8.

5.6K 143 9
                                    

POHLED BECCY:

Let proběhl bezproblému. Jenom se otevřeli dveře letadla vyskočila jsem ven a nadechla se čerstvého vzduchu.

Začala jsem si uvědomovat jak jsem daleko. Ale co nové místo ,nové zážitky, nový život.

Na letišti si vyzvedla kufry a vyhlížela tetu Rosie. Tu jsem taky dlouho neviděla. Určitě se změnila ,ale snad ne moc.

Někdo zaklepal na moje rameno. Když jsem se otočila stálá předemnou vysoká kultivovaná žena kolem třicítky.

,,Ahoj Beccy,, pronesla teta.
,,Ahoj teto,, řekla jsem a obejmula jsem ji, co nejvíc jsem mohla.

Najednou to všechno na mě zase padlo a já se rozbrečela. Nešlo to zastavit. Všechna bolest byla zase zpět.

,,No tak zlatíčko neplakej ,je mi to líto tvůj táta mi všechno řekl.,,

Odtáhla jsem se z náruče tety. Z tašky přes rameno si vytáhla kapesník.
Následně ho hodila do koše a vydala se s tetou na parkoviště.

Zastavili jsme přes bílým BMW. Páni, tak ta si nežije špatně. Kufr jsem hodila dozadu a sedla si na místo spolujezdce. Zapla jsem si pás a vyjeli jsme směr tetin domov.

Sundala jsem stínítku a podívala se do malého zrcátka. Vypadla jsem jako panda. Řasenku jsem měla rozteklou po celém obličeji.

,,Vypadám jak panda,, zmínila jsem se před tetou.
,Ale pěkná panda,, Odpověděla.
Začaly jsme se s tetou smát přes celé auto.

Když jsme se uklidnili, tak mi to nedalo a zeptala jsem se tety na mojí dlouho nezodpovězenou otázku.

,,Proč sis mě sem vzala?,, Zeptala jsem se a čekala na odpověď. Teta zastavila na kraji silnice a podívala se na mě.
,, Víš Beccy, chyběla jsi mi. A ne jen ty, ale i Nath. A když se mi ozval se svým nápadem, tak jsem nemohla odmítnout. Jsi pro mě jako dcera. Vlastní. Když vaše máma umřela, tak jsem vás nedokázala nechat samotný. Starala jsem se o vás, jenže když ti byli 3, tak jsi mi spadla z postele a od té doby jsem měla zákaz u vás být. Odstěhovala jsem se za babičkou sem do Chicaga a začala tady nový život. A když se mi Nath po X letech ozval, tak jsem byla štěstím bez sebe. Hned na to se mi ozval táta s tím samým a prosil mě, aby jsem si tě sem vzala. A já nemohla odmítnout. Takže jsme všechno naplánovali během toho, co jsi byla v nemocnici a teď ti tady začne nový život. O to se postarám.,,

Dívala jsem se na tetou jako na zjevení. Pak jsem se jen usmála a vší silou jsem jí obejmula.

Po dlouhé době kapitolkaaa!!😄

Omlouvám se, že jsem nepřidala během týdne, ale jsem nemocná a taky jsem teď řešila problémy ve škole. Takže doufám, že chápete. ☺

A jinak jste přijatí? Já jooo 😄😄❤

A nakonec chci poděkovat kamarádce, která mi pomohla s touhle kapitolou. ❤

Mám vás ráda a určitě se brzy ozvu.

Vaše Any❤

Sourozenci? NIKDY!Kde žijí příběhy. Začni objevovat