Sourozenci? NIKDY!

17.

Pohled třetí osoby:

Věděl jsem, co se děje.  Je to jen a jen moje chyba. Ale jinak to nejde. To vyhrožování jsem už nevydržel... Slíbil jsem, že mu pomůžu. Pomůžu mu zničit jediného člověka, který mě ještě nezavrhl...

Pohled Beccy:

Dny, hodiny nebo týdny plynou... Vím já. Luke mi, co chvíli ubližuje. Ať už je to psychicky nebo fyzicky.  Zajímalo by mě jestli mě Jack nebo aspoň táta hledají. Nevím jak dlouho to ještě vydržím.

Luke posílal Jackovi video, kde jsem mu měla říct, že mi na nich nezáleží, a že jsem je jen využívala... Tak moc to bolelo. Musel vědět, že to nemyslím vážně. Musel to vědět...

Pohled Jacka:

Když jsem viděl to video, kde mi Beccy říkala, že jí nikdy na mě nezáleželo, a že mě využívala, aby nebyla sama, tak jsem jí to nevěřil...Lhát neuměla. To jsem poznal za tu dobu, co u nás byla.

Když jsme dojeli za mým bratrancem a strejdou, tak jsme vyhlásili celosvětové pátraní. Policajti se mě na něco pořád ptali, jelikož jsem byl jediný komu se ozývala.

14 dní se nikdo neozval. Nenašla se žádná stopa. Začínal jsem ztrácet naději, že jí někdy najdou.

Když jsem se si šel lehnout někdy v deset večer a pomalu začal usínat, tak mi přišla SMS s videem. Zapl jsem to chvíli čekal, než se to načetlo. A to jsem viděl mě zničilo. Moji Beccy někdo znásilňoval. Nevím, kdo to byl, ale nebyl to ten kluk jako před tím byl to někdo jiný.

Rychle jsem se zvedl oblékl se a šel jsem si dát bundu a utíkal na policejní stanici. Byl tam ten policajt,který byl u nás. Ukázal jsem mu video a on se snažil najít GPS bod. A po dlouhém zkoumání se přece jenom něco našlo.

Vyjela tam nějaká adresa, kde by se měla nacházet moje Beccy. Zavolal další lidi z příslužby a vyjeli jsme na to místo, kde by měla být.

Byla to dlouhá cesta. Bylo to někde za městem ve staré skoro rozpadlé budově.

Policajti vběhli do budovy dobře ozbrojeni. Já měl zůstat uvnitř auta, ale nedalo mi to rozběhl jsem se do budovy a snažil se prohledávat každé patro.

Slyšel jsem řev. Nebylo to jako, kdyby jste řvali po někom, komu chcete nadat. Byl to řev jako kdyby vás někdo mlátil a jediné, co si přejete je, aby vás nechal na pokoji. Rozběhl jsem se směrem z kama vycházel řev a to, co jsem viděl mě položilo, ale nebyl čas na lítost. Zavolal jsem policajty a někdo se do mě pustil.

Prali jsme se, než doběhla policie. Potom si ho vzali na starost a já se rozběhl za Beccy, která tam ležela úplně bezmocná a svázaná na židli. Odpoutal jsem jí a vzal do náruče byla lehká jak pírko. Odnesl jsem jí před budovu a zavolal záchranku a následně si policie odváděla Luka a ještě jednoho neznámého kluka, ale v tu chvíli mi to bylo srdečně jedno. Byl jsem rád, že už jsem s Beccy. Záchranka dojela do desíti minut a už nás odváželi do nemocnice, kde Beccy půjde na různá vyšetření. Já zavolal mamce ať jede do nemocnice, že jsme našli Beccu. A v ten moment jsem byl šťastnější, než kdy předtím. Beccy byla v dobrých rukou a já byl rád, že žije. Ale to jsem vůbec nevěděl, co bude dál...

Nová kapitolaaaa.  Po dlouhém přemýšlení, jak se vlastně dostat k závěru mě ovanul nápad a hned jsem to sepsala a je z toho tohle. Sice jsem nestihla udělat úkol do ICT, ale to není podstatné. 😃 Doufám, že se aspoň trochu líbí 😏

Užívejte si školy a prodlouženého víkendu❤

Vaše Any❤