Sourozenci? NIKDY!

Speciál 2.

Pohled Jacka:
"Becco?,, Nemohl jsem uvěřit, že je tady moje malá holčička, moje úžasná kamarádka.

,,Jacku'' začala ,,Tak moc mě to mrzí''. Nemohl jsem ze sebe dostat ani bůů, natož nějakou srozumitelnou větu. Otevřel jsem dveře a pokynul ji ať jde dovnitř.

Pohled Beccy:
Jack byl mimo. Nedivím se mu, taky bych byla. Poté, co me odvedl do obýváku a oboum nám přinesl kafe se posadil a spustil.

,,Becco jak? Vždyť si měla být mrtvá!!''

,, To nejsi rád, že mě vidíš?" Spustila jsem ironicky.

,,Jsem a moc, ale jak? Vždyť byl pohřeb a chodil jsem ti na hřbitov?!" Byl zmatený a já se mu nedivila. Taky bych byla. ,, Víš... Bylo to takhle...."

Když jsem mu vše řekla a zdálo se, že to pohopil, tak mě poslal do auta a jedeme na letiště a letíme do Chicaga za tátou a tetou Rose.

Během letu mi vyprávěl, co se stalo za ty roky. ,,...víš,že Nathan je zavřený i s tím druhým klukem?" ,, Jo to jsem slyšela jeste před tím vším,, Řekla jsem. Nečekala jsem, že bude pokračovat, tak jsem si lehnula. Tedy jak to v letadle bylo možné a usnula.

Jack mě vzbudil, když jsme přistávali a já začala mít obavy, jak budou reagovat, co bude dál?

V letištní hale jsme hledali tátu a tetu Rose. Když nás uviděli nebo spíš Jacka, tak se k němu rozeběhli, a když bylo kousek od nás zastavili se a vzájemně vyřikli ,, Becco?!"

Já vím krátký... :( myslela jsem, že to udělám už dřív, ale problémy doma a ve škole mi to stěžili. Ale teď jsem tady v plné síle... Spíš v poloviční jelikož jsem včera přehlédla pár schodů a natáhla jsem si vazy, tak jsem zase KO.

Ale můžete se těšit Buď u se snažit přidávat jak jen to bude možné. ❤

Mír s mým kolenem, které vypadá jak po přepadení včel s láskou...

Vaše Any❤