můžu se zbavit Amai.." "Ehmm.. Zapomněla jsem ti říct že jsem jí stalkovala. Dala si pusu s tvým Senpaiem." "Tak to pěkné podělala. Ve škole si to s ní vyřídim." "Ok." "No jo já si jdu vyčistit ty zuby." Jak jsem řekla tak jsem udělala. Zvedla jsem se z gauče a namířila jsem si to do koupelny. Vzala jsem si kartáček a pastu. "Hotovo." "Tak dobrou Info." "Dobrou." Otočila jsem se ke dveřím od pokoje a otevřela je. Vešla jsem dovnitř a za sebou jsem zavřela. Lehla jsem si do postele a usnula.

Story of Ayano AishiKde žijí příběhy. Začni objevovat