Je dvanáct moc? (15+)

Skleróza se vyplácí (18+)

Terezin pohled:
Začali jsme se opět líbat, snad teď necouvne. Svojí ruku jsem zanořila do jeho vlasů a druhou jsem mu položila na rameno. Cítila jsem jeho ruce na mých zádech. Odtáhli jsme se a hlasitě jsme dýchali.” Terezo”, spustil,” tohle nemůžeme.” Tímhle mě naštval.” A to jako proč”, protestovala jsem. Věnoval mi zmatený pohled.” Já jsem učitel vy jste žák”, snažil se s toho vykroutit.” A co”, pořád mi to jako důvod nestačilo.” Jsem o dvanáct let starší”, vymyslel další věc.” A co”, opakovala jsem.

Začali jsme se k sobě znovu blížit, ale vtom jsme uslyšeli kroky. Rychle jsme se od sebe odtrhli a já si sedla na lavici a Levi přišel ke dveřím. Hej od kdy mu říkám křestním. Do třídy vběhl ředitel.” Jak se tohleto stane prosím vás”, nechápal.” To je tak, když jednou za uherskej rok dělám doučování a ta pitomá uklízečka se ani nepodívá jestli v tý třídě někdo čistě náhodou není a prostě tu třídu zamkne”, prskl Levi a pak jsme byli propuštěni domů. Doma jsem zjistila, že nemám svůj sešit.

Leviho pohled:
Došel jsem domů a všiml, že jsem omylem zbalil Terezin sešit. Tak na to se podíváme. Otevřel jsem sešit.” Ježiš ta škrábe jako kočka”, pokřižoval jsem se a to jsem odpůrce víry. Ale měla tam všechno. Pak jsem narazil na stránku plnou malůvek ani datum u toho nebyl, ale typuju podle předchozích látek, že tohle tvořila minulou hodinu.” Proto to nechápala”, praštil jsem do stolu. Prohlížel jsem si malůvky. Byly tam kytky, nějaká divná lilie s trojlístkem a se psem či co to. Nad dalším dílem jsem se zarazil. Byl to můj obličej, ale s úsměvem. Obstojná kresba. Zavřel jsem sešit, protože zazvonil telefon.

Terezin pohled:
Napadlo mě jestli ten sešit nemá pan učitel, tak jsem v telefonu našla jeho číslo a začala jsem volat.” Ackerman prosím”, ozvalo se na druhé straně a já si oddychla, že mám správné číslo.” Mádrová Tereza, pane učiteli nemáte náhodou můj sešit na matematiku”, vychrlila jsem a Rin se v rohu tlumeně smála.” Ano mám, a ehm… hezké malůvky tvoříte místo chápání látky”, dodal sarkasticky.” Můžu si pro něj skočit, je mi blbý, abyste dával mi ho ve škole”, ignorovala jsem jeho poznámku. Souhlasil, nadiktoval mi svojí adresu a vyrazila jsem.” Takže, když se nevrátíš radši nemám vyhlašovat pátrání”, smála se Rin a zavřela dveře.

Leviho pohled:
Do prdele proč si jí dal svojí adresu. Za chvíli tu bude a já se tu promenáduju hore bez. Rychle jsem si skočil nahoru do ložnice pro nějaký normální tričko. Našel jsem nějaký šedý a hodil ho na sebe. V tu chvíli zazvonil zvonek.

Otevřel jsem dveře a pozval jí dál. Nervozitou se mi klepali ruce.” Tady je ten sešit”, hodil jsem ho po ní ona ho zručně chytla a dala si ho do tašky. Najednou se začala smát.” Čemu se smeješ spratku”, odsekl jsem.” Pane učiteli máte tričko naruby”, vysoukala ze sebe v záchvatu smíchu. Zrudnul jsem v tom spěchu jsem si toho vůbec nevšiml.

Najednou mi to tričko sundala.” C-co t-to děláte”, vykřikl jsem a chňapl jsem po tričku, ale ona ucukla a hodila na mě nevinný pohled. Chytl jsem ji za ruku a přitáhl si jí k sobě. Začal jsem ji líbat. Pustila moje tričko na zem a za chvíli se k němu přidalo i to její. Vzal jsem ji do náruče a aniž by se naše rty rozpojili jsem ji donesl do ložnice.

Terezin pohled:
Hodil mě na postel a po čtyřech přilezl ke mě. Zase jsme se začali líbat. Po chvíli moje tělo pozbylo zbytek oblečení a Leviho oblečení taky zmizelo ve tmě místnosti. Jednou rukou jsem ho hladila na zádech a druhou ve vlasech. Odtáhl se a já hleděla do jeho očí.” Jsi si jistá”, vydal ze sebe a hlasitě dýchal.” Jestli to zvládneš staříku”, ušklíbla jsem se a štípla jsem ho do ucha.

Leviho pohled:
“Tak tohle vás bude mrzet slečno Mádrová”, odsekl jsem a sáhl do šuplíku pro gumu. Já jí dám jestli to zvládnu. Já jí dám staříka. Nebyla to náhodou ona, kdo mě sváděl. No počkej. Vytrhla mi šprcku z ruky, ale místo toho, aby ho nasadila, mi ho začala honit. Nečekal jsem to a z hluboka se nadechl.” C-co-”, nezmohl jsem se ani na slovo. Když jsem začal vzdychat, nasadila konečně tu šprcku.” Že… ti to… trvalo”, vysoukal jsem ze sebe udýchaně. Jen se ušklíbla a dala mi svolení, že můžu.

Terezin pohled:
Rejpla jsem si do něj jak je zmožený a pak jsem mu dala svolení, že může. Když do mě vniknul, trochu jsem zasténala, bolelo to. Bylo to nádherné. Když se udělal, vystoupil ze mě a lehl si vedle mě.” Měla by si jít domů”, řekl znaveně.” Se mnou už stejně nepočítají”, zasmála jsem se při vzpomínce na slova Rin.

Leviho pohled:
Snad poprvé v životě jsem byl opravdu šťastný, akorát jsem nepochopil co myslela tím, že s ní nepočítají a taky jsem se na to zeptal.” Řekla jsem jim, že jdu za kamarádem a že u něj asi přespím”, odpověděla nevině. To je mrcha ona po mě šla už od začátku a to tričko byla jen záminka.” Miluju tě”, řekl jsem a přitáhl si jí k sobě.” Já tebe taky L-e-v-i”, vyhláskovala moje jméno a dala mi pusu na čelo.” Moc si nezvykejte Mádrová”, pokáral jsem jí a ona se začala hihňat. Pako.

__________
Tak! Prodloužené víkendy jsou ty tam😩, takže zpátky na původní systém. Další kapitola tedy znovu v neděli👍.