,, Kam jdeš?" Přepadla ji na chodbě Robin. ,, Ehmm .. Víš chci zlepšit fyzičku, jdu běhat;). Katie měla na sobě růžový tílko, bílou sportovní mikynu a černý kalhoty.. ,, No.. tak já už pujdu. '' Rychle jsem seběhla schody, aby neměla šanci se už na nic víc zeptat. Ještě jsem zaslechla jak řekla ahoj.
,,Ahoj proč jsi tu tak brzo?" Podivila jsem se. ,,Nemohl jsem se tě dočkat:)" ÁÁÁ ,, Konečně mi nevykáš" ,, Jestli chceš , tak můžu zase začít." Usmál se tím krásným úšměvem. ,, Ne díky'' taky jsem se zasmála. A sedla si vedle něho. ,, Kolik ti vlastně je?'' zvědavost mi nedala ,,16, tobě?" ,, 14 .. Hele proč se vlastně se mnou scházíš?"vychrlila jsem to rychleji než jsem si to promyslela. ,, Víš.. Odchvíle co jsem tě viděl tě nemůžu dostat z hlavy. Jsi jako magnet." Mlčela jsem. Oba jsme mlčeli. NE TO NEMŮŽE BÝT PRAVDA. LŽE. A CO KDYŽ NE? JEŽIŠ KATIE PŘECE NEJSI TAK BLBÁ, ZNÁME SE 2 DNY, TO SI PŘECE NIKDO NEMŮŽE TAK RYCHLE ČLOVĚKA OBLÍBIT, TAKŽE SI NEDĚLEJ NADĚJE. .,, Vážně ?" přece jsem se musela zeptat. ,, Jo.. Co sis myslela? Že jsem nějakej úchyl co tě chce do postele?" ,, No víš.. Nevypadáš na 16 a ..no... já.. nejsem si s klukama moc jistá.. Nikdy jsem se s nima nebavila.. Teda pokud nepočítám pošťáka." Uchechtl se . Jeremy si me otočil tak, abych mu viděla do očí. ,,Já bych ti nikdy neublížil rozumíš?" ,, Jak to můžeš vědět?" Uhla jsem pohledem. ,,Známe se teprv 2 dny." ,, Prostě to vím. Dokážeš mi věřit ?" ,, Asi jo.." Usmála jsem se , teda pokusila jsem se. ,, Tak dobře, jak dlouho můžeš být venku?" ,, Asi tak hodinu."
Nová část :) Prosím za jakýkoli názor jsem vděčná i vote. Doufám, že se vám líbila.
