Camp Well - CZ DOKONČENO

Nemocnice

Ráno - Vzbudila jsem se. Když sem se rozhlédla, abych se koukla kolik je hodin, zjistila jsem, že je 8:17. Achjo... Koukla jsem se na mobil. Přišla mi SMS od... SOPHIE! "Očekávej návštěvu.,, Zlatíčko moje. Aspoň něco na tom dnu bude dobré. Chtělo se mi mega na záchod, ale nemohla jsem si stoupnout, tak jsem zavolala jedním tlačítkem na kterém bylo napsáno "Recepce" Mojí pani sestřičku a ta za 2 minuty byla u mě. " Dobré ráno.,, Řekla mi a zavřela za sebou dveře a v rukou měla tác s jídlem a čajem."Dobré ráno.,, Po té ke mě přišla a dala mi ten tác. "Tady máš... Pročpak si mě volala vůbec?,, zeptala se mě. " Děkuju. Nooo že jestli by jste mi pomohla jít na záchod. Sotva se zvednu z postele.,, řekla jsem. "Já sem ale zapomětlivá! Pro pánbíčku! Vydržíš to?,, zakývala sem se a usmála. "Super. Zatím zkus něco sníst a zachvilku přijdu.,, Nevím pro co šla, ale snídaně byla překvapivě dobrá. Po chvilku přišla. Měla berle. "Tak. Tohle ti pomůže ti vstát.  Zatím je pužívej jen, když budeš potřebovat. Dobře?,, řekla mi. "Dobře, ehm děkuju.,,

Návštěva -  Po hodinách se brodících na instagramu, facebooku a v obědu jsem slyšela klepání. "Pojďte.,, Stále jsem se koukala do mobilu s myšlenkou, že je to sestřička a přilévá mi nemocniční čaj. Nakonec to nebyla sestřička. "Chloe!,, vykřikne známý hlas. A tuplem ke mě běží. "Sophie!!!,, obejmeme se. Trochu mě zabolí noha a tak ze mě vyjde jen takové zasyčení. *SSSSS!* "Jžš promiň! Zapoměla jsem.,, omluví se mi. "Tady pan doktor ti to ošetří.,, cože? NE... prosím už nic. Bez tak toho mám za sebou tolik...  To - je - Sebastián! "Ó můj bože! Ty jsi za mnou přijel!,, zařvu na celou nemocnici až se divím že sem nepřilítne sestřička co se mi stalo. "Jasně že jsem přijel. Přece bych tě tu nenechal samotnou.,, A dá mi obrovskou pusu, kterou mu ihned oplatím. "No, no, no vy dvě hrdličky.,, Přeruší nás Sophie. "Pujčíš mi mobil? Potřebuju si něco vyřídit.,, zeptá se mě Sebastián. "Jo, na.,, Když jsme si já, Sebastián a Sophie povídali a  Sebastián mi vrátil mobil, tak k nám vtrhla bez zaklepání sestřička. "Návštěvní hodiny už skončili. Je mi líto.,, oznámila nám. "Dobře, jen se s nimi rozloučím.,, a odešla. "Tak... Je to tady.,, řekla Sophie a slzy se jí objevovali v očích. O mě ani nemluvě. Sebastián měl ruce v kapsách a měl co dělat, aby se taky udržel. "Mám vás ráda lidi.,, řekla jsem.  "Pa lásko.,, zase pusa. Fakt ho mám ráda. "Pa,, řekla jsem. "Drž se a nezlob. Znáš se.,, Řekla Sophie a se slzami v očích jsme se smáli. Po době jsem se konečně smála. Pak prostě a jednoduše odešli. Zase sama a já s tím nemůžu nic udělat. Začala jsem brečet.

Večer - *CINK* "Jžš, kdo to je?,, na displeji se mi objeví - Sebastián Novák. Jako fakt? Nezdá se mi to? Zpráva zní : "Ahoj zlato. Jak ti je? Stýská se ti? Protože mě po tobě hrozně moc :( . Skončil jsem dřív tábor, protože mi zjistili, že mám mírnou horečku. Nic to není. Hezky se vyspinkej .Pa. Tvůj Sebík ♥.,,  Zase ty slzy. *KlepKlep* "Dále.,, kříknu. "Ahoj Chloe, To jsem zase já. Jdu ti jen dát večeři. Ty jsi plakala?,, řekne sestřička. "Ano, ale nic závažného. Děkuju.,, a usměju se. "Dobře, dobře. Kdyby, ale cokoliv, tak víš co dělat.,, "Ano, vím.,, usměje se a odejde. Není špatná. Po večeři jdu napsat Sebastiánovi. "Ahoj Sebí. Je mi dobře. Právě jím večeři. Co ty? A ano. Mooooooooooooooc se mi stýská :(. Vážně? Tak se brzo uzdrav ♥.  Ty se taky hezky vyspinkej.  Pa. Tvoje princezna. ♥,,  Potom jsem zavolala sestřičku, aby odnesla talíře a šla jsem spát.