Je dvanáct moc? (15+)

Trochu se to zvrhlo

Došli jsme ke kabinetu, tam si pan Ackerman vzal ještě nějaké věci a šli jsme do učebny, která byla už uklizená, aby nás uklízečka nerušila. Pan Ackerman zasedl za učitelský stůl a já jsem si sedla do lavice hned před ním. Nejdřív něco hledal a pak se na mě otočil.

“Takže co na této látce nechápete”, pokusil se najít místo, kde by začal. Zapřemýšlela jsem nad normální odpovědí, ale nic mě nenapadlo, tak jsem jen sklopila hlavu a pípla:” Všechno, jsem naprosto ztracená.” Pan Ackerman si položil obličej do dlaní.” Jestli vás to obtěžuje tak já přijdu až se vám to bude hodit”, zamumlala jsem a už jsem se chystala zvednout.

Leviho pohled:
Byl jsem po tom rozhovoru s ředitelem naprosto vyštavenej. Aspoň, že mě nevyhodil, to bych se asi sesypal, protože by to znamenalo, že ji už neuvidím. A aby toho nebylo málo Tereza mě poprosila o doučování. Nemohl jsem jí odmítnout. Byla tak roztomile ztracená. Vůbec netušila o co jde a přitom je to hrozně jednoduchý.

“Jestli vás to obtěžuje tak já přijdu až se vám to bude hodit”, zamumlala najednou a já se zamračil.” Já myslel, že to chceš umět”, pokáral jsem ji a ona sklopila hlavu. Shit snad jsem neřekl nic, kvůli čemu by měla být smutná. Pak se usmála a já si oddychl.

Nešlo mi na rozum, jaktože jí to nejde. Pak jsem si všiml jejího ustaraného obličeje a došlo mi to. Dělala si i o mě starosti.” Nedívej se takhle není tu nic kvůli čemu by sis měla dělat vrásky”, pokusil jsem se ji uklidnit.” Ah omlouvám se zamyslela jsem se”, chabě se zasmála.” Jediné na co máte teď myslet je tahle látka”, zamračil jsem se.

Strašně mi to ubližuje, nechci na ní být zlý, ale musí to tak být. Nechci ji zničit mládí, ale zároveň ji hrozně chci. A taky hlavně pochybuju, že by ona chtěla mě. A-a-ale c-c-co t-to d-dělá!?

Terezin pohled:
V

ypadal, že ho něco trápí. Poté co se pokusil uklidnit, jsem čekala, kdy začne s výkladem, ale to se nestalo. Rozhodla jsem se, že ho budu trošku dráždit a uvidíme jestli jsou naše domněnky správné, jsou to furt jen domněnky nepodložené fakty.

Naklonila jsem se blíž a trošku jsem ukázala výstřih. Zrudnul a couvl.” C-co t-to d-děláte”, vykoktal, ale stále zíral do mého výstřihu.

Leviho pohled:
”C-co t-to d-děláte”, vysoukal jsem ze sebe, ale nemohl jsem si pomoct. Ona se zbláznila, ona se zbláznila, ona se zbláznila. Stále jsem tupě zíral před sebe. Nekoukej se tam, nekoukej se tam. Nešlo to.

“S-sedněte si normálně”, dostal jsem sebe konečně. Když jsem si už myslel, že je to v pohodě udělala něco co jsem nečekal.” A proč ~”, zakňourala a mě se začala vařit krev.” Protože j-já jsem v-váš u-učitel ne váš k-kluk”, vysoukal jsem ze sebe a stále jsem rozdejchával ten její pohled.” Škoda ~”, pípla potichu a já nevěděl jestli jsem to měl nebo neměl slyšet.

Beze slova jsem na ní zíral a naše pohledy se potkali. Vypadala odhodlaně. Začal jsem se ztrácet v jejích krásných tmavě hnědých očích. Nevydržel jsem to a vrhl jsem se na ní. Začal jsem jí hladově líbat. Položil jsem ji na lavici a přišpendlil jsem jí ruce nad hlavou